Dopoledne 12. června 1848 sloužil kněz Jan Arnold na žádost svatováclavského shromáždění na Koňském trhu sbratřovací mši, která měla uklidnit rostoucí napětí v královském městě. Březnová revoluční vlna se šířila Evropou a české požadavky se rakouská vláda rozhodla raději kontrolovat vojenskou silou.
Průvod věřících a vlastenců rozehnala vzápětí armáda a Praha zažila už poněkolikáté boje v ulicích. Karel Havlíček Borovský tehdy navrhl přejmenovat Koňský trh na Václavské náměstí, což mu zůstalo i přes všechny další dějinné zvraty.
 |
Až do roku 1877 se zde obchodovalo s koňmi, slámou a senem, velkoměstský ráz získalo prostranství dlouhé 750 metrů a široké 80 metrů až koncem 19. století, když došlo ke zboření městských hradeb v jeho horní části.
Na místě bývalé Koňské brány vyrostlo Národní muzeum, které majestátně shlíželo na Nové Město a zároveň náměstí pomyslně korunovalo. Vícepodlažní domy po jeho obvodu vyrůstaly zhruba od 18. století, ale až výstavba Národního muzea iniciovala jejich přestavbu na moderní, zpravidla obchodní paláce a hotely. Václavské náměstí se pak na přelomu 19. a 20. století stalo centrem obchodu a jeho rozkvět pokračoval i za první republiky.
Neohistorismus, funkcionalismus i secese výrazně ovlivnily jeho podobu. Po sametové revoluci domy měnily majitele a mnohé z nich se dočkaly citlivé rekonstrukce, jiné zmizely a na jejich místě vyrostly nové. Například dům Diamant, prosklený zlatý Palác Euro ve spodní části náměstí nebo nejnovější Flow Building na rohu Opletalovy ulice.
Co stojí za záchranu?
Skleněný rohový dům s výrazným bílým závojem postavila společnost Flow East, která se zaměřuje na rekonstrukce a využití historických objektů. V Praze funguje od roku 1990, kdy sem přijel Brit James Woolf hledat své kořeny z matčiny strany.
Po dvou letech koupil bytový dům v Mostecké 12, který opravil do původní art deco podoby, v domech U Černého koníčka a U Zlaté koruny (Malé náměstí 14) objevil barokní stropy a fresky, v roce 2000 společnost zakoupila vedlejší Palác Ericsson, o dva roky později neobarokní palác The Forum na Václavském náměstí a další rok Hotel Jalta reprezentující socialistický realismus.
James Woolf už vlastnil sousední dům U Turků a uvažoval o jeho přestavbě. K realizaci však došlo až v roce 2018. Odborníci se dlouho nemohli shodnout, zdali má být dům z druhé poloviny 19. století, výrazně přestavěný za první republiky ve stylu art deco, památkově chráněný, či nikoliv.
OBRAZEM: Z domu na Václavském náměstí nic nezůstalo  |
Původně neorenesanční palác přebudoval v roce 1920 architekt Bohumír Kozák na kanceláře, čímž zcela změnil jeho charakter. Nakonec v roce 2017 k demolici došlo. Paradoxně sousední budova Pražské akciové tiskárny památkovou ochranu měla, ale kvůli svému havarijnímu stavu byla v roce 2008 zbourána.
„Ke zcela nové výstavbě jsme se rozhodli po detailním průzkumu původní stavby, který ukázal, že byla mnohokrát opravována a v současné době je pro splnění nároků klientů na funkční kanceláře a pro smysluplný ekologický provoz zcela nevhodná,“ vysvětluje Tomáš Matýsek, projektový manažer výstavby budovy Flow Building.
Sloučením pozemků pod oběma budovami vznikla velkorysá stavební parcela, kterou obkružuje pasáž spojující Palác Luxor na Václavském náměstí s budovou ČTK v Opletalově ulici. Než se však návrh za 100 milionů korun začal realizovat, uplynulo téměř deset let.
Květiny ve větru
Původní projekt se nazýval Květinový dům a měl devět nadzemních a tři podzemní podlaží. Sedm pater však navazuje na linii domů, zvýšené je pouze nároží proskleným patrem (z ulice téměř neviditelným) a ozdobou fasády. Navrhl jej architekt Jan Pokorný z pražské pobočky kanceláře Chapman Taylor.
„Od začátku jsme usilovali o získání nejvyššího možného mezinárodního certifikátu udržitelné budovy BREEAM, a tak se v ekologickém duchu nesl nejen projekt, ale i výstavba,“ popisuje Tomáš Matýsek.
