Prodali byt a pořídili si hausbót na Vltavě, kde bydlí i se synem

Když se potkají dva lidé, kteří milují hausbóty, tak to nemůže skončit jinak. Jakub s Janou si své bydlení na Vltavě nejen vysnili, ale také zrealizovali. Kvůli vzhledu fasády přezdívají svému domovu na hausbótu krabička od sirek.

Může se hodit

Také chcete bydlet podle svých snů a přání? Vyberte si své nové bydlení na Reality.iDNES.cz. Nabízíme domy, byty i pozemky po celé ČR.

Je to vlastně dům na vodě o rozměrech 12,5 × 6 m, a to bez terasy (ta má přibližně 12 m²), s nádherným výhledem na vodu i do okolí. Rádi na ní stolují nebo jen odpočívají. To, co dělá jejich hausbót domem, je především velmi netradiční výška místností, totiž 260 cm.

Architektonickou koncepci hausbótu vytvářel Jakub Hejna s Veronikou Zajíčkovou, absolventkou architektury na ČVUT. Projektová dokumentace hausbótu pak vznikala v kanceláři COOP-ARCH, František Zajíček. Dispoziční řešení 3+kk, kde nechybí koupelna a samostatná toaleta, se nijak neliší od řešení běžných bytů.

Velkou zásluhu má na tom také Jakubova partnerka Jana Kalertová (profesí rovněž architektka), která navrhla hned několik řešení. Jedno z nich, návrh včetně samostatné šatny a infrasauny, možná ještě někdy použijí.

S malým motorovým člunem se majitelé snadno dostanou do centra Prahy.

Jakub se zaměřil na technická řešení, byť má zcela odlišnou profesi. „Samostudium“ hausbótů vzal velmi vážně a věnoval mu spoustu času. Na internetu hledal nápady, technické záludnosti i možná nebezpečí. Třeba aby nezamrzaly v zimě nádrže s odpadní vodou, je nutné je vyhřívat.

Pečlivost se Jakubovi vyplatila. Ani po roce užívání nenašli majitelé nějaký závažnější technický problém, který by jim komplikoval život.

Na majitele čeká ještě hodně práce, ne na všechno byly k dispozici hned peníze, byť Jakub prodal kvůli stavbě menší byt na Letné. Třeba na pochozí střeše, která bude časem sloužit jako další terasa, by se měly časem objevit i solární panely na ohřev teplé vody.

A proč vyměnili jistotu za sen? „Já jsem celé dětství trávila léto na hausbótu, Jakub bydlel skoro rok v obytném přívěsu na jednom z pražských ostrovů, seznámili jsme se v době, kdy začal o hausbótu přemýšlet. Šli jsme do toho střemhlav,“ vzpomíná Jana. Návrh svého bydlení navrhli s Jakubem společně.

Tříletý syn je z bydlení na Vltavě nadšený. „Má tady své labutě, své kachny, jen na něho musíme dávat pozor. Je to stejné jako byt v pátém patře, tam také nemůžete nechat otevřená okna a nechat dítě bez dozoru,“ vysvětluje maminka Jana. Oceňuje zejména úžasný klid a pohodu, kterou jim netradiční bydlení nabízí.

„Krabička od sirek“ je vlastně dřevostavba ze sendvičových panelů.

Nabyté zkušenosti může teď Jakub znovu zúročit, s kamarádem se pustil do stavby dalšího hausbótu, jen pár set metrů od svého. Zda v něm kamarád bude bydlet, nebo jej prodá, se teprve uvidí.

Plovoucí dřevostavba

Hausbót je vlastně dřevostavba z lehkých sendvičových panelů ze stavebního systému K – KONTROL (stavěla se z nich dokonce polární stanice pro výzkumníky v Antarktidě). Panely tvoří dvě OSB desky s izolační náplní ze stabilizovaného samozhášivého polystyrenu EPS.

I když má 1 m² panelu s tloušťkou 210 mm hmotnost pouze něco přes 20 kg, celá stavba představuje přibližně 40 tun. Svůj podíl na tom mají i použitá trojskla do hliníkových oken. „To jsem celý já, raději všechno předimenzuji, abych měl jistotu, jenže se ukázalo, že to byla zbytečná obava. Topit začínáme, až když je venku kolem nuly,“ říká Jakub.

Za slunečných dní je výběr místa pro stolování jasný.

