Na prahu objevu. Hledali středověký příkop, narazili na neznámé podzemí

  0:20
Mohla to být jen zavezená díra nebo bezcenné zbytky pobořeného zdiva. Na místě georadarem nalezené anomálie se však speciálním elektrickým bagrem podařilo odkrýt nečekanou podzemní stavbu, o které zatím mnoho nevíme. Díky kamerové sondě se do tajemného prostoru vedle říčanského hradu můžete podívat i vy.

Stojíme nad metr hlubokým a čtyřicet centimetrů širokým příkopem a díváme se na obnažené zdivo. Zatímco já vidím jen jakousi „možná kdysi zeď“, zkušené oko stavebního historika Jana Veselého z Národního památkového ústavu (NPU) ihned rozpozná i detaily, ze kterých lze odhadnout, jaká část nalezené struktury byla původně nad zemí a která pod povrchem. 

„Je zde lehce patrná hranice, nad níž je zdivo lícované a bylo tedy pravděpodobně vyzdíváno jako pohledové. Naopak kameny pod tímto rozhraním byly evidentně kladeny do stavební jámy a měly zůstat pod povrchem terénu. Dalším vodítkem pro naši domněnku je rozdílná barva malty podzemní a nadzemní části,“ vysvětluje archeolog Filip Laval z NPU. 

Na samém dně u paty objevené zdi zeje zhruba třicet centimetrů široký otvor. Když do něj archeologové poprvé vsunou laserový dálkoměr, zastaví se na hodnotě tří metrů.

Našli jsme nejméně tři metry dlouhé klenuté sklepení neznámého původu.

V popředí vpravo na dně metrového výkopu zbytky zdiva (pravděpodobně vchodová šíje). V pozadí je odhalený průhled do sklepení.

Pohled již částečně začištěným průzorem do sklepení. Všimněte si jasně patrné valené klenby.

Otvor do sklepa na dně příkopu těsně po jeho odhalení

To vše pod záhonky jedné obyčejné zahrádky u rodinného domku, kde ani podle dostupných historických map a podkladů nic takového nikdy nebylo a být nemá. Záhada? Jen zdánlivá. Doslova za plotem je zřícenina středověkého hradu (jeho počátky sahají do roku 1260) a Říčany samotné s více než čtyřsetletou historií také nabízí mnohá vysvětlení.

Jsme teprve na začátku, kdy radost z objevu vystřídají na první pohled nezodpověditelné otázky: Jak se dá například poznat, z jaké doby sklepení může pocházet? A je vůbec možné to zjistit? 

Model reliéfu studované oblasti. Vlevo vidíte zříceninu hradu, velká budova v pozadí je škola. Zhruba uprostřed, napravo od zbytku donžonu je jasně bílá budova s pozemkem, na kterém předpokládáme nález hradního příkopu. Vpravo od tohoto místa je budova s pozemkem, kde byl nalezen klenutý sklep.

Detektivka začíná. Co jsme to vlastně našli?

Pohled miniaturním otvorem do temné prostory, kde ve světle čelovky poletují zrnka prachu a mezi kameny valené klenby visí kořeny již dávno zašlých keřů a rostlin, je svým způsobem magický. Minimálně několik desítek let tady dole nikdo nebyl. 

Sklepení je z velké části zavalené, ale místy ke stropu zbývá až padesát centimetrů volného místa. Levá stěna ze směru od předpokládaného vchodu je pak z větší části zcela odhalena. Podlaha vidět není. Samotná klenba se dochovala až téměř do vrcholového klenáku, který však již chybí, a odtud už propadlý strop „sedí“ na závalu. 

Miniaturní kopie královského hradu

Říčanský hrad vznikl zhruba v polovině 13. století jako sídlo pánů ze Všechrom, kteří posléze přejali predikát (přídomek) „z Říčan“. Rod pánů z Říčan na hradě sídlil až do roku 1420, kdy jej dobyli husité. 

Poté se jeho majitelé střídali a definitivně opuštěn byl nejspíš za vlády Trčků z Lípy, kteří upřednostňovali jiná sídla. Z výraznějších pozůstatků hradu se nám do dnešní doby dochoval palác, věž a studna. 

