Domek paní Evy nebyl obyvatelný.
I po roce jsou stále viditelná poškození.
Vidím jediné pozitivum: že bydlíme
Půl roku musela Eva z Moravské Nové Vsi bydlet s dcerami u sestry. Domek se žlutou fasádou, kde jsou stále ještě viditelná poškození, nebyl obyvatelný. Vrátit se mohly až v prosinci. „A i tehdy jsme s dcerami spaly v jediné místnosti, kolem nás byly všude pytle s věcmi. Až asi po měsíci se uvolnila další místnost a v březnu pak i podkroví, takže holky mohly do svého,“ popisuje uplynulý rok usměvavá žena.
Jak říká, dámské obyvatelstvo domu problémy stmelily. „Ale potřebovaly bychom do lázní,“ směje se s tím, že neustálá práce už je hodně vyčerpala. Jsou přitom sotva v polovině. Dům je pod střechou a opravený vevnitř. Chybí opravit sklepy, dvůr, přístavky a fasádu. Na podzim sem znovu dorazí zedníci. Napřesrok snad už bude hotovo.
Na vzpomínkové akce Eva nevyrazí. „Myslím, že si nemám co připomínat. Nedělá mi to vůbec dobře. Stačí mi každá malá bouřka, jsem vyplašená a rozbuší se mi srdce. Myslím, že to ve mně už nikdy nevymizí,“ myslí si.
Uplynulý rok byl náročný. Třeba i v tom, že v domě plném řemeslníků nemá člověk na chvíli soukromí. „Vidím jediné pozitivum: že bydlíme. Ale už se budeme pořád bát,“ myslí si Eva, která teď ale upíná pozornost v srpnu, kdy z napůl opraveného domku bude vypravovat svatbu jedné z dcer.
