„Dělal jsem sedmadvacet let projektanta a vyměřoval pozemky, ale takový šlendrián jsem ještě neviděl,“ říká Jan Zavrtálek, který při jednáních s úřady vlastníky ze Skryjí zastupuje.
Situace se vyhrotila v posledních čtyřech letech, kdy najatí geodeti začali kolíkovat.
„Postižení jsou prakticky všichni vlastníci, to je zhruba stovka lidí. Ale jen někteří jsou ochotní otevřeně protestovat,“ poznamenal Zavrtálek.
Podle něj už místní přišli papírově v řádech o tisíce metrů čtverečních. „Kdyby nebylo naší intervence, ztratily by se dokonce i dvě parcely,“ tvrdí Zavrtálek.
Problém je podle něj v tom, že geodeti mají jako podklad nově digitalizované mapy, kde je zákonem povolená odchylka plus minus tři metry.
„Hranice se tak od těch původních, vycházejících z pozemkových map od dob Marie Terezie, odchylují v součtu o osm, ale někde i dvanáct metrů. Když na to poukazujeme, neposlouchají nás,“ říká Zavrtálek.
Přes potok míří k plotu za jednou z chalup. „Tady například posunuli hranici pozemku těsně k zadní straně domu s tím, že soused musí zbourat plot. Ten se vzbouřil a katastrální úřad chybu uznal. Ale na to, aby ji zanesl i do mapy, si musel soused obstarat nový geometrický plán. Stálo ho to třináct tisíc,“ popisuje Zavrtálek.
Podobných paradoxů je podle něj víc. „Dalšímu sousedovi zase do pozemku vklínili jiný, protože posunuli meze. Prý mu to nikdy nepatřilo, přitom jeho rodina to dvě stě let obdělává a seká,“ kroutí hlavou Zavrtálek.
Víme nejlépe, kudy vedou hranice, říkají místní
Další z naštvaných vlastníků, Jaroslav Babička, zve na projížďku gazíkem. „Vezmu vás k pozemku mého bratra, tam je to krásně vidět,“ říká.
Terénní auto vjíždí na strmou lesní cestu. „Podle nich je cesta hozená osm metrů ze svahu, takže po žádné vlastně nejedeme,“ ukazuje Babička.
Projede louku a zastaví u dalšího lesa. „Ty dřevěné kolíky určují hranici pozemku bratra se sousedem. Poprvé geodeti uhnuli o dvanáct metrů, po přeměření o osm. My ale víme, kudy hranice vedou, a vzájemně si je uznáváme, a to by podle zákona měl pozemkový úřad vzít v úvahu. Tím, že hranice posunuli, sousedovi přidali a nám ubrali kolem dvou tisíc metrů. Tím bychom přišli o nějakých 400 tisíc. To si nenechám líbit,“ dodal.
Lidem vadí i to, že geodeti kolíkují a zatloukají geoharpony, červené plastové čtverce, určující hranici pozemku, bez vědomí vlastníků. „Přitom podle zákona musejí být u toho a souhlasit,“ poznamenal Zavrtálek.
Pozemkový úřad tvrdí, že vychází z map katastru
Státní pozemkový úřad považuje výhrady obyvatel Skryjí za neoprávněné. Podle mluvčí Lenky Růžkové Komplexní úpravy pozemků ještě nezačaly a geodeti zatím jen vytyčují a upřesňují obvod území, ve kterém budou probíhat.
„Vlastní úpravy pozemkového uspořádání nejsou aktuální právě kvůli neustálému napadání procesu jedním z účastníků,“ říká Růžková.
Podle ní se tím komplikuje i první fáze procesu – plán společných zařízení, jako je stanovení cest a přístupů k pozemkům, umístění propustků, biokoridorů, poldrů a dalších prvků v krajině.
Růžková nesouhlasí ani s tím, že by s lidmi úředníci nejednali. „S vlastníky jsme samozřejmě vždy řádně a v souladu se zákonem jednali. Můžeme to doložit,“ podotkla.
Pozemkový úřad podle ní nemůže ani za špatné digitální mapy. „Tyto mapy do katastru vložil katastrální úřad a my z nich musíme vycházet,“ uvedla.
Slova o špatné mapě jsou alibismus, reaguje katastrální úřad
Ředitel jihomoravského katastrálního úřadu Josef Kamera s tím ale nesouhlasí. „Odvolávat se na špatné mapy je alibistické. Právě pozemkový úřad má pravomoc po dohodě s vlastníky hranice měnit,“ reagoval.
A to také pozemkový úřad slibuje. „Pokud se podaří dokončit Komplexní pozemkové úpravy území Skryje, jedním z jejich výstupů bude i přesná digitální mapa se všemi odsouhlasenými změnami,“ říká mluvčí Růžková.
Jednoduše řečeno, pozemkový úřad chce, aby vlastníci odsouhlasili obvod území, i když vědí, že je vyměřen chybně. S tím, že později při vlastních úpravách uvnitř území chyby opraví.
Lidé tomu ale nevěří. „Jakmile se to jednou zanese do katastrálních map, nikdo to nezmění. Zmizí přirozené hranice jako meze, potoky, remízky a kamenné hrany. Pokud se nedovoláme svých práv, půjdeme k soudu,“ dodává Zavrtálek.
