Balvan byl patrně umělecky dotvořen čarami coby kultovní kámen v době kamenné. Dataci kresby určila radiouhlíková metoda.
Dosavadní rekord držela jiná malba z této jeskyně, která je podle laboratorních analýz stará 6 200 let.
O nálezu informoval archeolog Martin Golec z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, která se na objevu podílela.
V Kateřinské jeskyni se nachází několik maleb, a to od období pravěku, kdy vstup do ní obývali lovci a později pastevci, jimž Hlavní dóm zřejmě sloužil jako svatyně, až po 18. století, kdy už tam lidé zanechávali své podpisy.
Před rokem nechali odborníci jednu z maleb laboratorně zanalyzovat a zjistili, že je 6 200 let stará. Šlo tehdy archeologickou senzaci, žádné starší kresby v Česku nebyly do té doby popsány.
Kámen vyfotil už Karel Absolon, čar si nevšiml
Ve zkoumání však odborníci pokračovali, olomoučtí archeologové společně s kolegy ze Správy jeskyní dali týmem z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd prozkoumat několik dalších obrazců za využití radiouhlíkové metody C14.
„Barvivo bylo vyrobeno z popela, tedy ze spáleného dřeva. Zůstaly v něm organické vzorky, u nichž šlo určit věk. U čar z Mozku se to podařilo až napotřetí,“ přiblížil Golec.
Mozek si přitom už zhruba před sto lety vyfotografoval archeolog, objevitel Věstonické Venuše a průkopník speleologie Karel Absolon.
„Na jeho snímcích ale čáry nejsou patrné. Nevytvářejí jasný objekt, například zvíře. V obřím jeskynním sálu mohly spíš kámen dotvořit do podoby, v jakém mohl být pro tehdejší lidi svatyní, jakýmsi duchovním místem, tedy přímým spojením našeho světa se světem duchů či předků,“ podotkl Golec.
I když je současné generaci smysl této kresby nejasný, podle archeologů jde s největší pravděpodobností o místo, kde se uskutečňovaly duchovní obřady. Kresba na mohutném kameni přezdívaném Mozek leží na konci Hlavního sálu, ke kameni se tak pravěcí lovci mohli vydávat k obřadům.
„Je vskutku kuriózní, že Absolonovy fotky kamene skončily po jejich pořízení bez většího zájmu v archivu Moravského zemského muzea v Brně. Za uplynulá desetiletí tak kolem balvanu prošly doslova statisíce turistů z celého světa,“ dodal olomoucký archeolog.
