„Tyto dva kraje jsme do pilotního projektu vybrali proto, že jsou velmi odlišné. Vysočina nemá fakultní nemocnici, většina obyvatel má jednu pojišťovnu, naopak jižní Morava se pyšní hustou sítí péče, je tu lékařská fakulta,“ porovnal ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Pilotní projekt se zaměří na paliativní péči i dostupnost praktických lékařů a specialistů.
„Získáme přesnou mapu nedostupnosti lékařů a můžeme pak cíleně podpořit obory, kde je potřeba více expertů. Uvidíme realitu díky objektivním datům,“ dodal Válek. Kraj a ministerstvo tak dostanou kompletní informace, jež jim dosud scházely.
Nicméně první rizika už jsou patrná předem. „Hodně ambulantních specialistů sídlí v Brně, chybí jinde v regionu. Máme málo praktických lékařů. To musíme ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví řešit,“ zmínil klíčové problémy hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).
Velký propad u prevence rakoviny
Nedostatek praktiků a hlavně pediatrů může podle ředitele Ústavu pro zdravotní informace a statistiku Ladislava Duška za pár let způsobit rozpad péče.
„Noví praktici nedokážou pokrýt odchod stárnoucích lékařů. K tomu jde často o doktorky, u nichž se očekává odchod na mateřskou dovolenou,“ uvedl.
Populace jižní Moravy navíc velmi významně stárne. „Za deset patnáct let nastane situace, že ve chvíli nárůstu lidí v seniorském věku nastane propad těch ve středním věku, tedy historicky půjde o největší podíl lidí vyžadujících péči a nejmenší podíl těch, kteří se o ně můžou postarat,“ poznamenal Dušek.
Upozornil i na alarmující propad preventivních prohlídek rakoviny prsu (o 18 procent) a tlustého střeva (o 23) během pandemie. „Hrozí zvýšený záchyt nádorů ve fázi, kdy už může být na léčbu pozdě,“ varoval Dušek.
