Tomáš Garrigue Masaryk, Masaryk / chodil s náma na žejdlík, / to si žádnej z dnešních prezidentů / už nemůže dovolit,“ zpívá se u táboráků už osm desetiletí. Zlidovělý popěvek vznikl na počest prvního československého prezidenta a zakladatele republiky po jeho smrti, od které dnes uplynulo přesně 80 let.
Ikonická osoba už svým zjevem ušlechtile působícího muže ovlivňovala svým charizmatem každého, s kým se rodák z Hodonína setkal. Možná i proto se v různých dobách objevovaly pochybnosti, jak by jeho otcem mohl být pologramotný slovenský čeledín Jozef Masárik. Člověk po všech stránkách velmi prostý, navíc o deset let mladší než Masarykova vzdělaná matka Terezie Kropaczek pocházející z vyšší sociální vrstvy hustopečských Němců.
Teorie se spoustou náznaků
A nejasnosti tu opravdu jsou. Nejenže se Masaryk své tehdy třiatřicetileté matce narodil necelých sedm měsíců po svatbě, přičemž nelze nijak dovodit, jak by se tato panská kuchařka před svým, patrně kýmsi domluveným sňatkem dala s opravdu prostým čeledínem vůbec dohromady. Navíc v mládí patrně velmi půvabná žena už za sebou jeden porod měla. V roce 1844 se jí po vášnivém románku narodil nemanželský syn Josef, který však po pár měsících zemřel na tuberkulózu.
Vedle rovněž nedokazatelné verze, že by otcem jejího dalšího dítěte mohl být její hypotetický zaměstnavatel, židovský statkář Nathan Redlich, se nabízí skutečně až neuvěřitelná domněnka o otcovství tehdy devatenáctiletého císaře Františka Josefa I. „Spolu s Jiřím Grušou, který o této teorii napsal už ve své knize Beneš jako Rakušan, nepovažuju podobnou verzi za nemožnou,“ podotýká brněnský muzikolog a skladatel Miloš Štědroň, který se se zesnulým spisovatelem a velvyslancem v Rakousku osobně přátelil. A připomíná vcelku známý zápis z kopiáře (soukromých denních zápisků) císaře, v němž se na konci roku 1849 objevuje podivný zápis „Kropaczek erl.“ neboli erledigt, což by mohlo v souvislosti se svatbou Terezie s Masárikem v srpnu 1849 znamenat: „Kropáčková vyřízeno.“
Ohledně přítomnosti císaře na jihu Moravy devět měsíců před narozením Masaryka existují rovněž dodnes nepotvrzené indicie. Na přelomu jara a léta 1849 se totiž do Hodonína, kde měla na tamním zámku pracovat Terezie Kropáčková, začaly sjíždět z Haliče jednotky vyslané ruským carem na pomoc císařovi proti vzbouřeným Uhrám. A není vyloučeno, že na svých inspekčních cestách navštívil císař i Hodonín, aby obhlédl svoje ruské posily.
„Bezpečná“ císařova milenka?
K milostné noci s Terezií vyvinuli pánové Gruša a Štědroň rovněž pozoruhodnou teorii. „Mladého a zjevně sexu lačného císaře, jehož pletky se ženami nejen z jeho společenské vrstvy byly obecně známé, muselo jeho nejbližší okolí uchránit od tehdy neléčitelných, leč velmi rozšířených pohlavních chorob,“ cituje Grušovu teorii Štědroň a dodává, že půvabná, ale už zkušená a rozumná, tedy nejlépe starší svobodná žena, která byla na císařských statcích pod spolehlivým dozorem, byla dobrou volbou i pro císařovy milostné noci. A právě taková byla pěkná a inteligentní Terezie Kropaczek.
V mnoha textech, naposledy v redakčně ovšem velmi odbyté a dosti účelově stylizované knize Císařův prezident od Davida Glocknera, se vypočítávají jakoby nevysvětlitelné „zásahy shůry“ ve prospěch mladého Tomáše Masaryka i jeho rodiny.
Vzhledem k poměrně nuznému mládí a častému stěhování Masaryků po kdekteré špeluňce jižní Moravy by se dalo říct, že císař mohl poměrům svého hypotetického levobočka napomoci účinněji. Některé zásahy lze však bez protekce z vysokých míst vysvětlit docela těžko.
Tak například pologramotný čeledín, „nevolník tělem i duší“ Jozef Masárik, jak o něm svědčil sám Tomáš Masaryk, se po jeho narození stal kočím, a pak dokonce drábem, tedy hospodářským dozorcem. Přitom neuměl ani psát, dokud ho to jeho nejstarší syn později nenaučil.
Tomáš sám pak požíval četných výsad. „Po vyhazovu z brněnského gymnázia se rebelantu Masarykovi naprosto nevysvětlitelně dostalo možnosti pokračovat na prestižním vídeňském gymnáziu, kde z 18 žáků ve třídě studovalo 12 budoucích ministrů,“ vypočítává Štědroň. Navíc od otce svého spolužáka, u kterého bydlel a stravoval se, pobíral Masaryk až neuvěřitelný plat.
Pravnuččin zákaz
„Dnes už bychom samozřejmě mohli naprosto přesně zjistit, jak to se skutečným otcovstvím našeho prvního prezidenta bylo,“ upozorňuje dokumentarista David Vondráček, který s genetikem Danielem Vaňkem shromáždil vzorky z nepraných šatů TGM, z doličných předmětů po údajné sebevraždě jeho syna Jana Masaryka, dále DNA od potomka bratra Jozefa Masárika i z krve na kapesníku a řádech císařova synovce Ferdinanda d’Este zastřeleného v Sarajevu.
Ve Vondráčkově televizním dokumentu z letošního února měly být výsledky zkoumání DNA z těchto věcí, které by jednou provždy ukončily pochyby o prezidentově původu, zveřejněny. „Zakázala nám to ale prezidentova pravnučka Charlotta Kotíková,“ netají se zklamáním Vondráček. Proto i 80 let po smrti TGM zbývají jen dohady.
