„Lze hovořit o významném posunu, jak by se to mělo realizovat. Nová kritéria, která byla představena, jsou lepší a reagují na regionální disparity. Je otázka, jestli by do něj mělo jít více peněz,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Nyní každý kraj dostává přesně danou částku stanovenou podle koeficientu z roku 2005. Hejtmani by ale uvítali, aby rozdělení zahrnovalo šest kritérií: počet obyvatel kraje, výměru území kraje, délku silnic, počet studentů středních škol, počet výjezdových základen záchranky a počet urgentních příjmů 1. typu v nemocnicích.
Nespokojené kraje tlačí na Stanjuru. Dejte nám víc peněz, žádají hejtmani |
„Stát pracuje s menším rozpočtem. Znamenalo by to, že stát si půjčí peníze a dá je těm, kteří nedělají věci na dluh. Jedná se zhruba o šest miliard, které by pomohly, aby bylo rozdělování spravedlivější,“ uvedl Bartoš v narážce na fakt, že stát hospodaří schodkově, ale kraje s přebytky.
Dodal, že s vynaložením takových prostředků stát zatím nepočítá. Vláda se ale změně kritérií podle Bartoše nebrání. „Jde o to, aby nikdo netratil. Jako hejtman nelze přijít na jednání a odejít s menším rozpočtem,“ připustil Bartoš.
Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN) redakci iDNES.cz řekla, že se v otázce rozpočtového určení daní s vládou dohodli na dalším jednání.
„Budeme se snažit dále jednat, protože stát si v současné době při hledání úspor nemůže dovolit schodek navýšit o nějaké miliardy, které nevíme, jak vysoké budou, protože vláda říká jiné číslo, než říkáme my,“ sdělila Pecková.
Kraje chtějí i větší poměr z daní
Pecková dodala, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) přislíbil, že případné navýšení bude spočítáno a dále se o něm bude jednat. Pecková potvrdila slova Bartoše o změně kritérií, podle kterých by se měly peníze krajům rozdělovat.
„Nikdo tento náš požadavek nezpochybňuje a vláda s novými kritérii, která by pomohla ke spravedlivějšímu přerozdělování peněz, souhlasí. My už jsme podali zákonodárnou iniciativu, kterou vláda s neutrálním stanoviskem poslala do Poslanecké sněmovny,“ sdělila Pecková s tím, že se hejtmani nadále budou snažit o kompromis, aby nová kritéria byla pro všechny akceptovatelná a schválena.
Kabinet tvrdí, že je připraven změnu v určení daní udělat, ale je třeba, aby na ní byla shoda mezi kraji. „Před dvěma měsíci se nenašla,“ řekl v listopadu vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
V současné době získávají kraje podíl na sdílených daních 9,7 procenta, loni dostaly 94 miliard korun. V rámci konsolidačního balíčku navrhovaného vládou by měl tento poměr klesnout až k 9,3 procentům.
Fiala se po týdenní nemoci vrací úřadovat, čekají ho hejtmani či Válek s Bekem |
Hejtmani Jihomoravského, Karlovarského, Libereckého, Pardubického, Středočeského a Zlínského kraje požadují vzhledem k ekonomické situaci jeho nárůst na 10,7 procenta. Regiony by také stály o změnu systému rozdělování daní.
„Nebráním se změně rozpočtového určení daní krajů, ale jen pokud se na takové změně všechny kraje mezi sebou dohodnou a zároveň pokud by taková změna byla rozpočtově neutrální ve vztahu ke státnímu rozpočtu. Takové podmínky ale nebyly naplněny,“ vzkázal už dříve hejtmanstvím ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Změny rozpočtového určení daní mohly platit od roku 2025 či 2026. Mezi sdílené daně patří DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Na kraje od roku 2021 připadá 9,78 procenta a na obce 25,84 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmů fyzických osob.