Říčanský hrad se svou podobou na základě dochovaných fragmentů (především paláce) mohl svou reprezentativností rovnat královským hradům 13. století. Byl vlastně miniaturní napodobeninou královského hradu. Analogickou stavbou byl hrad Vízmburk v severozápadních Čech.

Jan Boukal, historik, Muzeum Říčany

Uvedené rozložení nálezu svědčí o tom, že sklepení bylo pravděpodobně zničeno záměrně. Destrukce probíhala postupně, kdy byla buď vchodem, nebo odbouranou stěnou postupně nahrnuta zemina dovnitř a posléze byl pobořen strop. Proto leží až na vrchu závalu. Kdyby se totiž propadl „přirozenou cestou“ v průběhu věků, ocitnul by se naopak pod ním. 

Průzkumná kamera geofyziků z Naší historie tam dole marně pátrá po nějakém nápisu nebo snad přímo vročení, které by nám pomohlo s datací prostory. Popravdě, nikdo ani nic takového uvnitř nečeká. Toto bude nejtvrdší oříšek. 

„Sklepení můžeme snad rámcově zařadit do období mezi zánikem hradu v pohusitském období (nejpozději na přelomu 15. a 16. století) a dočasným zánikem města Říčany po vypálení Švédy,“ domnívá se historik Jan Boukal z Muzea Říčany. 

„V díle ´Topographia Bohemiae´ švýcarského rytce a nakladatele Meriana  z roku 1650 se můžeme dočíst, že v době vydání již nikdo ani nevěděl, kde městečko Říčany stálo. Ke znovuosídlení Říčan pak došlo až v roce 1653, kdy byl v městečku obnoven konšelský úřad. Také na mapách z 18. a 19. století již žádný objekt v areálu zahrady domu s číslem popisným 119/14 nenacházíme,“ definuje Boukal období, ve kterém sklepení pravděpodobně vzniknout nemohlo.

Kdyby šlo jen o podzemní stavbu, nemusela by být teoreticky v mapách vůbec zanesena, ale právě zjištění, že existovala i nadzemní část, nás vede k úvaze, že by tam být měla.

Císařský povinný otisk mapy Stabilního katastru z roku 1845. Zkoumané místo má číslo 144, 145 a číslo 45 označuje zahradu, kde jsme našli sklepení.

Klauserova mapa uhříněveského panství z roku 1715. Je hodně schematická, ale vzhledem k době vzniku celkem přesná. Hrad a zkoumaný pozemek vidíte vpravo od čísla 4.

S hradem tedy sklepení pravděpodobně nesouvisí. Nalézá se nejspíš i mimo jeho areál, za hranou předpokládaného hradního příkopu, který však již byl v době vzniku podzemí pravděpodobně zasypaný. Ani to však nemůžeme tvrdit s jistotou, protože právě pátrání po zbytcích příkopu, jehož přesnou polohu neznáme, je jedním z důvodů prováděného archeologického průzkumu (viz níže, boxík Proč hledáme ... ). 

Co prozradí střepy

Přesnější dataci mohou teoreticky poskytnout případné nálezy po odkrytí sklepa. Například rozbor keramických zlomků pocházejících ze zásypu může pomoci s datováním destrukce objektu. Samotné nálezy jsou však vždy ošemetná věc. Je třeba mít na paměti, že datují vrstvu, z níž byly vyzdviženy a nikoli objekt, v němž se vrstva nacházela. 

Například tedy případné keramické střepy ze zásypu sklepa nedatují přirozeně dobu funkce podzemí, natož pak dobu jeho vzniku, ale pouze jeho zánik. Sklep přitom mohl fungovat několik desetiletí nebo i déle. Tím však datační obtíže nekončí. 

Archeologové by se totiž měli řídit pravidlem takzvaného nejmladšího prvku. Jinými slovy, naleznou-li v zásypu sklepa například zlomky ze 16. století, vůbec to neznamená, že prostor skutečně zanikl v 16. století. Jisté je pouze to, že nezanikl dříve. Nicméně o horní hranici časového intervalu, v němž k zániku mohlo dojít, nález nic neříká. 

Důvod je zřejmý. Je třeba počítat s tím, že materiál pro zasypání sklepa byl například nakopán v místech, kde v 16. století ukládali odpad včetně oněch keramických zlomků. Ty se pak touto cestou do zásypu mohly dostat klidně i o několik století později. 

