Jen tři dny před tornádem zaplatila Dagmar poslední splátku hypotéky na původní dům.
Když vše půjde dobře, mohla by Dagmar bydlet v novém domě do Vánoc.
Radši starý dům a žádné peníze než tyto nervy
Na to, že se blíží tornádo, upozornila Dagmar z Hrušek svým neobvyklým chováním její fenka. Dagmar rychle popadla tašku s doklady a schovala se za komínem v koupelně. Ta jediná zůstala stát. Zdi v ostatních místnostech živel zbořil. Statik pak rozhodl, že dům musí pryč.
Na zahradě pořád stojí psí kotec. Fenka už v něm ale není. O Vánocích zemřela. Dagmar teď staví nový dům. Jde to ale pomalu. Zkomplikovala to spodní voda i složité papírování. Navíc jí dělají starosti rostoucí ceny stavebních materiálů. Z původního čtyřmilionového rozpočtu je momentálně milionů šest.
„Lidé mi říkají: Buď ráda, budeš mít nový dům. Ale já bych radši měla starý barák, žádné peníze a rozhodně ne tyto nervy,“ posteskla si žena, která je na stavbu sama. V byrokratických procesech, které stavbu provázejí, se navíc vůbec nevyzná.
Po starém domku se jí stýská. „Nejen po domku, ale i po všech těch přístavcích. Vždyť jsem tam prožila celé dětství, tam jsme si se sestrami hrály,“ vypravuje žena, která přechodně našla zázemí v jednopokojovém bytě v Břeclavi.
I ona s napětím sleduje předpovědi počasí a bojí se, co může přijít. „Při každé bouřce jsem úplně v háji. Už bych to v životě nechtěla zažít,“ říká.