V potaz museli brát nejen nároky památkářů a stavebního úřadu, ale i měnící se pravidla výstavby v důsledku novelizací zákonů. Zatímco jinde by získali cenné body za instalaci solárních panelů na střeše či výsadbu zelené střechy, v centru památkové zóny UNESCO je museli nasbírat za inovativní řešení, použití ekologických materiálů nebo třeba důsledného třídění odpadu a materiálů už při demolici původní stavby.
V porovnání se srovnatelnou běžnou budovou uspoří Flow Building při provozu až 76 procent energií. A tímto certifikátem v nejvyšší kategorii BREEAM Outstanding podle nových pravidel se v Česku pyšní jako první.
Výzvu představovala už samotná konstrukce. Zatímco zvenku dům působí étericky, ve skutečnosti stojí na masivních mostech překlenujících tubusy pražského metra, jehož otřesy neustále hlídali statici. Metro jezdí v hloubce 10-15 metrů a přímo pod pozemkem vede tunel mezi stanicemi Můstek a Muzeum.
Tiára. Zdobenou čelenku do vlasů připomínají zvlněné pruty na fasádě, které se v průčelí vypínají do výšky nad poslední patro a v noci svítí tlumenou bílou. Rozlehlou terasu ohraničují prosklené panely umožňující daleký výhled.
V podzemí se nachází parkoviště pro 129 aut včetně 53 dobíjecích stanic a úschovny kol s šatnou a sprchou, zázemí pro technologie, které nesmějí být na střeše, a zásobovací dvůr, do kterého vjíždějí popeláři i zásobování Hotelu Jalta.
„Topení a chlazení zajišťuje tepelné čerpadlo, které automaticky distribuuje vzduch podle potřeby i vlivu počasí v rámci pater. Zatímco v některých kancelářích si chladí, v jiných si mohou přitápět bez zbytečných ztrát energie,“ popisuje Tomáš Matýsek.
Budova byla od počátku projektována jako kancelářská s obchodními prostory. Přízemí, první patro a podzemní podlaží si už ve fázi návrhu pronajal módní řetězec Primark, polovinu jednoho má Graebel EMEA Center a jedno firma Scott. Weber Workspace nabízející flexibilní pracovní prostředí pro jednotlivce i týmy, servisované kanceláře i coworking.
„Koncept interiéru pracovního centra jsme posunuli blíže k uklidňujícímu hotelovému stylu s dávkou hravosti coworkového prostředí,“ popisuje Ivo Kratochvíl z klik architekti, který spolupracoval i s architekty budovy z Chapman Taylor. Tomu odpovídají třeba i otevírací okna, terasy s krásným výhledem, reprezentativní i relaxační společenské prostory, firemní kavárna i praktické vychytávky.
Nepřetržitý tok informací a myšlenek
Krátce před kolaudací budova změnila název na Flow Building, který více koresponduje s jejím umístěním v centru města, na křižovatce mnoha cest, i její fasádou zdánlivě v pohybu. Ta odkazuje na neustálý tok informací, energie, peněz a kreativity v moderním světě i pražské metropoli. Tvoří ji unikátní zaoblená skla za trojskly, která snižují tepelné zisky v létě a ztráty v zimě. Každé sklo má jedinečné zakřivení, tak aby fasáda lícovala s vedlejšími stavbami, Hotelem Jalta a budovou ČTK.
Masážní křesla v proskleném výklenku nad Václavským náměstím. Odpočinek v 21.století.
Schválně se podívejte z rohu průčelí či protější strany, tipli byste si, že dům ustupuje o 1,5 metru? Některá okna jsou trojúhelníková, aby bylo možné je otevřít i v té nejmenší kanceláři. „Celý dům byl projektován v 3D modelu, aby bylo možné zohlednit všechny detaily a prostorové instalace,“ vysvětluje Tomáš Matýsek.
Jedinou změnu provedli na terase, kterou rozšířili po celé ploše střechy. „Využili jsme sice zcela její potenciál, ale úplně to změnilo požární zabezpečení, takže jsme do dvora museli vestavět venkovní požární schodiště,“ ukazuje jedinou změnu oproti plánu Tomáš Matýsek.
Na stavbě s rozpočtem téměř jednu miliardu korun je to až neuvěřitelné. Dům navíc funguje dokonale samostatně. Klienti si sice mohou rozsvítit, zapnout klimatizaci či topení nebo zatáhnout rolety podle libosti, ale systém je nastavený tak, aby poskytoval co největší komfort s co nejmenšími náklady a osobním zapojením. Zatemnění a vytápění se tak řídí dle paprsků slunce, LED osvětlení zase podle přítomnosti lidí v místnosti. Dům sám se o své obyvatele stará.
Líbí se vám nový rohový dům na Václavském náměstí?
Bourání domu na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice
15. dubna 2017 |
