Nová výstava Moravského zemského muzea v Brně představuje Absolona i jeho dědečka Jindřicha Wankla tak, jak jej ani většina odborníků nezná.
Díky Absolonovi se světoznámou stala třeba Věstonické venuše, statisíce turistů se však ročně podívají také třeba do Punkevních jeskyní, které spolu s dalšími zákoutími Moravského krasu objevil. Bádal i v podzemí Dinárského krasu na území dnešní Bosny a Hercegoviny.
Budoucí profesor geologie a absolvent Karlovy univerzity v Praze přitom mezi premianty rozhodně nepatřil. Jeho profesoři na olomouckém gymnáziu jej znali jako čtyřkaře, který měl ve dvaadvaceti letech dostatečnou z většiny předmětů včetně zeměpisu, dějepisu a přírodopisu, kterým se ve své profesi později věnoval. U kantorů na gymnáziu v Brně později dokonce propadl.
„Věnoval se všemu možnému, jen ne biflování. Absolon měl hodně zájmů, byl například i juniorským vítězem cyklistických závodů Moravy. Zúčastnil se jich ale pod krycím jménem Karel Stránský, což byl jeden z jeho příbuzných, protože profesoři podobné aktivity neradi viděli,“ popisuje Petr Kostrhun, kurátor výstavy Karel Absolon - Manažer a strůjce velkých vizí.
Ta je od uplynulého týdne až do konce roku k vidění v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu v Brně.
Mediálně zdatný vědec
Moravské zemské muzeum výstavu uspořádalo ke 140. výročí narození Karla Absolona a 120 rokům od úmrtí jeho dědečka Jindřicha Wankla. „Snažili jsme se oba přiblížit z té lidštější stránky, nejen jako velké badatele světového formátu, jak je všichni znají,“ vysvětluje Kostrhun.
Výstava, která rozšiřuje stávající Památník Karla Absolona s jeho nábytkem, unikátními mapami i částí knihovny, nabízí originály z pozůstalostí obou badatelů, z nichž většina nikdy nebyla vystavena.
Patří mezi ně Absolonovo vysvědčení, deníky, poznámky i dobové články světových deníků, například Illustrated London Museum, který Absolonovi a jeho objevům několikrát věnoval titulní stranu. Nechybí ani fotografie Absolona včetně té, na níž u vykopávek v Dolních Věstonicích pózuje s prezidentem T. G. Masarykem.
„Absolonovi v pěti letech zemřel otec a na jeho výchově se podílela širší rodina. Mezi jinými i jeho dědeček Jindřich Wankel nebo tety, které byly stejně jako jeho matka zakladatelkami etnologie na Moravě. Jeho výhodou bylo, že měl právě toto inspirující rodinné zázemí, dařily se mu objevy a byl mediálně neuvěřitelně zdatný,“ popisuje Kostrhun.
Nakoupil nálezy, na zaplacení neměl
„Už ve své době vydával tiskové zprávy o výzkumech, které připravoval, zval si profesionální fotografy a sám byl vášnivým fotografem, jenž veřejnost lákal na přednášku se světelnými obrazy. Měl velké charizma i vypravěčské umění a uměl udělat show,“ vypočítává Kostrhun.
Nejen na Absolona, kterého někteří konzervativnější badatelé kritizovali za to, že dělá alotria, když na dně propasti Macocha střílel a odpaloval bengálské ohně, ale právě zahájená výstava láká.
„K vidění je zde například originál Wankelova německy psaného deníku Ephemeriden plný studentského stýskání, dobový vizitkář s kontakty na věhlasná jména světové archeologie i akvarely, které Wankel namaloval zřejmě po vzoru svého přítele malíře Josefa Mánese,“ vypočítává kurátor z brněnského Anthroposu.
K vidění v prosklených vitrínkách jsou také unikátní archeologické nálezy ze sbírek badatelů ze západní Evropy, mezi nimi i pět tisíc let staré neolitické sekyrky s topůrky a další nástroje pocházející zejména z Francie, Belgie nebo Švýcarska.
Ty Absolon bez svolení nadřízených nakoupil ve 20. letech 20. století za v té době astronomických 170 tisíc československých korun, aniž měl na zaplacení. A vyvolal tím mezinárodní ostudu a hrozbu svého vyhazovu.
