Po desítkách let spěje Brno k tomu, že splní slib z roku 1946. Tehdejší radní se zavázali, že ve městě postaví památník obětem holokaustu. Chtěli se tak kromě jiného omluvit za to, že v březnu 1939 vypálili brněnští nacisté židovskou Velkou synagogu na rohu ulic Přízova a Spálená.
Dnešní radní vybrali tento týden podobu památníku, který má stát na náměstí 28. října poblíž stanoviště záchranné služby. Závazek svých předchůdců si ovšem politici mírně poupravili. Kromě židovských obětí chtějí na jednom místě uctít i památku obětí romských.
"Vypsali jsme proto výtvarnou soutěž, díky které jsme chtěli získat návrhy, které srozumitelně vyjádří utrpení a smrt mnoha tisíců židovských a romských obětí rasové nacistické perzekuce v letech 1939 až 1945," už dříve vysvětlil mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.
Černá žulová kostka bez konkrétní symboliky
Jenže právě se srozumitelností památníku bude zřejmě problém. I odborná porota totiž konstatovala, že vítězný návrh - černá žulová kostka z dílny akademického malíře Daniela Václavíka - je pojatý velice obecně.
"Úskalím tohoto přístupu, oproštěného od konkrétnější symboliky, snad může být nižší schopnost vyprávět příběh," konstatovala porota.
Ani po vyhlášení vítězů není jasné, zda pomník nezůstane jen nakreslený na papíře. V rozpočtu na letošní rok na něj nejsou peníze. Město počítalo jen s náklady na soutěž a s odměnami pro autory vítězných návrhů. A rozpočet na rok 2013 se bude teprve připravovat.
Aby se vlk nažral a koza zůstala celá, komentují Romové
U zástupců Romů a Židů přístup města vyvolává rozpaky. Na jejich názor se nikdo neptal. Brno jim dosud ani oficiálně nedalo vědět, že o památníku je rozhodnuto.
"Připadá mi, že město zvolilo přístup, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Plní úkol a směřuje k postavení památníku. Jenže nikdo neřeší, jak taková věc bude působit na rodiny těch, které má památník připomínat - zda mu vůbec porozumí a přijmou ho za svůj," zhodnotila ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.
Podobně situaci komentuje i předseda brněnské židovské obce Pavel Fried. "Chci si to vysvětlit tak, že magistrát tím chce zdůraznit svoji samostatnou iniciativu v této věci. Samozřejmě, pokud byl výběr již skutečně proveden, výsledek by nás zajímal," uvedl Fried.
Město tvrdí, že se zástupci Židů i Romů vše dostatečně probralo při minulé soutěži na stejné téma v roce 2010. Tehdy byla Horváthová i Fried dokonce v porotě. Jenže vybraný návrh se nakonec nelíbil radě města a nedoporučila ho. "Podmínky soutěže byly nyní inovovány a byla sestavena porota nezatížená výsledky minulé soutěže," konstatovala Soňa Haluzová z brněnského magistrátu.
"Nikoho jsme neobešli, další konzultace už nebyly nezbytné," doplnil brněnský primátor Roman Onderka (ČSSD).
Podobný osud jako památník holokaustu má v Brně i jezdecká socha Jošta, která má stát na opraveném Moravském náměstí. Soutěž na podobu sochy vyhlásilo Brno také už podruhé (více najdete zde).
"Od 24. října do 14. listopadu si lidé mohou prohlédnout soutěžní návrhy v primátorských saloncích na Staré radnici. Vítězný návrh oznámí město v den skončení této výstavy," doplnila Haluzová.
