Kouzelná chalupa Michaely Dolinové má výjimečnou polohu, leží v podstatě uprostřed obce, ale přesto ze tří čtvrtin sousedí se strží, která zaručuje dostatek klidu a soukromí. Díky tomu je i posezení v pergole nerušené a ani větší sešlost neruší nikoho v okolí.
Právě tam herečka prozradila, jak se z Beskyd dostala až na chalupu na Českolipsku. „Měli jsme v Beskydech velikánský dům, který v osmdesátých letech postavila moje maminka. Zůstala v něm nakonec sama a už se jí tam stýskalo, tak jsme se před dvanácti lety rozhodli, že to celé prodáme. A já jsem si pak říkala, že i když jsme vybavení tak z poloviny rozdali, kam dáme ten zbytek? Chvilku jsem uvažovala o pronajmutí nějakého skladu, než se těch věcí zbavím. Nejlepší je opravdu všechno vyhodit, jenže člověk nemá to srdce, když je to třeba ložnice po babičce.“
 |
Herečka dostala skvělý nápad – pořídit chalupu, kam by se umístil zbytek věcí z domu v Beskydech. „Můj první muž Jaroslav se tehdy rozjel po okolí směrem na sever. Projel hodně chalup a chat a jednou přijel s tím, že objevil hezký pozemek s domečkem, který by byl ideální pro naše dvě holčičky. Neptala jsem se ani na to, jestli chalupa má nebo nemá záchod, zajímaly mě akorát úložné prostory. A protože měla chalupa velkou stodolu a půdu, tak jsem se sem rozjela. A když jsem viděla ten domeček pro holčičky... Takže jsme to koupili. Původní majitelé si pořídili byt v České Lípě a byli strašně šťastní, že se chalupy můžou zbavit. A tím to začalo. Můj bezvadný soused říká, že chalupa je hra a nemůžu chtít všechno hned, tady se prostě pořád objevuje něco, co je třeba dodělat. Ale pořád je to svým způsobem zábava,“ svěřila se bývalá televizní „rosnička“, která se přesvědčila o tom, že mít chalupu je neustálá starost a práce.
Ve staré chalupě bylo potřeba vybudovat hlavně sociální zázemí. „Dali jsme pryč suchý záchod, udělali jsme novou koupelnu, nové rozvody vody a elektřiny, také stropy, celé se to omítlo a časem vyměníme ještě střechu,“ říká Michaela o zvelebování chalupy.
Ačkoliv se většinou rozsáhlejší rekonstrukce řeší tak, aby na sebe vše navazovalo a stálo to co nejméně práce a času, herečka nemusela spěchat, a tak se rekonstrukce prováděla volněji a neměla přesný plán prací.
„Bylo to všechno nahodilé a impulsivní, dala jsem taky na rady souseda, co udělat a co naopak nedělat,“ prozradila Michaela, která má neuvěřitelně činorodou maminku. „Je jí teď jedenaosmdesát let a je naprosto skvělá! Ještě pořád sem chodí pracovat a je vždycky šťastná, když může něco natírat. Takže ty natírací práce dávám všechny jí,“ řekla herečka s povděkem.
Trampoty se septikem
Chalupa není napojena na kanalizaci, má septik, a proto se v chalupě musí dobře hospodařit s vodou. „Když tu mám návštěvu, říkám jim, ať se dlouho nesprchují, protože právě tím se hodně vody ušetří,“ prozradila Michaela jediné, co ji na chalupě trošičku omezuje.
Se septikem a jeho vybudováním má herečka neveselou zkušenost. „Koupila jsem před osmi lety plastový septik a zapustila jsem ho do země. Jednou přišel strašně prudký liják, a protože byl septik zrovna prázdný, vahou mokré hlíny se zvedl, zdeformoval a popraskal. Kdyby byl plný, tak se to nestalo. Takže se to všechno znovu vykopávalo bagrem a odvezlo a soused mi dal svůj železný. A ten je senzační,“ pochvaluje si Michaela nejen funkční řešení, ale také obětavého souseda.
Herečku pobyt na chalupě svádí spíše k odpočinku, ale maminka ji naštěstí stále popohání, a tak se přece jen vždy pustí do práce kolem domu.
Tajemné sklepení
Velkou zajímavostí jsou dvě podzemní podlaží chalupy. Výše položený sklep dříve sloužil jako chlév pro hospodářská zvířata. „Prý tady bylo nejtepleji z celého domu,“ prozradila Michaela o atypickém sklepení, kterým oplývá její chalupa.
Z bývalého chléva se dá sestoupit do druhého podzemního podlaží. „Když je dobrá konstelace, sluníčko krásně svítí až sem,“ upřesnila Michaela, která pro jedinečné sklepení zatím nenašla to správné využití. Úložného místa je totiž v chalupě dostatek nejen na půdě, která se rozkládá nad celým domem a umožňuje tak uskladnění i rozměrnějších věcí, ale i v přilehlé stodole.
Chalupa, jejímž srdcem je velký obývací pokoj s krbovými kamny spojený s kuchyní, je prostorná a každý člen rodiny tam má své zázemí. Pohodlně se tam vejde i daleko větší počet lidí.
K dispozici je také domeček na zahradě, v němž se před lety s nadšením zabydlely Michaeliny dcery. „Když se tady lidi sejdou, a když za mnou přijedou kamarádi nebo naše dcery s partnery, sedíme tady do večera, mastíme karty, nebo hrajeme různé hry. To mám na té chalupě vlastně nejraději,“ uzavřela radostně Michaela Dolinová.
