Konec hledání trubek. Digitální mapa stavbařům ukáže, co je pod povrchem

  18:21aktualizováno  18:21
Ve čtyřtisícových Dolních Břežanech kousek za Prahou právě staví mateřskou školu. Nedávno se jim ale stalo, že bagrista „trefil“ přivaděč k vodojemu, ačkoliv měl k dispozici dokumentaci, kudy potrubí vede. Jenže přivaděč byl ve skutečnosti o tři metry vedle. Podobným situacím by měla nově zabránit digitální mapa inženýrských sítí.

Úleva stavbařům. V nové digitální mapě budou zapsány všechny kabely a roury pod povrchem. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Kdo si dnes pořizuje pozemek pro rodinný dům, měl by si nejdřív zjistit, zda přes něj nevede třeba telefonní kabel. Později, před samotnou stavbou, už je toto zjišťování povinné a stavebník může být nemile překvapen. Následnou přeložku sítí či potrubí totiž musí zaplatit ze svého.

Jenže zjišťování, kudy která „trubka“ vede, bývá zdlouhavé, obeslat se musejí všichni vlastníci sítí. Třeba v Praze je jich sto třicet.

To se změní. V každém kraji vznikne digitální technická mapa. Novelu zákona o zeměměřičství na konci července schválila vláda. Na několik kliknutí se tak občan, projektant či starosta obce dozvědí, jaké sítě kudy vedou, aby se třeba při stavbě následně nepoškodily. „Digitální technická mapa pomáhá občanům, když plánují jakoukoli stavbu a hledají vhodné umístění. Není to jen vychytávka pro starosty nebo úředníky,“ říká jeden z předkladatelů novely, poslanec Martin Kupka.

Pravidelná aktualizace

Ostrý provoz by měl být spuštěn do konce června 2023. „Situace se zásadně zpřehlední a ve velkých městech zrychlí. Pak bude možné obesílat pouze ty vlastníky, jejichž sítě budou dotčeny záměrem stavebníka,“ vysvětluje přínos map mluvčí Hospodářské komory ČR Miroslav Diro. Pro celou republiku tak na úrovni krajů vlastně vznikne jedna bezešvá mapa. Data budou spravovat jednotlivé krajské úřady.

Všichni tak na jednom místě najdou informace nejen o tom, kudy vede plynovod, kanalizace či vodovod, ale uvidí i objekty na povrchu, třeba sloupy vysokého napětí. Mapy se budou povinně a pravidelně při každé změně aktualizovat.

Některé kraje a zejména větší města už digitální mapy mají. Jako první si ji před šestnácti lety zřídil Zlínský kraj. Od té doby v ní úředníci provedli asi 36 tisíc aktualizací a lidem vydali 45 tisíc informací. „Společné řešení je důležité zejména pro malé obce, které by na samostatné vedení digitální mapy neměly finance ani personální kapacity,“ říká mluvčí Zlínského kraje Jan Vandík.

Zřízení map bude stát několik miliard, finance by měly pokrýt evropské fondy, v krajním případě státní rozpočet.

Nové mapy budou vznikat do června 2023

Majitelé pozemků nebo starostové často jen odhadují, kudy sítě vedou. Taková situace však znamená, že pár dní neteče voda nebo nefunguje plyn, navíc oprava stojí další peníze.

Nové digitální mapy, které budou ve všech krajích vznikat postupně do června 2023, by měly těmto situacím dobře předcházet. Součástí jejich vzniku totiž bude i přeměření některých sítí. Třeba v Plzeňském kraji, kde digitální mapu mají pět let, požadují přesnost dat u nových inženýrských sítí s odchylkou do 14 centimetrů.

Při povodni i výsadbě stromů

Podle odborníků by novinka měla pomoct zrychlit i stavební řízení, které u nás v průměru trvá 250 dní, a do budoucna ovlivní, jak se u nás bude stavět. „Mělo by to být výhodné pro obce i jejich obyvatele,“ míní místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Velkého Oseku na Kolínsku Pavel Drahovzal.

Informace online

Pro stavby i povodně

  • Kraje zpřístupní mapy do konce června 2023.
  • Města či kraje, které už mapy mají, v nich evidují inženýrské sítě, povodňové mapy, sloupy, obrubníky či koše, lavičky a veřejné osvětlení.
  • Mapy budou mít veřejnou a kvůli bezpečnosti i neveřejnou část.

Tam, kde dnes mapy mají, hlásí dobré zkušenosti. Jako třeba v Kamýku nad Vltavou na Příbramsku. Starosta Petr Halada si systém nemůže vynachválit. „Když někdo prodává pozemek, může zájemci hned vytisknout potřebné informace. Nebo když obec staví kanalizaci, lépe vidíme, kam můžeme kopnout, kde si máme dát pozor,“ uvádí Halada.

Obcím se mapa hodí i při živelních katastrofách, po povodních třeba při odstraňování nánosů bahna z koryt potoků, pod nimiž někdy vedou potrubí. Pomoct ale může i při vysazování stromů, při neznalosti podzemního terénu kořeny později poškozují kabelové vedení nebo kanalizaci.

