Jednou z možností, jak se vymanit ze závislosti na státu, je rozvoj vlastní lokální ekonomiky. Podle agentury CzechInvest, která již třetím rokem získává data z jihomoravských radnic, má většina z nich zájem o nového zaměstnavatele na území obce.
Jenže jim chybí plochy a nemovitosti, kde by mohly firmy podnikat. Zároveň je trápí množství brownfieldů, jež rozvoji brání. Lékem na problémy se mohou stát PPP projekty, tedy model, kdy radnice spolupracuje s partnery ze soukromé sféry. V kraji s nimi má však zkušenost jen zlomek obcí.
Nicméně hned několik jich chce rozjet Brno. S projektem se soukromým investorem počítá třeba v případě výstavby chytré čtvrti Špitálka, která má začít v roce 2027. Strategického partnera město teprve vybere, inspiraci vidí radní pro majetek Jiří Oliva (ČSSD) ve Vídni.
„Na městském pozemku postaví dům soukromý investor, ale zaváže se, že třeba padesát let udrží nájemné v bytech níž, než je tržní,“ nastínil. Pro projekt PPP dostupného nájemního bydlení je vytipovaná i lokalita Západní brána ve Starém Lískovci nebo v budoucnu také prostor za Lužánkami.
Úvěr na obchvat kraj stopl
PPP projekt jako možnou variantu popisoval loni v březnu krajský radní pro dopravu Jiří Crha (ODS) také v případě čtyřkilometrového obchvatu v Blučině na Brněnsku. Nabídla se pražská stavební firma Eurovia s tím, že stavbu zařídí, a hejtmanství jí částku splatí. Krajský úřad se ale nakonec rozhodl tento typ projektů nevyužít.
„Je to v podstatě ekonomický úvěr, tento způsob není pro kraj úplně vhodný. Konkrétně u obchvatu Blučiny zvažujeme, že se pokusíme získat peníze z fondů, zbytek doplatíme ze svého rozpočtu,“ vysvětlila mluvčí kraje Alena Knotková.
Za zmínku stojí, že zmíněná stavební firma se podílela i na prvním a dosud jediném PPP projektu u dálničních staveb, konkrétně na D4.
Už v roce 2010 se přitom na jižní Moravě zvažovala spolupráce se soukromníky i v případě R52 z Brna do Vídně, R43 směrem na Svitavy, silnice mezi Jihlavou a Znojmem, ale obecně také u silnic první třídy. Nic z toho se však nestalo. „A žádný takový projekt pro Jihomoravský kraj se ani nechystá,“ řekla mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Lucie Trubelíková.
Například ve Znojmě téma PPP projektu vytáhl před volbami exstarosta Jakub Malačka (Naše Znojmo) s tím, že jej chce využít pro revitalizaci Louckého kláštera. Právě klášter je dobrý příklad brownfieldu, který se kvůli své monumentálnosti i statutu národní kulturní památky daří zvelebovat jen částečně.
Vstup na neprobádané území
Nová znojemská koalice si dala do programového prohlášení, že spolupráci na PPP projektech zůstane otevřená. „Jenže přes nesporné výhody s sebou nesou také určitá rizika a větší náročnost na přípravu,“ poznamenala starostka Ivana Solařová (ANO).
To uznává i ředitel divize podnikatelského prostředí agentury CzechInvest Michal Urban. Když se k tomu připočte nedostatek zkušeností, staví řada obcí rozvoj raději pouze na bohatém a osvědčeném dotačním systému. „Zastupitelé se neradi pouštějí do neprobádaných vod. Bohužel, většinou porovnávají pouze počáteční stavební náklady, a ne ty celoživotní včetně dlouhodobé udržitelnosti,“ hlásí.
Model PPP využívá know-how a efektivnost soukromého sektoru pro všechny fáze projektu. Sníží se tak investiční náklady, ale především i ty provozní. A právě to by mohl být ještě větší argument „pro“ než fakt, že si města vydělají na manka v rozpočtech. Obecně jsou PPP vhodné pro větší a technicky komplexnější projekty.
Co se týče zájmu obcí o nové firmy, pomohlo by to hlavně na Znojemsku, kde je nejvyšší nezaměstnanost v kraji, necelých šest procent. „Město má určitý handicap kvůli své poloze, navíc nás omezuje nedostatečné napojení na další velká města v regionu i na Prahu,“ odůvodňuje starostka Solařová.
Přestože se podle ní „samovolně“ objevují firmy i perspektivní projekty, chce město zájem aktivně podporovat. Třeba uspořádáním podnikatelského grémia, platformy zejména pro menší podnikatele a živnostníky nebo projekty na podporu rozjezdu podnikání.
Nejnižší nezaměstnanost svítí ve Vyškově, který těží z výborné polohy sousedící s dálnicí, z velkých firem nabízejících pracovní uplatnění a několika průmyslových zón. Ta v Sochorově ulici vyrostla už v polovině 90. let jako jedna z prvních v Česku.
Progresivní je Vyškov i v tématu spolupráce se soukromníky. Jeden takto už v lednu 2018 postavil zimní stadion a patnáct let ho může provozovat. A město jako majitel letos odešle poslední splátku.
