Nejvyšší soud coby špička soustavy českých soudů je totiž enormně přetížený, často se navíc zabývá malichernými spory. "Jen vloni sem doputovalo téměř deset tisíc kauz. Letos máme ještě o třetinu vyšší nárůst," popsal mluvčí soudu Petr Knötig s tím, že v talárech zde zatím pracuje jen 61 soudců. Tabulkových 65 soudců by zde mělo pracovat už v příštím roce, ani to ale stav nezlepší.
Podle Brožové by se měla změnit legislativa, aby lidé ve chvílích, kdy nejsou spokojeni s výsledkem řízení, automaticky nepovažovali Nejvyšší soud za další odvolací stupeň, na který se mohou obrátit.
Nejvyšší soud? Exkluzivní pracoviště
"Enormní nárůst případů není řešitelný zvyšováním počtu soudců. Nejvyšší soud rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích a musí zůstat jakýmsi exkluzivním pracovištěm," řekla Brožová po skončení konference, na kterou přijela zhruba stovka hostů z vedení nejvyšších soudů Slovenska, Polska, Maďarska i Chorvatska, ale i ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
"Zaměřovat bychom se v budoucnu měli spíše na věci zásadního právního významu, oblasti, které jsou sporné, nebo ty, v nichž je třeba se někam posunout," plánuje Brožová s tím, že změna je nyní na zákonodárcích.
Nedostatek soudců řeší studenti práv
S nedostatkem soudců se nyní Nejvyšší soud vypořádává po svém. Zahájil spolupráci s právnickými fakultami, které sem na praxi posílají své nejlepší studenty.
Na oslavách dnes chyběl prezident Václav Klaus, který Brožovou v minulosti kritizoval a pokusil se ji také odvolat, Nejvyšší soud jej s poukazem na to, že nespadá pod prezidenta, nepozval.
Naopak ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, který s Brožovou v minulosti zahájil kárné řízení, do Brna dorazil. Před tiskovou konferencí ale odjel, pouze uvedl, že jeho kroky proti Brožové nelze vnímat v osobní rovině. Totéž tvrdí i Brožová.
"Spory s prezidentem či ministerstvem spravedlnosti jsou součástí zákonitého procesu vymezování se soudní moci z moci výkonné, k němuž v posttotalitním státě muselo dojít," uvedla.
Wagnerová soudce pochválila
Smířlivá byla na konferenci i místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová, která v letech 1998 až 2002 Nejvyššímu soudu předsedala.
"Doby, kdy Nejvyšší soud odmítal poslušnost nálezům Ústavního soudu a stěžovatel se stal pinpongovým míčkem mezi soudy, už naštěstí pominuly. Stále se samozřejmě vyskytují excesy, kdy jsme museli zasáhnout a některá rozhodnutí Nejvyššího soudu zrušit, ale průměr je kvalitativně úplně někde jinde," pochválila Wagnerová.
Nespokojení tak byli jen novináři, začátek tiskové konference se totiž o téměř půldruhé hodiny posunul, navíc na ni nedorazili všichni původně avizovaní hosté, chyběl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil i první předseda Nejvyššího soudu a současný veřejný ochránce práv Otakar Motejl.