„Vítaným vodítkem pro poznání doby funkce objektu by byl nález nášlapného či pochozího horizontu na podlaze sklepa. Ten se někdy dochová jako kompaktní, doslova ušlapaná tenká vrstvička o tloušťce pouhých několika centimetrů nebo i méně. V ní pak mohou být zašlapány nálezy, které se značnou dávkou pravděpodobnosti takzvaně obíhaly v živé kultuře právě v době funkce daného objektu,“ vysvětluje archeolog Laval. 

„Na druhou stranu hovoříme-li o keramických střepech, je třeba si uvědomit, že do podlahy byly zašlapány skutečně malé fragmenty, všelijak omleté a obroušené. Charakteristických znaků k náležitému chronologickému zařazení se na takovém materiálu nedochová mnoho. Něco jiného by byl nález ztrátové mince, třeba i drobné a jediné. Není to častý úkaz, ale malá naděje tady je,“ dodává Filip Laval.

Naším nejmladším prvkem jsou zatím kusy skleněných lahví, které naznačují dobu zániku sklepa. Podle hrubého ohledání pochází z devatenáctého nebo počátku dvacátého století. Kromě nich se již během výkopu našla řada zbytků keramických kachlů přibližně z přelomu osmnáctého a devatenáctého století.

Pohled na pozemek v květnu 2019 před provedením prvních průzkumů. Nikdo netuší, že metr pod povrchem, přibližně v místech, kde stojí první sloup věšáku na prádlo, je zachovalé klenuté podzemí.

Zhruba tam, kam ukazuje lžíce prvního elektrického bagru Bobcat E10e, končí nalezené sklepení. To však v tuto chvíli ještě nikdo netuší.

Obyčejná cihla?

Ze kdy stavba pochází mohou napovědět i na první pohled obyčejné cihly. Stavební historik Jan Veselý také ihned z hromady sutin jednu bere do ruky a konstatuje, že dnešní rozhodně není. Jak se to z kousku pálené hlíny pozná?

„Tato cihla je zhruba osm centimetrů tlustá, dnes se dělají tenčí (65 mm poznámka redakce),“ vysvětluje historik. „Není to ani průmyslová výroba z první půlky devatenáctého století. Obecně platí, že čím starší cihla je, tím bývá tlustší nebo lépe řečeno vyšší. Díky tomu se pro ty středověké občas používá výraz „středověké nebo gotické buchty,“ dodává expert.

Datovat sklepení však ani podle tohoto nálezu nemůžeme. „Až do příchodu průmyslové výroby nebylo pálení cihel standardizované a každá cihelna si dělala výrobky podle sebe. Rozměry se tedy měnily tak, jak bylo potřeba,“ dodává Veselý.

Abychom věděli, kde kopat

Hledání hradního příkopu je však pouze vedlejším důvodem pro prováděný archeologický průzkum. Tím prvotním je plánovaná stavba muzejní budovy. Říčany totiž mají velmi aktivní městské muzeum s celou řadou výukových programů pro školy, akcí pro veřejnost a vzdělávání učitelů, které však disponuje pouze nevelkými prostory. Proto Říčany už před časem rozhodly, že se buď najde další vhodná prostora, nebo se postaví muzeum nové. Ideální místo se skoro až symbolicky našlo právě v těsné blízkosti hradu.

Poprvé po 400 letech. Jak nahlédnout do hrobky, kterou nesmíte otevřít

Archeologie už dávno není jen o krumpáči a lopatě. Aby nedošlo k poškození místa, využívají vědci nedestruktivní metody průzkumu. Georadary a speciální kamery v roce 2005 například pomohly odhalit původní královskou hrobku v chrámu svatého Víta. V úterý díky nim nahlédneme do hrobky nejbohatšího šlechtice své doby.

„Aby se však mohla uskutečnit kvalitní architektonická soutěž na novou stavbu, musí nejprve proběhnout právě archeologický průzkum. Obzvlášť v takto historicky hodnotné lokalitě,“ říká ředitel Muzea Říčany Jakub Halaš. Proto město objednalo geofyzikální průzkum, při kterém odborníci ze spolku Naše historie neinvazivními metodami pozemek prozkoumali a určili linie, kudy by se měl výkop vést. Georadar je schopen i v materiálově rozmanitém a složitém prostoru rozpoznat anomálie, které naznačují nebo přímo ukazují na dutiny, zbytky zdiva, terénní deprese a podobně.

