Přátelský a současně profesionální přístup architekta Martina Rybáře umožnil vzniknout domu "ušitému" rodině na míru. Stavba vychází z tradice hrázděných konstrukcí a představách investora o ekologickém bydlení.
Dřevěný obklad fasády je z modřínového dřeva, které dlouho vydrží.
Tradice hrázděných domů
V oblasti severních Čech se hrázděné stavby osvědčují již po několik staletí a dům, který jsme navštívili, dokládá jejich životaschopnost i ve spojení s moderním dispozičním konceptem. "Chtěl jsem prosadit co největší ekologický rozsah. Určitě to bylo umění možného. V okolí se v té době bylo jen těžko možné o podobné problematice poučit a získat potřebné zkušenosti," říká majitel domu.
Přírodní dřevo se objevuje výrazně i v interiéru.
Na první pohled padnou do oka detaily, které spoluvytvářejí výraz stavby a vypovídají o využití tradičních způsobů stavění: hrázděné zdivo, nepálené cihly ze suroviny získané přímo v místě stavby, izolace z ovčí vlny, štípaná břidlice jako střešní krytina, hliněné omítky…
Pokus ze dřeva a hlíny
Hlínu, nakopanou přímo za domem, z níž byly vyrobeny tisíce cihel, analyzovali odborníci ze stavební fakulty ČVUT Praha a doporučili přídavné komponenty (písek, štěrk). Břidlici sháněl stavebník sám prostřednictvím zahraničního dodavatele, ovčí vlna, jedna z nejlepších a zároveň hygroskopických izolací, byla dovezená z Rakouska, dřevo dodala pila Attika. Ta je dodavatelem trámoví a díky svým zkušenostem doporučila i vhodný pracovní tým pro nejnáročnější úkol, tedy dřevěnou konstrukci celého domu.
Krb má žulové obložení, doplněné hliněnou omítkou.
"Desítky tun čediče jsem zvolil jako jakousi reminiscenci z dětství, tropické dřevo Bankirai představovalo experiment pro všechny zúčastněné, modřín na pláštích byl dohodou všech..." Určitý problém byl s aplikací hliněných omítek: "Míchali jsme vlastní složení a pokusů bylo nesčetně."
Práce versus soukromí
Členitý tvar domu nebyl prvotním záměrem, vyšel z nepravidelného tvaru pozemku a základního požadavku oddělit privátní a firemní zónu. Dvoupodlažní kancelářská část tvoří samostatný blok na východní straně, s vlastním vstupem a sociálním příslušenstvím. Její suterén je využit jako zázemí se sklepy, saunou a bazénem. Obytná část tvoří západní "křídlo", oddělené od kanceláří garáží a schodištěm k bazénu. Dispozice je přehledně rozdělena na společnou obytnou část a ložnicovou část, v prostorném podkroví se nachází galerie a tělocvična. Kanceláře jsou díky promyšlené dispozici odizolovány nejen funkčně, ale i hlukově. Jejich návštěvník se prakticky nemůže nijak střetnout se životem rodiny.
Bazén je přímo propojen s ochlazovacím bazénkem sauny, stěny pokrývá přírodní kámen.
Ekologie jako životní styl
Zahradu navrhl architekt Kiesenbauer. Majitel a investor v jedné osobě hodnotí jeho návrh jako velice citlivý, a proto příjemný, jako je prý pan architekt sám:
"Z velké části se podařilo prosadit náš tlak na užitkovost zahrady: byliny, ovoce, některé netradiční plodiny. Zásady ekologického zemědělství má v sobě snad každý: nehnojit hnojivy, nestříkat pesticidy, herbicidy a tak podobně, hodně pracovat rukama, recyklovat, kompostovat, co se dá, shánět hnůj…"
Od ideálů k realitě
Majitel, ač iniciátor celé základní myšlenky tohoto projektu, velmi upřímně a otevřeně hovoří i o věcech, na kterých by dnes, po určité době užívání domu, netrval:
"Nepovedla se studna. Vrt má puklinu a voda vykazuje velmi vysokou tvrdost, není použitelná ani do bazénu. Vodu z okapů jsme chtěli svádět do jímky a spolu se studniční vodou ji používat na splachování a zalévání. Tvrdost vody ale neumožnila vodou ani splachovat."
I dešťovou vodu lze používat jen na zálivku. Studna ale zůstává z ekonomického hlediska velmi důležitá. Pokud chce někdo pěstovat kvalitní trávník na velké ploše, potřebuje obrovské množství vody.
S odstupem času si není příliš jist smysluplností ozeleněných střech garáže a altánu. Každá ekologická záležitost zatím ještě něco stojí.
Břidlicové tašky doplňují zelené střechy.
Vytápění domu bylo v původním projektu řešeno rovněž ekologicky, především spalováním pilinových, případně i jiných rostlinných pelet. "Nyní jsem ale zavedl plyn. Přiměly mne k tomu problémy s dodáváním a neustálou změnou kvality pelet," vysvětluje majitel.
|
