Nejbližší místností po odchodu z koupelny je obývák, který je knihovnou opticky rozdělen na dvě části. V jedné je pohodlná sedačka s televizí a toaletním stolkem, v té druhé postel. Co každého uhrane, jsou tři velkoformátové černobílé fotografie.
„Jsou to fotky z mého telefonu. Ty ruce, to je můj děda, který nedávno zemřel. Měl devadesát sedm let. Moc se mi líbily jeho ruce. Tak jsem si je nechala vytisknout na velký formát. Zaprvé k tomu mám vztah a zadruhé to doladí interiér. Fotka, na které jsem já, je z Kanárských ostrovů od sopky Teide. Třetí fotka je kostel, který jsem fotila skrz dveře. Jsem věřící,“ popsala Petruchová objekty visící v zadní části místnosti. Dalším uměleckým dílem, které člověka na návštěvě u moderátorky zaujme, je pop-artový obraz od Josefa Rataje.
„To se mi na tom líbí, že je to tu ve starém duchu. Co se týká stolu a židlí, ty jsou z nějakého bazaru. A zároveň vše doplňuje obraz, který je moderní,“ ukazuje na svůj portrét, který hraje všemi barvami, čímž oživuje interiér jídelny.
Naopak vedle stojící kuchyňská linka je velice minimalistická. „Je malá, ale udělám v ní všechno, co potřebuji. Má širokou desku, mám tu i myčku, lednici, mikrovlnnou troubu. Všechno je vestavěné. Mám ráda, když věci nejsou vidět,“ řekla Veronika o kuchyni dělané na míru, ve které nejraději vaří pro přátele.
Do budoucna, až bude mít Petruchová rodinu, si představuje stěhování do něčeho většího. Jelikož však zatím bydlí sama, tedy společnost jí doma dělá jen věrný psík Woody, není změna bydliště na pořadu dne. „Teď jsem spokojená, že už nemusím nic dodělávat,“ pochvaluje si moderátorka, které bydlení v bytě pod Pražským hradem dokonale vyhovuje. „Myslím si, že tady ještě pár let zůstanu. Ale nikdy nevíme, kam nás to zavede.“