Více o geofyzikálních metodách v článku V kostele objevili utajenou ... .

V Říčanech navíc odborníci z Naší historie použili pro hledání anomálií metodu ERT. Geoelektrická odporová metoda ERT (electrical resisvity tomography) je geoelektrická metoda, která kombinuje automatickým způsobem odporové sondování a profilování. Při terénním měření je položen speciální mnohažilný kabel (mulkabel), k němuž je připojeno velké množství elektrod.

Metoda ERT
Metoda ERT

Pokládání kabelů a alektrod systému ERT. Na snímku vlevo, kolmo pod kabely předpokládají archeologové hradní příkop. Na obrázku vpravu vidíte původní stav zahrady, kde se našlo sklepení.

Dodejme, že právě díky kombinaci výše uvedených typů průzkumů a následnému přesnému vytyčení linií pro vedení výkopu experti už dopředu počítali s tím, že pod zemí najdou relikty zdiva, které radar označil. Nalezený sklep se na „radarových snímcích“ také projevil jako významná anomálie, a proto probíhal výkop právě přes ni.

Nicméně dopředu poznat, že půjde o klenutou prostoru, možné nebylo. „Tak přesná interpretace výstupů z georadaru v naprosto neznámém místě není možná. Od začátku však bylo zřejmé, že v těchto místech jsou objekty zahloubené do geologického podloží. Což však nemusel být přímo sklep, ale i jámy různé velikosti a hloubky,“ vysvětluje geofyzik Jiří Šindelář.

Archeologové z Národního památkového ústavu, ú. o. p. středních Čech zaměřují...
Archeologové z Národního památkového ústavu, ú. o. p. středních Čech zaměřují...

Archeologové z Národního památkového ústavu zaměřují a zakreslují nalezené sklepení.

Hradní příkop tam na nás pod zemí stále ještě čeká

Již zmíněnou metodou ERT se také podařilo detekovat anomálii, která naznačuje výraznou terénní depresi zanesenou z velké části kulturní vrstvou a stavební sutí. „Mohlo by se jednat o hledaný hradní příkop. Nález je totiž v souladu s výsledky topograficko-geodetického průzkumu. A z něj je evidentní, že právě toto místo bylo pro vybudování hradního příkopu nejvhodnější,“ dodává Šindelář.

Zde však archeologický průzkum začne až během následujících měsíců. O jeho výsledcích vás budeme pochopitelně na Technetu informovat.

Proč hledáme hradní příkop

O hradě v Říčanech víme vlastně jen relativně málo, neboť se dochoval velmi fragmentárně a při jeho poznávání nám příliš nepomáhají ani písemné prameny. Přesto na základě již proběhlých průzkumů a analogických situací vznikl v říčanskému muzeu unikátní model hradu. Jeho železné provedení můžete spatřit přímo v hradním areálu. 

Případný objev hradního příkopu nám může prozradit hned několik věcí. V prvé řadě bychom mohli konečně určit přesný rozsah hradu, který je vzhledem k současnému stavu lokality těžko určitelný. 

Dále mohou být nalezeny pozůstatky mostního pilíře (nebo pilířů), čímž bychom zjistili, jak a kudy byl hrad propojen s městečkem, mohou se objevit i zbytky parkánové hradby (tj. hradební zdi předsazené před samotnou hradbou), vyzdění příkopu (pokud existovalo) nebo rozličné movité archeologické nálezy (např. keramika nebo drobnější militárie).

Jan Boukal, historik, Muzeum Říčany

Vrstevnicový plán terénu (vrstevnice po 0,5 m, modře – předpokládaný příkop).

Během května a června 2019 byl celý areál hradu a jeho okolí také podrobně zdokumentován videogrammetrií (více o této metodě si můžete přečíst zde). 3D skenováním reliéfu krajiny vznikl podrobný plán lokality a model terénu, na který se můžete podívat na videu. Vybaveni těmito informacemi mohou pak geofyzici lépe určit, co přesně se jim objevilo na monitorech při průzkumu pod zemí radarem či jinými metodami. 

