„Umí vytřídit až 400 druhů odpadu a ročně zvládne zpracovat 15 tisíc tun,“ přibližuje generální ředitel Karel Jelínek výhody střediska, jehož vybudování stálo 50 milionů korun. Zahrnuje místo pro uložení nebezpečných látek, pneumatik nebo takzvané střepiště pro skleněný odpad. Funguje v něm i Re-Use point nabízející k dalšímu upotřebení už použité věci, které by jinak skončily v popelnici.
Kromě obyvatel Brna cílí sběrný dvůr na živnostníky a firmy, a to i z širšího okolí. Na rozdíl od občanů, kteří musí uhradit pouze odevzdání stavebního materiálu, ukládají veškerý odpad za poplatek. Příznivé ceny jim má nicméně garantovat fakt, že Sako Brno má v lokalitě také spalovnu a automatickou třídící linku uvedenou do provozu v březnu. Nové středisko leží mezi nimi. „Takže odpad, který sem lidé a podnikatelé odevzdají k recyklaci či energetickému využití, se už nebude překládat a znovu někam převážet, ale rovnou se s ním bude dál pracovat,“ vyzdvihuje brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).
V Brně je nově otevřen největší sběrný dvůr na Moravě.
Část odpadu se bude k recyklaci přesouvat po železnici, protože areálem se spalovnou, sběrným dvorem a třídící linkou prochází vlečka. Koleje vedou od nádraží ve Slatině. V některých místech se momentálně opravují, protože nebyly léta používané, naplno v provozu mají být zhruba za půl roku.
Středisko se nachází u čtyřpruhové silnice v Jedovnické ulici na pomezí Židenic a Líšně, je spádové pro třetinu obyvatel Brna. V krátké dojezdové vzdálenosti ho mají lidé ze Židenic, Líšně, Slatiny, Černovic, Obřan, Maloměřic nebo Vinohrad. Právě tato městská část získá v novém dvoře nejbližší takové místo, dosud místní museli hlavně do Líšně. Radnice si od něj slibuje úbytek černých skládek. „Teď jde jen o to, abychom informace o tomto středisku rozšířili mezi občany, aby věděli, že nemusí házet staré válendy vedle popelnic,“ podotýká starostka Vinohrad Jitka Ivičičová (KDU-ČSL).
Brno chtělo řešit energetickou krizi novým kotlem, ten je však příliš drahý |
Na rozdíl od jiných středisek ve městě bude „megadvůr“ otevřen každý den včetně víkendů. Stává se v pořadí šestatřicátým podobným zařízením na území Brna, když nahradil na konci července zrušenou sběrnu odpadu v nedaleké Líšeňské ulici. Letos firma Sako Brno ukončila i provoz středisek v ulicích Veveří a Pastviny.
Souvisí kauza primátorky s novým kotlem?
Městská odpadová společnost zároveň chystá výstavbu třetího kotle ve své spalovně. A právě s touto zakázkou podle serveru Neovlivni.cz souvisí aktuální ožehavá kauza Vaňkové a jejího náměstka Roberta Kerndla (ODS) vyvolaná fotografií s bílým práškem. Do tendru za zhruba 4,5 miliardy korun se přihlásil jediný zájemce a neznámý zdroj citovaný serverem uvedl, že primátorka přišla s tím, že se zakázka zruší. „Asi se nebudu vyjadřovat k tomu, co server napsal,“ reagovala v úterý Vaňková.
Před dvěma týdny brněnští radní představenstvu firmy Sako zadali zpracování komplexní analýzy zahrnující aktualizaci vstupních dat starých tři roky, která ověří smysl a návratnost investice na třetí kotel. „V tuto chvíli příprava zakázky pokračuje. Poté, co bude předmětná analýza zpracována, budeme se společně s představenstvem věci dále věnovat,“ oznamuje primátorka.
Návrat z dovolené a „ponížení“. Vaňková i její náměstek se testovali na drogy |
Že je skandál s fotografií s bílým práškem spojený právě s tendrem na třetí kotel, naznačuje podle serveru i načasování kauzy. Po sociálních sítích se totiž problematický snímek začal šířit uprostřed tohoto léta, nikoliv třeba před loňskými komunálními volbami, v nichž Vaňková obhajovala funkci před voliči.
V případě firmy Sako přitom není kotel jedinou zakázkou v poslední době, kolem níž se točí velké peníze. Už zmíněná třídící linka, jež je první svého druhu v Česku, vyšla na 330 milionů korun. Dceřiná společnost Solar má navíc v plánu do roku 2025 osadit až 650 střech brněnských budov fotovoltaickými panely a vytvořit tak městskou solární elektrárnu. Náklady se mohou vyšplhat na více než miliardu korun.
Už dva měsíce také dostává reálnou podobou další nákladný energetický projekt, tentokrát v režii Tepláren Brno. Ty v Maloměřicích staví nový kotel a technologii na spalování dřevní štěpky, což je investice za téměř tři miliardy.
