Cena za oběd dosahuje na jihu Moravy průměrně 195 korun.

Cena za oběd dosahuje na jihu Moravy průměrně 195 korun. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Cena za oběd atakuje 200 korun. Raději bez polévky, reagují strávníci

  • 104
Bez pětikoruny dvousetkoruna. Tolik v průměru vytáhl Jihomoravan z peněženky letos v červenci, když si dával v restauraci polední menu. To je meziroční nárůst o třináct procent a třetí nejvyšší cena z krajů.

„Jedná se o celkovou útratu v době oběda, takže vše, co si lidé kupují – oběd, polévka, pití. Ale většina lidí si dává jen hlavní chod,“ vysvětluje Tereza Knířová za společnost Sodexo Benefity, která ceny zmapovala. Za zdražováním stojí inflace, růst cen energií i vyšší mzdy. Neznamená to však, že by si Jihomoravané obědovou pauzu v restauraci odpírali, jsou ale víc šetřiví.

Brněnská restaurace Monte Bú se minulý rok rozhodla vařit polední meníčka na vysoké úrovni. K obědu tak tady bylo k ochutnání krabí maso, argentinská svíčková, pražma královská nebo třeba iberijské selátko. To se samozřejmě promítlo v ceně – průměrná částka za oběd se vyšplhala na 250 korun. A zákazníků ubývalo.

„Museli jsme se tedy přizpůsobit a naše polední nabídka je vždy v ceně 179 korun za denní menu plus čtyři speciality v ceně od 189 do 245 korun. Tato změna nám opět pomohla polední menu nastartovat. Z vlastní zkušenosti tedy můžu říct, že ceny jsou zcela zásadní, protože hosté se chtějí hlavně rychle a dobře najíst, speciality vyhledávají spíše na večeři,“ míní manažer restaurace Ammar Otman.

V praxi to znamená, že suroviny zkrátka nejsou té nejvyšší kvality a třeba místo masité výběrové krkovičky dostane strávník na talíř více prorostlou a levnější – host to neřeší, hlavní je cena.

Že jsou zákazníci spořivější, ale neubývá jich, pozoruje i manažer restaurace Pivovarská Starobrno Patrik Zimolka. Menu nabízejí za 160 korun včetně polévky.

V rozmezí 139 až 205 korun se lidé naobědvají v další brněnské restauraci – Pivovarská U Richarda, cena je komplet s polévkou. Největší změnou, kterou tu pozorují, je velmi výrazný počet zákazníků, kteří využívají dovoz jídla domů, což se rozjelo za covidu.

Bez možnosti platby kartou na místě a platební bránou v e-shopu by se tak neobešli. „Online platby u nás představují téměř devadesát procent. Měli jsme na tři dny poruchu na terminálu a byl poznat citelný pokles obratu,“ líčí za restauraci Petr Kobzík.

Zákazníků neubylo, tržby jsou však nižší

Ve zmíněné Monte Bú v Brně si mnozí dávají jen hlavní chod, než aby si připlatili i 59 korun za polévku. To je ostatně trend i v okresních městech, kde je přitom obědové menu o poznání levnější. Například bistro Lokálka v Břeclavi bylo nuceno rozdělit ho na půllitrovou polévku za 60 korun a jídlo průměrně za 140 korun.

„Většina lidí se nají jednoho, nebo druhého. Pití se omezilo také. Zákazníků máme stejně, ale denní tržba se i po zdražení snížila asi o patnáct procent. Teď v sezoně nám obrat vylepšují cyklisté a cizí cestující. To bude tak do konce září, od října omezujeme provoz a snižujeme stav personálu,“ nastiňuje provozovatel Michal Vlašic.

Hosté jsou zpět, personál v hospodách ale zmizel. Kuchařům nabízejí i 50 tisíc

Hostů neubývá ani znojemskému Vista Grillu. Byť tady meníčko nabízejí včetně polévky za lidových 130 korun, hosté si často vůbec nedávají pití.

Podobně jako v břeclavské restauraci a penzionu u Doubků. „Menu jsme museli samozřejmě taky zdražit. Připravujeme denně až pět jídel na výběr a cena se pohybuje od 160 do 200 korun. Menu vaříme od září do června, přes léto bez polévky. Zákazníků máme stále dost. Vaříme hodně domácí jídla, máme velký a pestrý výběr a také vegetariánské. Myslím, že si hosté v dnešní době restauraci dobře vybírají,“ míní za restauraci Eva Karlínová.

Jídlo už nemusí být hlavní potřeba

Byť si restauratéři na odliv hostů nezoufají, faktem je, že jsou lidé, kteří si denní „luxus“ už nedopřávají. „Chystám jídlo do krabiček vždycky třeba na tři dny. Stojí mě to čas při plánování, nakupování a přípravě jídel, ale jako dva dospělí tím celkem dost ušetříme,“ přiznává třeba Znojemanka Lada Špačková.

Podle Josefa Kunce z katedry regionálního rozvoje Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity by mohl růst průměrné mzdy nahrávat názoru, že lidé mají více peněz třeba právě na oběd. „Nicméně je třeba zvážit, zda růst mzdy kompenzuje skutečný nárůst nákladů na jídlo. Pokud náklady na jídlo rostou rychleji než mzdy, může to ovlivnit prioritu, kterou lidé jídlu přikládají,“ vysvětluje s tím, že třeba v Brně mohou hlavně lidé s vyššími příjmy mít tendenci klást do popředí jiné priority jako zážitky, zábavu či módu.

Podle něj jde také do jisté míry o dopad dvouletých omezení způsobených pandemií. „Naopak ve venkovských oblastech nebo místech s nižšími příjmy by jídlo mohlo zůstat na prvním místě jako základní potřeba,“ myslí si.

Vnímání nákladů na jídlo souvisí i s tím, zda zaměstnavatel poskytuje stravenky. Tím se růst nákladů na jídlo a zvyšující se příjmy mohou dostat do rovnováhy. „Velmi negativně lidé vnímají rozpuštění příspěvků do mzdy. Zmizel tak ‚stravenkový efekt‘ a finanční částka dosahující pětiny reálných nákladů na oběd dříve pravidelné návštěvníky restaurací odrazuje,“ uzavírá Kunc.

2. listopadu 2021