Mít digitální mapu ale není levné. V Dolních Břežanech stálo pořízení před deseti lety stovky tisíc korun, protože potřebovali zaměstnance, který data do systému vložil a starou dokumentaci digitalizoval. „Desítky tisíc platíme ročně za licence k programu,“ upřesňuje Michalik.

Na úrovni krajů jde pak o miliony. Ve Zlínském kraji správa datového skladu stojí čtyři miliony devět set tisíc ročně a platí ji společně správci sítí a obce.

Financování údržby map se řeší i na vládní úrovni. Podle odhadů by to pro jeden kraj mohla být roční zátěž mezi jedenácti až dvaadvaceti miliony. Debata se tak vede i o tom, že provoz bude povinným výdajem státního rozpočtu. „Jednání o financování budoucího provozu běží. Vstupní návrhy mluví o tom, že by stát pokrýval nejméně polovičku,“ říká poslanec Kupka. Část nákladů ponesou kraje.

Internet i do vesnic

Digitální mapy ale podle odborníků usnadní výrazně i rozvoj vysokorychlostního internetu do obcí. Bez informace, kde který kabel leží, se projekt nepohne.

„Nejvíc se teď staví datové sítě, pro jejich výstavbu a zejména přípravu by byla digitální technická mapa zásadním zjednodušením a urychlením. Dnes musí investor oběhat půl Prahy, než sežene informace o všech problematických bodech,“ říká Kupka. „Odhaduji, že v tomto případě může mapa ušetřit měsíce zbytečné práce, jen to jsou miliony korun úspor,“ dodává.

Nahlížet však jen tak bez omezení do mapy nepůjde. Bude rozdělena na veřejnou a neveřejnou část. Jde i o bezpečnost sítí, aby nebylo možné si zjistit o daném území cokoli a pak elektřinu či plynové potrubí poškodit či vyřadit. K některým informacím tak budou mít přístup třeba jen policisté či hasiči.


Nejčtenější

Lidé létali jeden přes druhého, líčil strojvedoucí havarovaného vlaku

Kabina vlaku po srážce s kamionem na přejezdu v Uhříněvsi (6. září 2019)

Jednal rychle a pohotově. Strojvedoucí Tomáš Kadlec minulý týden u Uhříněvsi zabránil neštěstí. „Od prvního momentu,...

Známe výherce soutěže, který se vydá na exkluzivní cestu kolem světa

Barevná Indie - Taj Mahal

Sedm her velké soutěže, kterou uspořádaly iDNES.cz a CK S.E.N u příležitosti třiceti let svobody, připomnělo v průběhu...

Jak obejít povinnost. Majitelé psů přemýšlejí, jak čip vyříznout z kůže

Strážníci kontrolují povinné očipování psů v Ostravě.

Do povinného čipování všech psů zbývají poslední tři měsíce. Na internetu už ovšem lidé vymýšlejí, jak nařízení obejít....

Vyhrál nad sázkovkou. Ta nechtěla vyplatit výhru kvůli chybějícímu písmenu

ilustrační snímek

Až u soudu skončila sportovní sázka na zápas dvou tenistek loni v dubnu. Marek Vach si tehdy vsadil na vítězství jedné...

Údiv mladého rybáře: jeho úlovek z hlubin připomínal spíš mimozemšťana

Devatenáctiletý rybář Oscar Lundahl se svým úlovkem - parybou chimérou podivnou.

Vydal se lovit platýse černé, místo toho vytáhl rybu, jejíž vzhled mu připomínal spíš mimozemšťana. Mladý norský rybář...

Další z rubriky

Demolice Stalinova pomníku by byla drahá, lepší bude oprava, říká Lukeš

Stalinův pomník na Letné.

Zbytky někdejšího Stalinova pomníku se hroutí. Pražský magistrát musí na základě odborného posudku stavbu do pěti dnů...

Na smíchovském břehu Vltavy cvičně vyrostly protipovodňové zábrany

Celodenní protipovodňová cvičení v Praze odstartoval ráno test vrat na...

Zejména na smíchovském břehu Vltavy proběhl v sobotu nácvik stavby protipovodňových zábran. Cvičení Voda 2019 se kromě...

Boj o Vidkun. K soudu míří jedna z největších kauz posledních let

V kauze Vidkun míří před soud vlivný olomoucký podnikatel Ivan Kyselý (vlevo),...

V kauze Vidkun podle obžaloby unikaly od policie informace směrem k politikům a podnikatelům. Při policejní razii byli...

Bratři Mašínové byli důsledkem krvavého režimu, říká Jiří Padevět

Historie se může opakovat, říká spisovatel Jiří Padevět. Na mysli má především...

Památník tří odbojů by měl vzniknout do tří let na Mašínově rodném statku. Předsedou spolku, který se přestavbě objektu...

Testujeme barefoot boty: Jsou opravdu pohodlné, nebo z nich bolí nohy?
Testujeme barefoot boty: Jsou opravdu pohodlné, nebo z nich bolí nohy?

Někteří je vnímají jako výstřelek pro alternativně založené maminky. Fyzioterapeuti zase prohlašují, že nic lepšího pro nohy neexistuje. My jsme se je rozhodli otestovat na dvou kolegyních z kanceláře a zjistit, kde je pravda.

Najdete na iDNES.cz