Může se pochlubit tím, že patrně jako jediný hausbót v Česku používá na vytápění kotel s peletkami. V kombinaci s podlahovým topením jde nejen o unikátní řešení, ale také velmi cenově výhodné: jednou za dva dny se nasype pytel s peletkami (80 Kč) do kotle, takže za 1 200 Kč na měsíc mají obyvatelé hausbótu teplo i teplou vodu. Tu musí v létě zatím ohřívat bojler, časem by se však o ni měly postarat solární panely na střeše.

Stavba je umístěna na ocelových plovácích, které se vyráběly tři měsíce. Ocel má tloušťku 5 mm, což je opět výrazně více, než bývá obvyklé, mnozí majitelé hausbótů se spokojí s 3 mm plechy. Výrobu plováků svěřila rodina možná nejzkušenějšímu staviteli, který jich snad za třicet let, co se této činnosti věnuje, vyrobil už nespočet.

Hliníkové rámy z trojskly zaručují perfektní tepelnou izolaci.

Přesto Jakubovi pořádně zatrnulo, když v roce 2013 přišla povodeň v době, kdy se stavba teprve dokončovala na betonové ploše na břehu řeky. „Tu noc jsem na hausbótu už spal, vzbudil mě ale pohyb, voda vše nadzvedla a najednou jsem cítil, že se pohupuji na řece,“ popisuje situaci, která nebyla vůbec jednoduchá.

Hausbót uplavat nemohl, byl přivázaný a navíc na volnou řeku měl cestu zatarasenou dvěma velkými parníky, ale bylo jasné, že časem voda klesne a může zůstat trčet na nerovném břehu, takže by mohlo dojít k poškození plováků.

Nezbývalo nic jiného, než jít poprosit posádky parníků, aby hausbótu uvolnily cestu. „Jeden kapitán mě vyhnal, druhá posádka se naštěstí slitovala a ručně parník ´odstrkala´ tak, aby vznikla mezera se šířkou šest a půl metru, abychom se dostali na řeku. V době povodní totiž parníky nesmějí měnit svou pozici,“ vysvětluje Jakub prekérní situaci.

Interiér zaplnil mix nábytku z IKEA a předchozího bytu.

„Zakotvený“ vedle parníků na volné řece přečkal hausbót povodeň, pak jej remorkér odtáhl na určené kotviště. Tady se pak musela vybudovat přípojka pro vodu, která je tažena pod vodou, a přivést elektrický proud. Odpadní voda a odpad z toalety se čerpá do velkých nádrží, které se za poplatek dají přečerpat a vyprázdnit.

Pohodový interiér

Zařízení hausbótu se od interiérů moderních novostaveb nijak neliší. Majitelé nijak „netlačí na pilu“, i po roce bydlení jim ještě chybí některé věci a zařízení, Jana postrádá hlavně troubu v kuchyni, ale možná, že už na Vánoce bude, tak jako digestoř nad ostrůvkem.

Stejně tak rodina počítá časem s vestavnými skříněmi do ložnice a posuvnými dveřmi k „technické“ komoře v koupelně, v níž je kotel a pračka, ale zatím musí stačit závěsy.

Zato na terase kvete spousta květin ve velkých květináčích, které hostům možná připomenou obytné lodě kotvící už desítky let v ramenech Seiny v Paříži.

I V koupelně jsou dvě umyvadla a velký sprchový kout, skleněná mozaika opakuje barevnost použitou na celém hausbótu.

Zahradnické nadšení musí respektovat jediné, a to vyvážení hausbótu kvůli hmotnosti. „Kuličkový test“ zde proběhl mnohokrát, jinak by se musel použít na vyvážení písek v pytlích.

„Námořnické“ motivy se promítly jak do kruhových okének ve dveřích, tak do výběru obrázků na stěnách. Jde však jen o příjemné detaily, ne snahu vytvořit z hausbótu „lodní“ kajuty. Kvůli fasádě, která svou koncepcí připomíná „škrtátko“ na krabičce od sirek, se majitelé občas smějí, že bydlí právě v ní.

„Na dům jsem se necítil, tak jsem se pustil do hausbótu, teprve během stavby mi došlo, že je to ještě náročnější, protože stavím dům a loď zároveň,“ usmívá se teď už spokojeně Jakub. V této rodině jde totiž všechno s úsměvem.

Synův pokoj je navržený tak, aby se zde mohly případně objevit palandy pro druhého potomka.