Staré průzkumné či těžební vrty pocházejí z let 1925 až 1965. Když skončila těžba, na jejich bezpečné uzavření a obnovení původní krajiny se moc nehledělo. Teď hrozí třeba i to, že ropa znečistí spodní vodu v jejich blízkém okolí nebo z vrtů bude unikat zemní plyn.
„Způsob zajištění sond neodpovídá dnešním báňským předpisům. Hlavním cílem je odstranění zdrojů kontaminace tak, aby nemohlo ani v budoucnu dojít k jejich průniku na zemský povrch či k jejich přetoku do jiných podzemních struktur,“ vysvětluje mluvčí společnosti Geosan Vlasta Končelová.
Kde se budou likvidovat sondyDolní Bojanovice, Hrušky, Lednice, Lužice, Mikulčice, Moravská Nová Ves, Moravský Žižkov, Břeclav-Poštorná, Prušánky, Rohatec, Starý Poddvorov a Vacenovice |
O tom, jak problematické někdejší vrty jsou, se dlouho nevědělo. Stát o jejich likvidaci rozhodl teprve po povodních v roce 1997, kdy voda z jednoho takového vrtu u Hodonína vyplavila ropnou skvrnu. Současná zakázka je už druhou fází likvidace starých vrtů.
„V tomto projektu je celkem 48 sond určených k opakované likvidaci a u třinácti z nich bude provedena i sanace,“ podotýká Končelová.
Do krajiny se tak opět vrátí vrtné soupravy. Ty musí společnost postavit u každé likvidované sondy. „Poté sondu znovu pročistíme, ověříme její nepropustnost a bezpečně ji uzavřeme,“ vysvětluje mluvčí Geosanu.
U třinácti sond už musí být provedena kompletní sanace – je potřeba odtěžit kontaminovanou zeminu a ekologicky ji zlikvidovat. Zároveň bude nutné odčerpat kontaminovanou podzemní vodu. Jakmile práce, které musí být hotové do konce listopadu 2021, skončí, musí firmy zrekultivovat celý pozemek tak, aby nebylo znát, že se tu vůbec kdy těžilo.
Vrty nebyly zabezpečeny
Likvidací starých vrtů stát splácí dluh z minulosti. Vrty totiž nikdy nebyly dostatečně zabezpečeny. Firma, která vrty koupila od Moravských naftových dolů, totiž zkrachovala a povinnost zlikvidovat vytěžené sondy a sanovat ekologické škody tak přešla na stát. To dostal na starosti státní podnik Palivový kombinát Ústí nad Labem.
Na sklonku loňského roku dokončil sanaci rizikových sond na Hodonínsku a Břeclavsku podél toku řeky Moravy. Toto území se táhne od Hodonína po pravém břehu řeky Moravy až po hraniční tok řeky Dyje a je velmi významnou zásobárnou pitných vod. Právě v této oblasti, dávno předtím, než zde byla vyhlášena ochrana zdrojů pitných vod, se těžila stará ropná ložiska Hodonín – Nesyt a Týnec.
„Sanací byly odstraněny z prostředí cizorodé látky, čímž se zlepšila kvalita podzemních a povrchových vod a snížila se zátěž vodních ekosystémů v prostoru jímacího území skupinového vodovodu Podluží, který je v současnosti nenahraditelný,“ popsalo vedení Palivového kombinátu.
V současné fázi projektu se staré sondy budou likvidovat v pěti obcích na Břeclavsku a sedmi na Hodonínsku. Většinou na pozemcích, které jsou evidované jako orná půda. „Dvě sondy jsou v záplavovém území řeky Moravy, dvě přímo v území NATURA 2000 a jedna v jeho dosahu,“ vypočítává Vlasta Končelová z Geosanu.
Velké ložisko ropy mezi Brnem a Kyjovem
K jihu Moravy těžba ropy neodmyslitelně patří. Loni objevila těžařská společnost Moravské naftové doly nové velké ložisko mezi Brnem a Kyjovem. Pod zemí jsou tam přes tři miliony barelů ropy a sto milionů kubíků plynu.
„Ložisko jsme našli v jiném typu horniny než kdykoliv předtím. Ukázalo nám to tedy, že ropa se může hledat na našich územích i tam, kde nás to dřív nenapadlo,“ uvedl tehdy člen představenstva MND Miroslav Jestřabík.
