Nemáte pocit, že práce lékárníků je nedoceněná? Pořád se hovoří o lékařích a sestrách v první linii, ale vy jste tam přece také.
Zažili jsme obrovský nápor, kdy si lidé chodili pro paralen a doplňky stravy. Naštěstí v Brně nezavřela snad ani jedna veřejná lékárna. V době, kdy vypukla pandemie, jsem ještě pracovala v Masarykově onkologickém ústavu, kde byla situace podobná jako ve fakultní nemocnici. Museli jsme pracovat v týmech, kdyby se někdo nakazil, aby najednou nemusel do karantény veškerý personál. Takže nás navíc bylo na směně méně než obvykle.
Do fakultní nemocnice jste nastoupila v době, kdy se vyrovnávala s následky kyberútoku. Byl ochromený celý nemocniční systém, což komplikovalo práci.
Rozhodně. Lékaři museli psát recepty ručně. O to bylo pro nás vše složitější, nejen po psychické stránce, ale také jsme se vrátili do doby, kterou tady nikdo již nepamatuje. Neměli jsme prakticky k dispozici počítač.
Jak reagovali pacienti, kteří najednou místo SMS s kódem dostali papírový recept?
Ještě hodně zdravotnických zařízení tiskne recepty, takže s tím neměl nikdo problém. Dlouho jsme byli zvyklí na papír. Možná je to víc osobní, když dáte pacientovi do ruky papírový recept, jako byste tím něco uzavírali.
A už je vše v normálu?
Pouze ty nejdůležitější programy. Stále ale ještě testujeme a ladíme. Zároveň se připravujeme na novou ochranu proti kyberútokům.
Když propukla pandemie, lidé začali skupovat paralen, protože si přečetli, že může pomoci. Pak zase doplňky stravy. Už ta hysterie opadla?
Určitě. Ale ono je to vždy, když se napíše, že nějaký lék účinkuje na určitou nemoc. Každému evokuje, aby si šel takovou věc koupit. Zvlášť když máte starší příbuzné, kteří teď v době covidové patří k nejohroženější skupině, a v médiích si přečtete, že paralen může zachránit život. Od podobných informací bychom si měli nechat pár dnů odstup, než začneme zbrkle konat. Byla bych ráda, kdybychom se poučili a více o sebe pečovali. Nosili roušku, i když jsme nachlazení.
Uvažovali jste v souvislosti s koronavirem, že upravíte zásoby určitých léků?
Další vývoj je velmi těžko předvídatelný. Když začal koronavirus, tak jsme měli příkaz z ministerstva zdravotnictví, že máme udělat tříměsíční zásobu antibiotik, která by mohla být přínosná. Dále jsme měli naskladněné léky s paracetamolem, kam patří i již zmiňovaný paralen. Letos budeme také držet větší množství dezinfekčních prostředků, abychom měli zásobu asi na tři měsíce. Stejně jsme na tom s ochrannými pomůckami.
A vy jako lékárnice máte doma zásoby?
Nedávno jsem se zrovna dívala, protože někdo po mně něco chtěl. Tak mám doma jednu krabičku paralenu. Pak ibuprofen, protože kamarádka trpí na bolesti hlavy, a ještě krabičku náplastí jsem našla.
Takže nemáte skříň plnou léků, které rozdáváte sousedům?
Tak to nemám, ani respirátory a roušky. Ale možná o tom pouvažuju...
V minulosti už jste lékárnu ve FN Brno vedla, nyní vás nové vedení s ředitelem Jaroslavem Štěrbou v čele požádalo o návrat. Jaké vám sdělili důvody?
Mezi jiným mám navázat bližší spolupráci s Farmakologickým ústavem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, kde je pan ředitel proděkanem. Když se ucházel o vedoucí funkci, tuto změnu sliboval. Pořád se totiž hovoří o vzniku univerzitní nemocnice, i proto chceme navázat užší spolupráci. Vysloveně se to nabízí, když sídlíme vedle sebe. Zdejší odborníky chceme využít například k srovnávání účinnosti starých a nových léků.
