Radní se přitom odkazují na novou analýzu rizik, kterou si nechali zpracovat. Upozorňuje například na problematiku dopravní zátěže a emise z návazné dopravy. Nový kotel by nebyl v zájmu občanů, míní primátorka Markéta Vaňková (ODS). Lidovci pro zastavení projektu v radě nehlasovali.
Brněnská spalovna, přesněji zařízení pro energetické využívání odpadu, provozuje dva kotle s roční kapacitou 240 tisíc tun, třetí kotel by kapacitu zvýšil na 352 tisíc tun. Z odpadu SAKO vyrábí jak teplo, tak elektřinu, navíc inkasuje i za každou tunu přijatého odpadu.
Brněnská koalice už spalovnu nechce. Nehospodárné chování, kritizoval ministr |
Projekt nového kotle je ve fázi, kdy je známý vítěz výběrového řízení na dodavatele. Do tendru se přihlásil pouze Metrostav s cenou přibližně 4,6 miliardy korun. Město má zároveň schválenou dotaci 2,85 miliardy korun od ministerstva životního prostředí, o kterou v případě zastavení projektu přijde.
„Projekt kotle je unikátní a velmi dobře připravený. Znamená snížení, stabilizaci ceny tepla pro obyvatele, znamená, že se nemusí zvedat poplatek za komunální odpad, uspoří se až 50 procent oxidu uhličitého, jak v zemním plynu, tak na tom, že se nebude skládkovat. Přijde mi proto nelogické projekt ukončit, zvlášť, když je na něj získaná dotace,“ uvedl Hladík. Připomněl také, že když začala ruská invaze na Ukrajinu a energetická krize, vedení Brna intenzivně řešilo, jak posílit nezávislost města na zemním plynu.
Primátorka na zastupitelstvu tvrdila, že se vypustí spalováním odpadu více oxidu uhličitého, což je vlastně špatné. Na to ale reagoval Hladík, že ho ale ve výsledku bude méně než dnes při pálení zemního plynu. Do diskuze se vložila i opoziční zastupitelka Jana Drápalová (Zelení) s tím, že oxid uhličitý vzniká při pálení všeho. „Když navíc dlouhodobě klesá spotřeba tepla, tak nemůžou růst emise CO2, to je fyzikální zákon,“ řekla.
Obrat u primátorky
Vaňková připustila, že dříve třetí kotel podporovala, protože znamenal možnost, jak se závislosti zbavit. Po dalším projednávání projektu ale dospěla k závěru, že by kotel nebyl v zájmu občanů.
„Vybudováním třetího kotle by došlo k navýšení kapacity, ale odpad by se vozil z jiných oblastí než z Brna a Jihomoravského kraje. My tady více odpadu nevybudujeme. Budeme sem vozit odpad a čím více ho spálíme, tím více emisí tady bude. Stejně tak se mluví o tom, že nejhorší jsou skládky, ale v Brně žádná není. Navíc už ani spalování není vnímáno jako optimální nakládání s odpadem,“ řekla Vaňková s tím, že přednější je předcházet vzniku odpadu a případně recyklace.
Primátorka zároveň uvedla, že rozhodnutí o vybudování kotle je zavazující pro rozvoj Brna na příští desítky let. Proto navrhla o projektu rozhodnout na mimořádném zastupitelstvu příští týden. Do té doby mají také městské společnosti SAKO a Teplárny Brno doplnit odpovědi na několik otázek týkající se stavby. Dnes o záměru nicméně zastupitelé vedli téměř tříhodinovou diskusi.
Je to nečistý zdroj, otočilo vedení Brna. Odmítá nový kotel na spalování odpadu |
Rada se opírá o novou analýzu rizik. Jedním z nich je právě to, zda bude do budoucna dostatek odpadu pro spalovnu. „Odpad je jedním ze zdrojů, který tady je a je ho výrazný přebytek. V roce 2030 skončí skládkování a já rozhodně nepočítám s tím, že by se tento termín posunul,“ řekl Hladík.
Dalším argumentem z analýzy je dosud nejisté zatížení spalování odpadu emisními povolenkami. Analýza také upozorňuje na zvýšený počet svozových vozidel, které zatíží kapacitu silnic a budou vypouštět spaliny.
Hladík i opoziční zastupitelé nicméně dokument zpochybnili. Podle ministra autoři „buď dobře mlží, nebo říkají vyloženě nepravdy“. Podle opoziční Strany zelených a Žít Brno analýza relativizuje dříve schválené a veřejně projednané dokumenty a dělá zcela jiné závěry.
Opozičník Matěj Hollan (Žít Brno) před zastupiteli prohlásil, že pokud Brno z projektu vycoupá, může zařízení vybudovat soukromník. „Pokud spalovnu neuděláme my jako město, postaví ji někdo jiný. Třeba se může jmenovat pan Křetínský, který má zájem na tom, aby ji vybudoval. Přijetím dotace 2,8 miliardy se zamezí nakládání privatizačním způsobem. Tohle je důvod, proč to nestavět, aby si spalovnu mohl postavit někdo jiný,“ uvedl Hollan.