Podívejte se, jak okolí říčanského hradu vidí ptáci:

Využití tohoto postupu, tedy videogrammetrie, je poměrně významným trendem posledních několika let. Spolek Naše historie takto v poslední době ve spolupráci s dalšími (Geo-cz, Archeologickým ústavem AV ČR a švýcarskou firmou PMSAG) vytvořil de facto „digitální kopie“ mnoha uměleckých děl i přírodních fenoménů.

Neznamená to, že by ovšem odborníci v terénu za sebe nechali pracovat jen techniku. Kopřivám a trnům se stále nevyhnou: „Slepá místa, tedy místa zakrytá hustou vegetací, jsme doplnili klasickým geodetickým mapováním,“ říká k práci v Říčanech Josef Šindelář. Výsledkem práce kamer i lidí je tak podrobný digitální model terénu o rozloze větší než 4,5 hektaru.

První nasazení elektrického bagru v Česku

Náš průzkumný výkop byl zároveň premiérou pro nový elektrický bagřík Bobcat E10e. Teprve v těchto dnech míří první kusy těchto strojů z České republiky k zákazníkům do celého světa. Zakázka v Říčanech tak byla jednou z prvních vůbec.

Bobcat E10e v číslech

první elektrický 1t bagr na světě

hmotnost bez operátora- 1100 kg
palivo - elektrický proud
výkon motoru - 7,5 kW
kapacita akumulátoru - 12,7 kWh
napětí systému - 48V
maximální cestovní rychlost - 3,0 km/h
hlučnost (v úrovni uší operátora) - 74 dB
výroba – Doosan Bobcat, Dobříš, ČR

Bobcat E10e a v pozadí zbytek donžonu říčanského hradu. Všimněte si betonových panelů, kterých bylo pod starou subtilní kolnou nezvykle mnoho. Jejich přesný účel neznáme. Jedna z domněnek je, že právě pod nimi byla další část podzemí a pozemek bylo kvůli jeho nestabilnímu podloží nutné zpevnit. Zda je tato úvaha správná, ukáže až další průzkum.

Rozchod pásů je 110 centimetrů, na převoz lze stáhnout na 71 centimetrů, a tak snadno projede dveřmi nebo do stavebního výtahu.

Díky pohonu na li-ion akumulátor neprodukuje žádné lokální spaliny a je o polovinu tišší než jeho dieselový starší bratr.

První dojem z něj je velmi nezvyklý; stroj je totiž při práci neuvěřitelně tichý. I když bagruje a stojíte těsně vedle něj (což se podle bezpečnostních předpisů pochopitelně nesmí!), můžete si klidně šeptat a pohodlně se uslyšíte. Dieselový bagřík o stejném výkonu by vzhledem k několikanásobně hlasitějšímu lomozu nic takového nedovolil. 

Hlavní devizou novinky, která do Říčan bez přehánění přijela přímo z výrobní linky v Dobříši, jsou však nulové emise. Může tedy pracovat v uzavřených prostorách budov, kde jeho práci dosud museli obstarat manuální pracovníci. Zatímco se spalovacím motorem za zády by se dělníci například při vybourávání vnitřků výškových staveb udusili, s elektrickým bagrem mohou pohodlně koexistovat celý den.

Bobcat vydrží na jedno nabití pracovat čtyři hodiny. Pomocí externí rychlé 22kW nabíječky (připojení na velký třífázový konektor – 400V, 3x32A) se z nuly dostane na přibližně 70 až 80 procent kapacity akumulátoru přibližně za hodinu. Nabíjet lze i z klasické 230V zásuvky, což ale trvá déle, zpravidla „přes noc“.

Jakýkoliv bagr by však bez schopného operátora mohl napáchat více škody než užitku a u archeologického průzkumu to platí dvojnásob. Proto jsme se dohodli přímo se školitelem firmy Bobcat Tomášem Mrkvičkou, který pak celou akci obstaral.

„Zkušený bagrista je schopný odkrývat zeminu doslova centimetr po centimetru. Je to podobné, jako když třeba nožem škrábete máslo. Pro akce, kde je důležité nepoškodit to, co by se případně mohlo ve výkopu nacházet, je cit operátora nenahraditelný. Samotný bagr mu totiž pochopitelně zpětnou vazbu přes hydrauliku ramena nedá. Je tedy pouze na člověku, aby nabral opravdu jen to, co nabrat má,“ vysvětluje Mrkvička.

