Čtyřmiliardový projekt tak možná spadne pod stůl. Brněnská spalovna, přesněji zařízení pro energetické využívání odpadu, provozuje dva kotle s roční kapacitou 240 000 tun, třetí kotel by kapacitu zvýšil na 352 000 tun.
„V Brně se vyprodukuje ročně 90 000 až 100 000 tun využitelného odpadu, dalších 100 000 tun můžeme využít z jižní Moravy,“ řekl náměstek primátorky Robert Kerndl (ODS), jenž je proti stavbě. Podle něj je totiž celý projekt neekologický. „Je to spousta tun odpadu, které se tady budou pálit, a všechny tyto látky se vypustí do ovzduší,“ řekl Kerndl iDNES.cz.
Z odpadu SAKO vyrábí jak teplo, tak elektřinu, navíc inkasuje i za každou tunu přijatého odpadu. Roční výroba tepla by se zvýšila z 1,1 gigajoule tepla na 1,5, elektřiny by bylo možné vyrobit místo 45 000 MWh třikrát více než dosud, uváděl před rokem tehdejší předseda představenstva Filip Leder (KDU-ČSL).
Je to nečistý zdroj, otočilo vedení Brna. Odmítá nový kotel na spalování odpadu |
Původně byly náklady na stavbu odhadnuté na 2,3 miliardy korun, do tendru se však přihlásil pouze Metrostav se zhruba dvojnásobnou cenou, která reflektuje zdražování. Město má však zároveň schválenou dotaci 2,85 miliardy korun od ministerstva životního prostředí, o kterou v případě zastavení projektu přijde. Stávající ministr životního prostředí Petr Hladík(KDU-ČSL) nad politickým rozhodnutím stávající rady kroutí hlavou.
„Jde o nelogické a nehospodárné chování, dotace je více než 2,8 miliardy korun. Pokud se projekt nezrealizuje, zvýší se cena tepla i cena za svoz a likvidaci odpadu. Projektem navíc Brňané uspoří energie - oproti stávajícímu stavu se realizací po uvedení do provozu zvýší dodávky elektřiny do sítě o 90 000 MWh/rok provozu a současně se sníží spotřeba neobnovitelných primárních energií až o 25,7 %,“ sdělil iDNES.cz ministr.
Potenciální ukončení projektu přichází náhle sedm let od zahájení příprav. Minulé pondělí radní projednávali analýzu, kterou si nechali zpracovat, a devět z 11 se vyslovilo pro ukončení projektu. Opoziční zastupitelé však analýzu k dispozici nedostali a byli až dnes pozváni na pondělní prezentaci a v úterý mají hlasovat. Zastupitelka Jana Drápalová (Zelení) zmínila, že vedení města analýzu projednávalo také se zástupci koncernu městských firem v utajeném režimu.
Obrat o 180 stupňů
Kerndl z analýzy zmínil také další teoretická rizika, a to zda bude do budoucna dostatek odpadu pro spalovnu s ohledem na zpřísňující se předpisy EU ohledně recyklace a využití odpadu. Drápalová kontrovala tím, že v republice jsou pouhá další tři stejná zařízení a ve výhledu je stavba jen dvou až tří dalších. „Jelikož po roce 2030 už nebude možné skládkování, bude stále přebytek odpadu, který bude třeba zlikvidovat,“ řekla. Dalším argumentem z analýzy je dosud nejisté zatížení spalování odpadu emisními povolenkami, ale i tak podle Drápalové bude vyráběné teplo stále levnější než z plynu a pro firmu ziskové.
Ministr Hladík, který projekt jako zastupitel a náměstek na brněnské radnici podporoval a posouval dál, s tím nesouhlasí. „Muselo stát opravdu hodně práce a úsilí napsat na 300 stránkách naprostý opak všech předchozích analýz, které si nechalo vypracovat město Brno a společnost SAKO,“ dodal Hladík.
Zajímavé je, že i SAKO má na svých internetových stránkách uveden opak toho, co říká studie. „Celý proces čištění spalin je ovládán řídicím systémem automaticky tak, aby na výstupu ze systému čištění spalin byl zbytkový obsah sledovaných škodlivin nižší, než jsou přípustné emisní limity. Účinnost čištění spalin je u znečišťujících látek na úrovni 99 procent,“ píše se na internetových stránkách.
Podle Drápalové lze zatím jen spekulovat, kdo a jaký má skutečný zájem na tom, aby spalovna neměla třetí kotel, který podle ní přináší městu i jeho obyvatelům řadu benefitů. Stejně tak to prezentoval před rokem i Leder. „ Přijít o dotaci 2,8 miliardy korun je v této souvislosti opravdu zločin,“ dodala Drápalová.
Dle statistických dat ministerstva životního prostředí produkuje Česko ročně necelých šest milionů tun komunálního odpadu. Téměř polovina skončí na skládkách. V tomto ohledu Česko značně pokulhává za Evropskou unií. V daleko větší míře se v EU totiž využívá spalování odpadu, a hraje tak důležitou roli v zajištění energetické bezpečnosti a nezávislosti. V Česku se takto ročně zpracovává jen asi 3,5 procenta celkového vyprodukovaného odpadu a zbytek končí na skládkách.
