Vždy byl vaším snem zpěv?
Původně jsem chtěla být klavíristka, ale bohužel jsem si v šestém ročníku na konzervatoři poranila prst a hraní jsem se musela vzdát. Šla jsem na sbormistrovství na JAMU, kam mě to táhlo, protože jsem vyrůstala v dětském sboru mé tety. Nesmírně mě to baví, dokonce čím dál víc.
A kde se vzala myšlenka založit Dětský sbor Brno?
Kvůli neshodám jsem odešla z brněnské Filharmonie, ale chtěla jsem u zpěvu zůstat. Učit na hudební škole je fajn, ale tam bych měla jen jedno dítě, a mě vždycky fascinoval sborový zpěv. Takový ten andělský, čistý, nebeský dětský hlas.
Čtyřkou na ČeskouPravidelný seriál jihomoravské MF DNES. Rozhovor, který se odehrává v tramvaji cestou z brněnského hlavního nádraží na Českou. Tentokrát se s redaktorkou MF DNES Kristýnou Kolibovou svezla sbormistryně Valerie Černohlávková Maťašová. |
V Brně je mnoho pěveckých sborů. V čem je váš výjimečný?
Děláme už vysoce profesionální práci, protože ty děti jdou na jeviště Národního divadla. Musí mít perfektní přípravu jak pěveckou, tak hereckou.
Takže si členy sboru vybíráte, nemůže tam jít každý?
To by se nedalo. Děti u mě musí pracovat dlouho. Musím je naučit nejen zpěvu, ale i pohybu. Od začátku si vybírám okaté děti, které ve třídách zlobí nejvíc, protože ty jsou plné temperamentu. Jak mi říkával můj učitel: Když je, tak můžeš ubrat, když není, tak to tam nenajdeš.
Chystáte v adventním období nějaké koncerty?
Je toho teď strašně moc - 14. prosince máme náš velký vánoční koncert v konventu Milosrdných bratří, 22. prosince koncert s Ladislavem Kerndlem. Do toho jede běžný divadelní program, kde účinkujeme v Carmen, Polské krvi, Louskáčkovi.
A vy si najdete čas na koncert?
Když neučím, tak chodím večer pravidelně do filharmonie. Samozřejmě ujíždím na sborovém zpěvu.
Myslíte, že v Brně chybí pořádný koncertní sál?
Určitě. Je hrozná škoda, že zrovna ve městě Janáčka, kde máme jeho JAMU, si musí hudebníci v divadlech dávat ozvučnicové desky. Když chce někdo slyšet pořádný koncert, musí do Prahy nebo do Vídně.
Stíháte vůbec péct cukroví nebo jinak ladit vánoční atmosféru?
Na cukroví mám tetu, uklizeno se snažím mít pořád a speciálně na Vánoce akorát vyleštím nábytek. Vánoce považuji za naprosto nejúžasnější období, protože je to období dětí. Každý dospělý by si měl uvědomit, že má v sobě kousek dítěte. Nestresovat se, že nemá koupené dárky, nemá nejnovější televizi nebo tablet. Ať lidé zůstanou tím čistým a krásným dítětem uvnitř, které je šťastné, protože potká milé lidi, kteří jsou na něj hodní.
