Název známého komediálního filmu Konec vodníků v Čechách by se dal v případě Moravy v nadsázce pozměnit na Konec zemního plynu v Brně.
Krajskému městu nehrozí akutní nedostatek tohoto stále důležitého paliva pro výrobu tepla, jde však o plán, jak se odstřihnout od dnes primárního zdroje, na němž je městská společnost Teplárny Brno závislá z 80 procent. Domácnostem to přinese nižší a stabilnější ceny tepla, než je tomu dnes.
Tento záměr, který nabral na ještě větší intenzitě po loňském vpádu Ruska na Ukrajinu, už navíc není jen vzletnou vizí brněnských politiků, ale začíná se přetavovat ve skutečnost. V pátek totiž v maloměřické teplárně oficiálně odstartovala stavba nového kotle a technologií na spalování dřevní štěpky. Jde o první zásadní stavbu v dlouholetém plánu Brna.
„Podstatné je, že se tento projekt začal připravovat ještě před loňskou energetickou krizí,“ poznamenala brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).
Podle generálního ředitele Tepláren Brno Petra Fajmona na přípravě stavby za téměř tři miliardy korun pracovali postupně deset let. „Cena tepla ze štěpky je pětkrát levnější než ze zemního plynu, navíc je tam velká úspora za emisní povolenky,“ podotkl Fajmon.
Letos v zimě o čtvrtinu levněji
Neznamená to však, že cena tepla, která se dnes pohybuje kolem 1 485 korun za jeden gigajoule (GJ), a je tedy na dvojnásobku proti loňsku, spadne na pětinu. Dřevní štěpka, jíž bude potřeba v zimě přes 80 tisíc tun, což představuje jeden vlak s dvaceti vagony denně, nahradí zemní plyn „jen“ z přibližně patnácti procent.
„V tuto chvíli vám neumím říct konkrétní částku, o kolik bude teplo levnější, jestli o 100, nebo 150 korun za GJ. Záleží, za jaké ceny se bude nakupovat plyn v letech 2024 a 2025. Myslím si však, že se bavíme o vyšších desítkách, nebo nižších stovkách korun,“ doplnil.
V přepočtu na jednu průměrnou domácnost odebírající teplo od městské společnosti by úspora mohla činit přibližně dva tisíce korun ročně. Aspoň částečně se štěpka ve snížených výdajích Brňanů za teplo může projevit už příští rok. Právě na konci roku 2024 totiž teplárny chtějí nový kotel spustit ve zkušebním provozu.
Teplo chceme letos zlevnit ještě jednou, říká ředitel Tepláren Brno |
Levnější teplo každopádně slibuje Fajmon už pro topnou sezonu od letošního listopadu. „Děláme propočty a předběžně předpokládáme, že bychom mohli zlevnit o desítky procent. Jestli to ale bude dvacet, nebo pětadvacet procent, budeme vědět v září,“ prohlásil. To už by pro nadcházející zimu přineslo další výraznou slevu, za rok by tak domácnost mohla ušetřit kolem šesti tisíc korun.
A další sleva může přijít i na topnou sezonu let 2025 a 2026, kdy by se podle Fajmona mohl rozjet třetí kotel v městské společnosti SAKO Brno. Ta může poslední týdny slavit, protože na nákladnou investici získala nemalou dotaci. „Její maximální výše může být 2,8 miliardy korun. Pro projekt zároveň platí podmínka, že musí být dokončen do května 2028,“ upřesnila Lucie Ješátková, mluvčí ministerstva životního prostředí, jež vede brněnský lidovecký politik Petr Hladík.
Kdyby dotace, která pokryje až polovinu nákladů, nevyšla, byl by projekt ohrožen. Nebyla u něj návratnost, a i proto se už od loňského jara, kdy vypršel termín podávání nabídek do tendru, vyčkávalo, co bude. Díky dotaci má firma rozhodování značně jednodušší. Přesný termín zahájení stavby ale zatím není znám. Podle předsedy představenstva a zároveň brněnského zastupitele Pavla Urubka (TOP 09) budou detaily známy během příštích několika týdnů. V tuto chvíli nechtěl projekt blíže komentovat.
Místo uhlí fotovoltaika
Podle náměstka brněnské primátorky Roberta Kerndla (ODS), který má na starosti energetiku, bude úspora díky novému kotli na odpad záviset na tom, nakolik se spalováním bude získávat horká voda a nakolik elektřina. „Úspora ale může být klidně 200 nebo 250 korun za gigajoule tepla,“ řekl MF DNES.
To by tak mohlo představovat další čtyři tisíce korun, které domácnost za teplo každoročně ušetří. „Všechny kroky minimálně přispějí k cenové stabilizaci,“ doplnil šéf tepláren. Jejich závislost na zemním plynu zapojením kotle na dřevní štěpku a toho na odpad poklesne na 55 procent. Cena tepla se už poté nebude tolik odvíjet od ceny plynu na trzích.
Brno chtělo řešit energetickou krizi novým kotlem, ten je však příliš drahý |
Navíc si Teplárny Brno chtějí vytvářet finanční polštář tím, že budou mnohem více vyrábět elektřinu z fotovoltaiky. Ta vůbec největší v majetku firmy začne růst už příští rok v Oslavanech u Brna na místě někdejší tepelné elektrárny.
V dlouhodobějším výhledu je nejnáročnější investice, jíž je horkovod z Jaderné elektrárny Dukovany. Premiér Petr Fiala (ODS) se nedávno nechal slyšet, že první dodávky do Brna by potrubím mohly proudit už v roce 2030. „Brno pak bude téměř bez dodávek zemního plynu. Počítáme s ním jen do malých kotelen, kam se nevyplatí postavit horkovod,“ dodal Fajmon s tím, že plyn bude v energetickém mixu tvořit méně než pět procent.
23. listopadu 2020 |
Soláry na střechách i výroba vodíkuKotel na dřevní štěpku, komunální odpad nebo horkovod z Dukovan nejsou jediné energetické projekty Brna. Teplárny ani nejsou jediné, které řeší fotovoltaiku. Už od loňska buduje SAKO Brno solární elektrárny na střechách městských budov. Sedm z nich už osadilo panely, dalších pětapadesát se připravuje. Do pěti let chtějí osadit zhruba 600 střech městských budov. Maloměřická teplárna pak bude skýtat vedle štěpky ještě jednu moderní technologii, a to výrobu vodíku. Ta je sice energeticky náročná, nicméně se dá využít v období, kdy je vyšší výroba než spotřeba, zejména v letních horkých dnech. „Máme hotovou studii, letos vypíšeme tendr na projektanta,“ přiblížil postup prací šéf tepláren Petr Fajmon s tím, že vodík využije dopravní podnik jako nové palivo. Městský dopravce sleduje i přípravu plánované stavby bioplynové stanice, díky níž by měl přijít k levnějšímu palivu proti donedávna velmi výhodnému CNG, tedy stlačenému zemnímu plynu. Rozkladem bioodpadu by vznikal plyn, jenž by CNG nahradil. Dopravní podnik to už ostatně zkoušel. „Aktuálně se vyhodnocují potenciální dopady na biodiverzitu a možnosti předpokládané lokality vzhledem k dalšímu rozvoji,“ podotkl mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek. |
