O chalupě jsme s manželem uvažovali už delší dobu, dokonce jsme měli i pozemek v Jeseníkách a chtěli stavět moderní dřevostavbu, ale vázlo povolování a tak jsme zvažovali jiné možnosti.
Já, ač profesí architektka, jsem se v té době zrovna věnovala projektovému řízení, kde mně tvůrčí práce chyběla, a proto jsme se rozhodli, že zkusíme nějakou starší chalupu opravit v naději, že se tak vyhneme zdlouhavému povolování stavby.
Do České Kanady jsme občas zavítali a vždy jsme si říkali, jak by bylo fajn mít chalupu tady. Když jsme pak na realitním serveru narazili na nabídku chalupy k rekonstrukci nedaleko Slavonic, neváhali jsme a domluvili prohlídku.
Stavebně technický stav objektu byl vlastně úplně nejhorší ze všech chalup, které jsme do té doby viděli. Manžel se ani nechtěl podívat dovnitř, považoval to za bezpředmětné, ale mě domeček zaujal na první pohled.
Jde totiž o dům pravděpodobně původně postavený židovskými obyvateli – v obci žila od počátku osmnáctého století poměrně velká židovská komunita. Není to tudíž pro tuto oblast typické selské stavení s dvorem a zahradou, ale spíš vesnický kupecký domek s menším dvorkem.
V přízemí byl obchod se vstupem z návsi a v patře dvě obytné místnosti. V zadní části chodby se schodištěm, ty se ovšem nedochovaly. Číslo popisné 3 slibovalo zajímavou historii a dům, částečně skrytý pod bujným břečťanem, působil trošku tajemně a trošku romanticky. Zkrátka to byla „ta chalupa“.
 |
Manžel pojal podezření, že jsem se asi zbláznila. Pro jistotu jsme tedy přizvali k odbornému posouzení ještě statika a poté, co konstatoval, že „se dá zachránit“, se mi podařilo přesvědčit manžela, že do toho jdeme.
Na začátku léta 2018 jsme převzali klíče od naší chalupy. Do konce roku se vypracoval projekt a na jaře se mělo začít s rekonstrukcí. Od začátku nám bylo jasné, že stavba bude muset proběhnout dodavatelsky, takže nastal problém, kde toho dodavatele seženeme.
Vše se vyřešilo poměrně rychle, během jednoho setkání s maminkou dceřiny kamarádky na dvoře školky, kdy nám byli doporučení šikovní zedníci z Jindřichova Hradce, kteří s podobnými stavbami mají zkušenosti.
Představa výběrového řízení s účastí minimálně tří firem vzala za své, byli jsme rádi, že tihle chlápci, když viděli naši chalupu na vlastní oči, nevzali nohy na ramena. Mistři zedníci se pilně pustili do práce a z chalupy nakonec zbylo jen obvodové zdivo a střecha. V podstatě byl uvnitř postaven nový dům.
Drobnou komplikací se ještě stala původně předpokládaná jednoduchá ohláška na stavebním úřadě, ze které se nakonec stalo stavební povolení a k jeho vyřízení a následné kolaudaci jsme zaangažovali místního odborníka na inženýring.
VÝZVA ČTENÁŘŮMPošlete do seriálu Splněný sen fotografie (video) a příběh vaší nemovitosti PŘÍSPĚVKY ZASÍLEJTE ZDE. |
Dokončovací práce probíhaly na jaře 2020 a byly poznamenány pandemií covidu, tj. lockdownem a nedostupností některých původně vybraných materiálů a výrobků. Byli jsme tak odkázáni na sortiment stavebnin v Jindřichově Hradci. Ale právě tato zkušenost nás utvrdila v přesvědčení, že je třeba chalupu rychle dokončit do obyvatelného stavu, protože ji v nastávající době covidové určitě užijeme.
V dalším roce jsme se pustili do úprav dvorku za chalupou, který byl obehnán kamennou zdí porostlou břečťanem. V plánu bylo zbourat kadibudku a zkrotit břečťan. Vše probíhalo hladce dokud se neukázalo, že mohutné kamenné zdi držel pohromadě hlavně břečťan. Takže zdi jsme nakonec nechali zbourat a nově vystavět a v zadní části dvora vyrostla kůlna s krytým sezením a budoucí saunou.
Podařilo se nám do poměrně malého domku o užitné ploše kolem sta metrů čtverečních dostat vše, co čtyřčlenná rodina k rekreaci potřebuje. V přízemí je obytná kuchyň s krbovými kamny a technická místnost. V patře jsou dvě ložnice s koupelnou a obytné podkroví zařízené jako pracovna s příležitostným přespáním návštěv a komora.
Zařizování interiérů probíhá postupně, ladíme vše do stylu, který se dá nazvat „venkovský minimalismus“. V souladu se skromným duchem domu jsme použili jednoduché základní materiály – smrkové palubky na podlahy v pokojích a keramickou dlažbu a obklady imitující pískovec (kamenná dlažba nebyla z konstrukčních důvodů možná). Kombinujeme nábytek vyráběný na míru s typovými kusy.
Zachránili opuštěnou chalupu v Tisé. Že nemá základy, zjistil až bagr |
Vnější podobu domu do návsi jsme ponechali původní tak, jak se zachovala, jen vstupní dveře do původního krámku byly nahrazeny oknem. Fasáda do dvora se nedochovala v původní historické podobě, tudíž jsme jí dali soudobý charakter s okny bez členění, na který pak navazuje i minimalisticky pojatá dřevěná kůlna opláštěná modřínovými palubkami.
Absenci velkého pozemku nakonec vnímáme s povděkem, jelikož chalupu užíváme k rekreaci a nutné zemědělské práce k ní nepočítáme. Na dvorku se našlo místo i pro malý květinový záhon, který má ambici stát se džunglí.
Travnatá plocha skýtá dostatečný prostor pro venkovní gastronomické zážitky u grilu i lenošení na slunci. Na záhonku pod okny před chalupou pěstujeme klasické kvetoucí trvalky „z babiččiny zahrádky“, aby dojem venkovské idylky byl bezchybný.
