Ze strany vlády je to podraz, kritizuje první žena Znojma Ivana Solařová (ANO). „Nejprve se rozhodla vzít obcím část výnosů z daně z nemovitosti a teprve po enormní vlně nevole ze strany starostů to stopla. A namísto toho teď chce obcím sáhnout na příjmy ze sdílených daní. Připadá mi, že vláda už neví, kde brát peníze na své velkolepé projekty. V konečném důsledku to odnesou zase jenom občané. Je to neobhajitelná lumpárna,“ tvrdí.
Z „dohody“ není nadšený ani místostarosta Břeclavi Jakub Matuška (Mladí a neklidní). „Další postup zvažujeme. Jsme silně přesvědčeni, že obce a města jsou lepší hospodáři než stát, a to z principu. Osobně si myslím, že rozhodování nejblíž lidem – tedy v komunální politice – vychází z mnohem vyšší znalosti prostředí a kontextu a že se peníze na obcích utrácejí efektivněji,“ namítá.
Možností pro radnice, jak finance narovnat, je zvýšit daň z nemovitosti, to však na jihu Moravy nahlas připouští právě jen Břeclav. Zvažovali to tady už před válkou a krizí u velkých halových staveb.
„Ty výrazně zatěžují dopravou své okolí a mají další negativní vlivy, které mají dopad na ‚údržbu‘ města, typicky silnic. Myslím, že daň z nemovitosti by měla směřovat právě do této údržby a vyrovnávání negativních vlivů. S řešením jsme čekali na návrh novely, protože pokud by tato daň měla jít státu, měla by města nulovou motivaci s ní jakkoliv hýbat,“ vysvětluje Matuška.
Jak ovšem zdůrazňuje, zvyšování daně by se určitě netýkalo ploch pro bydlení. „Tam negativní vlivy v takovém rozsahu nevidíme,“ zmiňuje.
Obce mohou pomoci, ale ne, že si stát dupne jak dítě, říká šéf svazu měst Lukl |
Podle šéfa Svazu měst a obcí a starosty Kyjova Františka Lukla (nez.) se nedá odhadovat, jakým způsobem utrpí městské a obecní kasy, když všichni čekají na finální podobu konsolidačního balíčku. O stejném řešení jako v Břeclavi už ale také slyšel. „Určitě někteří starostové zvažovali na příští rok navýšit koeficient daně z nemovitosti, protože o městskou či obecní infrastrukturu se musí postarat s péčí řádného hospodáře, jak jim ukládá zákon,“ podotýká.
Do boje se chystá i kraj
Eduard Bakoš z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity říká, že radnice mají obecně financí dost. To však neznamená, že některé nemohou mít problémy. Jaká bude skutečná realita, se podle něj ukáže až po zavedení finálních změn do systému – takže za rok dva bude jasné, jak to dopadlo.
„Nakolik obce ztratí v jednom aspektu (např. RUD nebo u daně z hazardu) a získají u jiného (např. daň z nemovitých věcí) a který z daných aspektů převáží u konkrétní obce, nelze dopředu říct, každá má specifické podmínky. Kromě toho obce mohou daň z nemovitých věcí přímo ovlivnit, což v konečném důsledku jejich autonomii posiluje,“ sděluje.
Stát by měl šetřit hlavně u sebe, zlobí se podnikatelé kvůli vládním škrtům |
Na finální podobu úsporného balíčku čeká i brněnský magistrát. V tuto chvíli je prý v této otázce vše otevřené, o navyšování daně z nemovitosti však momentálně neuvažuje. Stejně tak Vyškov. Ten za alarmující považuje spíš čerstvou „šetřící“ informaci, že by nepedagogičtí pracovníci ve školách nebyli financováni z rozpočtu ministerstva, ale zřizovatelem. „Ve Vyškově se bavíme o zhruba 55 milionech,“ poukazuje místostarosta Karel Goldemund (nez.).
Za vyšší RUD dlouhodobě bojuje jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Jak ale vysvětluje, obecní a krajské danění jsou dva odlišné příběhy. „Krajské – podle toho, jak je navrženo v konsolidačním balíčku – by mělo být pro kraje neutrální. Obce fakticky na těchto změnách část financí ztratí, což je škoda,“ říká.
U rozpočtového určení daní krajů vycházejí výpočty z predikcí ministerstva a podle toho jsou upraveny podíly státu, krajů a obcí na daních. „Pokud se predikce nenaplní, může to pro nás znamenat i ztrátu. Neutrální výpočet tedy ještě neznamená, že to skutečně pro kraje neutrálně dopadne,“ vysvětluje Grolich s tím, že úplně jinak je to se změnou pravidel výpočtu RUD, která bohužel v konsolidačním balíčku není. „Společně s co nejvíce kraji chceme během září předložit Poslanecké sněmovně naprosto shodnou legislativní iniciativu, jak bychom si úpravu RUD představovali,“ uzavírá hejtman.
V soutěžích o dotace nemáme šanciNěkterá města střední velikosti si stěžují, že nemají šanci sáhnout si na celou řadu evropských dotací, ale ani programů vypisovaných krajem. „Paradox je, že kraj řadí naše město mezi hospodářsky a sociálně slabá území, přitom jsme tímto způsobem diskriminováni. Obyvatelé druhého největšího města v kraji asi nemají nárok na stejné zacházení jako obyvatelé velkých měst, případně malých vesniček,“ kritizuje starostka Znojma Ivana Solařová. Ta je i členkou tzv. Aliance opomenutých, která spojuje města snažící se přimět ministerstvo pro místní rozvoj ke změně určení vypisovaných dotací. Například Břeclav vidí u evropských dotačních peněz zavedené principy jako rozumné. Jiné je to ovšem u dotací krajských a národních. „To je takové novodobé porcování medvěda. Osobně jsem byl velmi kritický například u dotačního programu do škol, kde byla aspektem nejen velikost akce, ale i ‚klikací soutěž‘. Taková praxe do nakládání s veřejnými penězi vůbec nepatří, rozhodující musí být kvalita a potřebnost,“ míní místostarosta Jakub Matuška. Podle šéfa Svazu měst a obcí a starosty Kyjova Františka Lukla se může zdát, že střední města v porovnání s malými obcemi nepotřebují takovou podporu, ale opak je pravdou. Jsou totiž přirozenými regionálními centry pro okolní obce a i ona musí investovat do infrastruktury a služeb nejen pro své lidi, ale i ty z širšího okolí. Jejich handicapem v soutěži o dotace prý je, že mají malé úřady s malými personálními kapacitami pro přípravu projektů. Na střední města je tedy potřeba zaměřit podporu. „Aby nezaostávala, protože by se to negativně odrazilo nejen na jejich rozvoji, ale i na rozvoji okolních obcí, a to hlavně na kvalitě života lidí, kteří zde žijí,“ podotkl Lukl. |
12. září 2023 |