V kurzu je nyní genová terapie, kde se však náklady na léčbu jednoho pacienta pohybují až v řádech desítek milionů. Když nastupoval nový ředitel, založil klinickou radu, která má v budoucnu posuzovat, do čeho konkrétně a v jaké míře se bude investovat. Zda do nových přístrojů, léčby, nebo se opraví některý z pavilonů. Co si o tom myslíte?
Rada již funguje. Dělá výhled a určuje strategii nemocnice. Co se týče genové terapie, skutečně se bavíme i o částce 50 milionů a výš. Jsme odkázáni na zdravotní pojišťovnu, zda nám tento druh léčby proplatí. Očekávám, že nás kolem této problematiky ještě čeká rozsáhlá diskuse. A to ve smyslu, zda na takovou léčbu má Česká republika peníze. Nemocnice jako taková může například zkoušet nové laboratorní metody nebo kupovat moderní technologii, kterou také k léčbě potřebujeme. O tom rozhoduje zmíněná rada.
Šárka KozákováVystudovala Farmaceutickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě. |
A má podle vás genová terapie budoucnost?
Jak jsem říkala, bude to otázkou diskuse. Genová terapie jde skutečně rychlým krokem kupředu. Teď třeba na hematoonkologii a neurologii, kde se posunujeme dopředu mílovými kroky. Myslím, že půjde o politické rozhodnutí, kdy si řekneme, na co ještě máme a na co ne.
Lékárníci fungují jako takoví rádci, kteří s lékaři konzultují množství a druh podaných léků pacientům. Funguje tato praxe také ve FN Brno?
Funguje. Konzultujeme s lékaři podávání léků pacientům, zda na sebe jednotlivé medikamenty negativně nepůsobí a podobně. Rozhodnutí je ale vždy na lékaři, dáváme skutečně jen doporučení. Zatím ale taková praxe nefunguje na všech klinikách, což bych chtěla změnit. I lékaři jsou pak klidnější, když s námi mohou předepsaná léčiva konzultovat.
Dá se říct, že takovou konzultací můžete předejít i vážným zdravotním komplikacím u pacienta v důsledku množství a druhu předepsaných léčiv?
Stává se, že pacient je předávkovaný nebo dochází k interakci jednotlivých léčiv. Můžeme promluvit s pacientem, pokud léčba neúčinkuje. Zda například nebere nějaké potravinové doplňky, které mohou v tomto případě škodit. Zeptat se může samozřejmě také lékař, ale zvlášť sloužící na ambulanci nemají tolik času.
V nejbližší době má začít fungovat sdílený lékový záznam, kdy budou moct jednotliví lékaři i lékárníci nahlížet do systému, jaké všechny prášky pacient bere. Vítáte tuto novinku? Už se objevila kritika, že někdo může tato data zneužít a někoho třeba zdiskreditovat, že bere antidepresiva.
Určitě tuto novinku vnímám jako přínos pro pacienta. Budeme moct posoudit, zda nově předepsané léky nejsou v interakci s těmi, jež už pacient užívá. A co se týče kritiky, tak nabourat jde každý systém, viděli jsme to teď přímo v nemocnici. Takové argumenty lze použít skoro na vše.
Vedení nemocnice chce také postavit novou lékárnu. U vstupu už je nyní nová výdejna.
Vznik a zprovoznění nové lékárny je také můj úkol. Paradoxně současnou jsem také zřizovala asi před 20 lety já. Potřebujeme ale již nové prostory,protože sídlíme v budově Gynekologicko-porodnické kliniky, která stojí na měkkém podloží, takže nám lékárna sjíždí, propadáme se. Doufám, že budou hotové do roku 2022.
Je v dnešní době těžké najít šikovného lékárníka? Pořád se píše, že je málo lékařů a sester.
Mám štěstí na šikovné lékárníky a máme plno. Myslím, že je stále zájem o práci v nemocniční lékárně. Chybí nám farmaceutičtí asistenti, kteří jsou nyní nedostatkové zboží. Letos končí studium jen dvanáct lidí na celou republiku.