Aby výzkumníci měli jistotu, že případné nálezy ve výkopu bagr nepoškodí, sundali ze lžíce hned na začátku zuby. Terén pozemku nebyl naštěstí příliš tvrdý, takže tuto jemnou techniku umožňoval.

Přestože bagr váží pouze jednu tunu a přes ono místo přejel několikrát, po objevení sklepení se archeologové rozhodnou, že dál už se bude kopat pouze ručně. Klenba sklepa je totiž jen několik desítek centimetrů pod povrchem a reálně hrozí její zřícení. Bobcat mezitím v klidu pokračuje podle předem vyznačených linií na dalším průzkumném výkopu a po výměně hlavice i v bouraní betonových základů bývalé kolny, které brání archeologům v práci.

Na monitoru ovládacího počítače sledujeme záběry z kamery uvnitř sklepení.
Průzkumná kamera spolku Naše historie se dá nastavit až pětimetrovým...

Průzkumná kamera spolku Naše historie se dá nastavit až pětimetrovým teleskopickým “stativem”. Rozlišení 720p pro náš sklep bohatě stačilo, protože odborníci nepředpokládali nálezy, které by vyžadovaly vyšší rozlišení. Na snímku vlevo vidíte pohled z kamery na připojeném notebooku.

Co bude dál?

Až celý sklep experti odhalí a zjistí jeho velikost, stav, tvar a další podrobnosti, rozhodnou archeologové ve spolupráci s městem a památkáři o dalším osudu podzemí. Nejlákavější je možnost, že by se sklepení stalo součástí expozice plánovaného muzea. To je pochopitelně podmíněno tím, že jsme našli opravdu něco hodnotného a bude technicky možné to zachovat. 

Další výzkum na vedlejším pozemku bude pokračovat v říjnu 2019 (pokud vše půjde podle plánu). Právě zde, jak nám naznačuje logika i data z ERT měření, by se měl nacházet hradní příkop. Zda budeme mít štěstí, se dozvíte i na stránkách Technet.cz.

Autoři: ,
  • Nejčtenější

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

v diskusi je 110 příspěvků

14. března 2024

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí...

Nejsilnější raketa úspěšně prošla prvním testovacím letem do vesmíru

v diskusi je 138 příspěvků

14. března 2024  12:12,  aktualizováno  15:31

Společnost SpaceX poprvé dostala svůj Starship do vesmírného prostoru. Po dvou předchozích...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Svět uznal nároky Beneše. Československo vyhrálo spor s Polskem o Javorinu

v diskusi je 42 příspěvků

12. března 2024

Před 100 lety se Československo dočkalo mezinárodního uznání ve sporu s Polskem o Javorinu....

Tato novinka ve vyhledávání Googlu lidi pěkně vytáčí. Máme řešení

v diskusi je 153 příspěvků

12. března 2024  10:45

Jedna z novinek, kterou přineslo evropské Nařízení o digitálních trzích, je změna v tom, jak Google...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Od Amazonu po Voyo. Velký test streamovacích služeb našel obří rozdíly

v diskusi je 41 příspěvků

19. března 2024

Premium V jedné můžete vybírat z dvou set filmů a seriálů, ve druhé z osmi tisíc. V jedné je speciální...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Kuličková myš, VHS a další technologické skvosty nedávné minulosti

v diskusi je 16 příspěvků

19. března 2024

S některými bylo možné se běžně setkat ještě před deseti lety, jiné je možné koupit a používat...

Od Amazonu po Voyo. Velký test streamovacích služeb našel obří rozdíly

v diskusi je 39 příspěvků

19. března 2024

Premium V jedné můžete vybírat z dvou set filmů a seriálů, ve druhé z osmi tisíc. V jedné je speciální...

Zemřel astronaut Stafford, který si ve vesmíru „podal“ ruku s Leonovem

v diskusi nejsou příspěvky

18. března 2024  19:10

Ve věku 93 let po dlouhé nemoci zemřel někdejší astronaut Thomas Stafford, který byl zapojený do...

Apple přidá do svých zařízení generativní AI, využije k tomu Google

v diskusi je 1 příspěvek

18. března 2024  13:34

Apple jako jedna z mála technologických společností nezachytil příchod vlny generativní umělé...

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...