Během svého života měl Vladimír Koudelka dvě lásky: Brno a jeho historii. K oběma přilnul nesmírně silně a svůj vztah k nim otiskl do mnoha projektů, jimiž jihomoravskou metropoli popularizoval.
Loni se za svoji činnost dočkal Ceny Jihomoravského kraje, který oceněním vyzdvihl mimo jiné Koudelkovy akce Nebe plné hvězd a Příhraniční slavnosti, jež každoročně připomínaly události 2. světové války a její oběti.
„Pan Koudelka je strašně těžko nahraditelný. Byla to studnice vědomostí, dat a nápadů, všechno měl uloženo v hlavě nebo zaznamenáno. Šel s obrovskou vůlí za tím, aby se na historii nezapomínalo, aby se něco dělo. Zároveň s ním byla sranda, byl člověkem do nepohody. Jeho odchod je hodně smutný. Vím, že byl nemocný, ale tohle jsou situace, na které se člověk nepřipraví,“ svěřila se předsedkyně brněnských olympioniků a úspěšná trojskokanka Šárka Kašpárková.
Na dlouhé a zanícené hovory s patriotem z brněnských Bosonoh si pamatují sportovci, politici i pořadatelé řady projektů. Koudelka svým nadšením dokázal prosadit mnohé. Jeho podpis nese třeba projekt Brněnský rok sportu, podpora Sportovního oddílu seniorů SOS Brno nebo zrod Brněnského muzea sportu.
„Vladimíra Koudelky bylo vždy všude plno, byl neúnavný organizátor, moderátor, vypravěč a bavič, zároveň ale člověk, kterému se těžko říkalo ne. Měl svoji hlavu, a tak jsme na sebe taky občas narazili, ale vždy se v dobrém dohodli,“ zavzpomínal na populární osobnost náměstek brněnské primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL).
„Především to byl ale člověk, který miloval svoji ženu a dobře vychoval svoje děti. Neměl lehký život, přesto jej žil rád, naplno, s chutí a hlavně rovně. Ačkoliv byl v poslední době už hodně nemocný, pořád se držel na tepu doby,“ doplnil Hladík.
Paličák, který dosáhl svého
Koudelkovým přičiněním mohou kolemjdoucí třeba usedat na Lavičku Jaromíra Hniličky, věnovanou slavnému trumpetistovi na palouku U Buku na okraji Brna mezi Soběšicemi a Útěchovem. Loni se mu ke 100. narozeninám kapelníka Gustava Broma podařilo pro Český rozhlas natočit 100 dílů rozhovorů se stovkou různých respondentů.
„Berme z historie oheň, ne popel,“ znělo Koudelkovo krédo. Z minulosti je i autorem textu k písni Hodný pes to je pro Stanislava Hložka, charakteristické však pro něho byly přece jen nápady spojené s Brnem. Ať to byla oslava 90. výročí prvního závodu automobilů na Masarykově okruhu nebo 150. výročí prvního veřejného bruslení v Brně, do všech se vrhal naplno. Jeho počin, kdy na bruslařské výročí nechal donést 150 bruslí, je zapsán v České knize rekordů.
„Mnohdy to s panem Koudelkou bylo těžké. Byl vyloženě tvrdohlavý, a když si něco umanul, tak si za tím šel. Špatně se přesvědčoval, že se dá hledat kompromis. Paličatostí šel za svým a dosáhl toho. Díky tomu plno věcí dotáhl do konce,“ ocenila Kašpárková.
Jednou z posledních bylo na začátku května Milčovo kolečko, cyklistická benefice k připomenutí památky vynikajícího československého závodníka Miloše Hrazdíry. Bezmála stovka účastníků pod dohledem olympijského vítěze Jiřího Dalera symbolicky před Koudelkovým domem v Bosonohách zastavila a potleskem ho podpořila v boji s nemocí.
Své domovské čtvrti věnoval Koudelka také recesistický závod Bosonožský sudoval, v němž se koulelo pivním sudem po trati dlouhé 55 metrů.
Vzpomínat na Koudelku budou i motoristé. Zeď starého depa původního Masarykova okruhu si usmyslel ozdobit stometrovým graffiti, což se předloni v červnu podařilo dokončit. Křtu se tehdy vedle autorů výtvarného díla Pavla Beneše a Jakuba Nemčeka zúčastnili i pamětníci, kteří zde závodili a psali historii jednoho z nejslavnějších okruhů ve střední Evropě v minulém století.
„Jsem hrozně rád, že se tato náročná akce podařila dotáhnout do zdárného konce. Je to úžasné umělecké dílo a starému okruhu dává výraznou přidanou hodnotu pro pořádání dalších akcí vzpomínkového charakteru,“ vystihl při křtu Koudelka, co ho naplňovalo nejvíc.
