Ilustrační snímek | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

Vládní obrat. Daň na tiché víno je opět ve hře, součástí balíčku ale nebude

  • 12
Ještě v květnu se vinaři spokojeně culili, když se za ně postavili jihomoravští politici i veřejnost a oni v návrhu úsporného vládního balíčku ubránili svoje víno od zdanění. Od té doby jim ale úsměv zamrzá na rtech. Ve vládní koalici nově sílí hlasy, že se tiché víno nejspíš zdaní.

Už v červnu vyšlo najevo, že skončí výhoda v podobě daňové uznatelnosti vín, což znamená, že si ho firmy přestanou odepisovat jako dárky – dosud ho odebíraly ve velkém, hlavně kolem Vánoc. A teď je znovu ve hře spotřební daň.

Že v nějaké podobě projde, je už téměř jisté. „Pravda je taková, že po dohodě s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) a další koordinaci s ministry zdravotnictví a financí byla zřízena skupina, která má téma projít a posunout na úroveň systémového řešení,“ nastiňuje šéf Svazu vinařů Martin Chlad.

Výhra i prohra vinařů. Uhájili nulovou daň, ale přijdou o dárkový odpis z daní

Výsledek má podle něj umožnit rozvoj tuzemských pěstitelů a producentů. „A to chce čas a všech pět pohromadě,“ dodává.

Jinak řečeno, zdanění má vlastně uchránit domácí vinaře před levným dovozem. Podle předsedy poslaneckého zemědělského výboru Michala Kučery (TOP 09), který skupinu svolal, to má vyřešit hlavně nápoje v petkách a krabicích.

„Hledáme rozumný kompromis mezi tím, jak na jednu stranu zdanit tiché víno a na druhou nepoškodit české vinaře a vinohradníky. I jejich zástupci si uvědomují, že to musíme řešit, protože asi sedmdesát procent trhu je levný dovoz,“ hlásí.

Úleva pro vinaře. Rychle jsme spojili síly, jásají po zažehnání hrozby zdanění

Poškozením má na mysli administrativní zátěž hlavně menších vinařů, o čemž podle jeho slov intenzivně jedná Chlad s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS).

„Původně jsme si mysleli, že to bude jednoduché – zdaníme tiché víno a náhradou vypíšeme národní dotaci pro české podnikatele třeba na hektar vinice. Ne pro ty, co nakupují šťávu v Moldávii a tady z toho dělají víno. Jenže narážíme na pravidla Unie,“ vysvětluje Kučera.

Zdanit jen víno v PET lahvích a krabicích také nejde. I to by bylo znevýhodnění v podobě nerovných podmínek, které na otevřeném evropském trhu není možné.

Zdražení pro zákazníky

Do jaké výše daň vystoupá a jestli nakonec nedopadne jen na dovoz a největší vinařství, což pokrývá drtivou většinu trhu, není jasné. Mluví se o částce jako u vína šumivého, tedy více než 23 korun za litr, případně o polovině pro malé producenty.

Byť vinaři oficiálně protestují, mnozí s daní vlastně souhlasí. „Ve výsledku to stejně zaplatí spotřebitel. Jestli něco skutečně vadí, pak je to byrokracie – velké vinařství to zvládne, ale menší producenti nemají šanci. Téměř s jistotou by se jich mnoho posunulo do šedého pásma,“ odhaduje vinař ze Znojemska, jenž nechce uvádět jméno, avšak redakce jej zná.

Přílišné zatížení papírováním odmítá také jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL), který se na stranu vinařů aktivně postavil. „Pokud by spotřební daň měla být nakonec zavedena, měli by být vinaři, i další menší producenti alkoholu, ušetřeni byrokratické zátěže. To byla spolu s vinaři naše hlavní výtka. Pracovní skupina, kterou jsme požadovali, se k jednání zatím nesešla, proto je těžké předjímat, s jakými závěry bude pracovat,“ poznamenal hejtman.

„Výroba vína se nedá srovnávat s pivem“

Co se administrativní náročnosti týče, lidé z oboru tvrdí, že srovnání s palírnami a pivovary není fér. „Pivo se vaří a kořalka destiluje, což jsou procesy řízené člověkem, jasně výrobně dané a kontrolovatelné. Do destilační kolony dáte zkvašené ovoce a po vypálení vám přes průtokoměr vyteče přesně změřené množství alkoholu, které zapíšete a celní správa se někdy staví zkontrolovat, zda čísla sedí. Víno kvasí přírodně. Někdy rychle, někdy pomalu. Některé v tancích, jiné zase v sudech,“ vysvětluje Kamil Piálek z Vinařství Piálek & Jäger z Nového Šaldorfu-Sedlešovic na Znojemsku.

Do kvasného procesu vinař vstupuje, mošty dělí, sceluje, míchá. Některá vína začínají kvasit v sudech a dokončují v tancích či naopak. Někdy je za týden vše hotovo a některá vína se „tvoří“ půl roku, další leží v sudech roky.

A všechny tyhle procesy by měly být měřené a zapisované. Navíc každý vinař používá jiný přístup k čiření a filtraci. Znamená to, že z původního moštu může získat osmdesát, ale i třeba jen padesát procent vína. Spousta se ho také vylije kvůli vadám při kvašení, filtraci, při lahvování.

KOMENTÁŘ: Tahle země není pro malé. Opravdu balíček pomůže malým vinařům?

Vinaři zastoupení Chladem navíc celou dobu argumentují tím, že nulovou spotřební daň uplatňuje patnáct vinařských zemí v Unii a řada dalších v Evropě i ve světě. Včetně těch, kde vyprodukují méně, než dovezou. Podle vládní TOP 09 je však neudržitelné, aby tiché víno zůstávalo jako jediný druh alkoholu v Česku bez spotřební daně.

„Cílem je takové nastavení, které nepoškodí domácí vinaře v konkurenci s okolními zeměmi a nezatíží je zbytečnou byrokracií,“ říká šéfka strany Markéta Pekarová Adamová.

Naopak senátor za Břeclav a vinohradník Rostislav Koštial (ODS) je zásadně proti zdanění, podle něj nemá logiku. „V Unii je jediná vinařská země, která má zdaněné tiché víno, a to Francie, kde to vychází na jednu korunu, která jde v režimu vratky do obdoby našeho vinařského fondu. Takže nás to dostane do nerovného postavení vůči okolním vinařským zemím,“ vadí mu.

Daň z tichého vína se určitě nestane součástí vládního balíčku. Kdy oficiálně vstoupí v platnost, nikdo nechce odhadovat. „Tlak je, aby to bylo co nejrychleji. Ale jde o to, aby nastala shoda, to je naprostá podmínka. Podporujeme vinařské regiony a nemůžeme je na druhou stranu ničit,“ uzavírá Kučera.

13. června 2022