Lucie našla recept na líbivý, ale nepodbízivý mix módní skandinávské vlny a poctivé české vesnice. Podařilo se jí spojit pečlivě vybrané materiály, přírodní ráz a jednoduchý styl.
Vyrostla v paneláku a od dětství snila o vlastním rodinném domě. Sen se jí splnil. Že to nakonec bude namáhavá rekonstrukce historické kamenné pekárny, ve které se naposledy zedník objevil v roce 1947, navíc sousedící s rozpadajícím se mlýnem, ale v představách chybělo.
K současnému bydlení se dostali náhodou. Dlouho hledali vhodnou parcelu či dům, který by jim vyhovoval. „Viděli jsme ledacos, dokonce jsme se byli podívat i na malý zámeček, i když to bylo absolutně mimo naše možnosti,“ vzpomíná Velíšková na dobu, kdy takřka denně projížděla nabídky realitních kanceláří. „Zjistili jsme, že je pro nás důležitý volný prostor a krásná příroda.“
Přesně to splňoval starý domek, na který narazili na začátku května 2006. „Dům stál stejně jako můj panelákový byt, ve kterém jsem tehdy bydlela, ale na rozdíl od něj byl obklopen nádhernou kvetoucí přírodou,“ říká Velíšková. „Kdyby byl dům na prodej v březnu a poetické údolí by bylo plné bahna a břečky, možná bychom si s prodávajícím ve finále neplácli.“
Stavení sousedilo se starým mlýnem, který byl v zoufalém stavu. Oba domy musela Lucie od různých majitelů odkoupit, aby předešla případným pozdějším sporům.
Mlýn na doporučení statika nakonec strhli, i když úplně na začátku plánovali bydlet přímo v něm. Dnes majitelé občas uvažují o jeho obnovení a znovupostavení. „Plánů, co a jak kde zlepšit a předělat, ale máme klidně na tři životy,“ podotýká Velíšková. Koupí totiž odstartoval dodnes trvající maraton prací a rekonstrukcí. Harmonogramu oprav a přestaveb velí zejména rozrůstající se rodina. Ke dvěma synům loni přibyla malá dcera.
Může se hodit 4 Blok - nadčasové bydlení v nadstandardní novostavbě. Další byty v novostavbách v Praze na Reality.iDNES.cz. |
„Začali jsme odstraňováním eternitové střešní krytiny. Přestože jsme si se stavební firmou dopředu dlouze domlouvali, že chceme šetrnou práci, byla velká dřina po prvním dnu na stavbě dělníkům vysvětlit, že kusy eternitu po celém údolí nejsou to, co si pod pojmem bezpečné odstranění představujeme,“ popisuje blogerka.
Naposledy se pustili do dlouho odkládané, ale nakonec velmi rychlé přestavby podkroví: třetí potomek byl na cestě a prostoru nebylo nazbyt. V plánu jsou krátce po dokončení už další výzvy: zprovoznění vlastní studny, tepelné čerpadlo a znovuvybudování rybníka.
Přestože má Lucie stránky plné inspirací a dobře promyšlených nápadů, které hledá v časopisech, na webu i na sociálních sítích, říká, že jejím údělem je věčná nespokojenost. „Máme s mužem problém: ve chvíli, kdy něco začneme plánovat, často nabobtná původní vize z malé úpravy do rozměrů, na které pak nemáme ani finance, ani sílu a nakonec zůstane jen u plánů. Naučili jsme se proto předem raději neřešit a jít do věcí trochu po hlavě. Nejdůležitější je někde začít a ono to nějak půjde,“ doporučuje všem, kteří si upravují vlastní bydlení.
To, že při zařizování volba padla na propojení skandinávského a venkovského stylu není náhoda. „Myslím, že každému domu sluší a přísluší podoba, která z něj vychází, prostředí je rozhodující,“ vysvětluje Velíšková.
K lásce k designu přivedl Lucii její muž, původem Holanďan. Navrhl první podobu domu a dnes společně vášnivě diskutují o úpravách exteriérů i interiérů. To, že při zařizování volba padla na propojení skandinávského a venkovského stylu, není náhoda.
„Myslím, že každému domu sluší a přísluší podoba, která z něj vychází, prostředí je rozhodující. Městskému bytu v paneláku svědčí moderní styl, do starší bytovky se hodí třeba retro bruselský, jinak by měla vypadat vila z třicátých let,“ vysvětluje Velíšková.
Doma je Lucie stále zamilovaná do selské zelené komody, a to i přesto, že se vlastně nikam nehodí, je moc velká a nepraktická. Také miluje jídelní židle. Jde o nadčasový model židlí DSW, který pro švýcarskou firmu Vitra navrhla v roce 1950 designérská dvojice Charles a Ray Eamesovi.
Trendy Lucie nehlídá. „Všimla jsem si, že v poslední době například z interiérů zcela vymizel stříbrný kov a nahradila ho měď a zlato, módní vlny ale pro mě nejsou rozhodující. Řídím se vlastním vkusem,“ dodává.
Má osvědčený recept i na velikonoční výzdobu. „Dělám ji každý rok. Bude pestrá a veselá, zejména díky dětem. Není nutné zbytečně utrácet. Originálně a přitom levně uvítáte jaro kvetoucími větvičkami a věnečky, tulipány a narciskami. Je možné využít i skořápky od vajec a v nich pěstovat řeřichu, která přijde vhod nejen na Zelený čtvrtek.“ Vařená vajíčka Lucie barví přírodně, v cibulových slupkách, které dokážou vykouzlit celou škálu barev, nikde nesmí chybět jemná peříčka.
