Poprvé to nahlas přiznávají i někteří členové vedení Brna. Toto ožehavé téma se řešilo také během výběrového řízení, ve kterém byl Piler od začátku favoritem.
MF DNES měla možnost nahlédnout do jeho vítězné koncepce, která není veřejná. Zmiňuje v ní nevyhnutelné změny včetně slučování obou nemocnic.
„Spolupráce s druhým městským zařízením (Úrazovou nemocnicí) vyžaduje zvláštní péči. Zde je potřebná velmi pečlivá analýza současné situace a zvážení všech alternativ. A to včetně propojení obou institucí. Tato varianta může přinést zlepšení péče i ekonomiky obou nemocnic a vytvoření výrazného zdravotnického zařízení v Brně,“ nastínil Piler ve své vizi možnost, kolem které se dosud jen opatrně „našlapovalo“.
Během pohovorů s kandidáty na ředitele Nemocnice Milosrdných bratří v Polní ulici dokonce padaly konkrétní návrhy, jak by mohlo sloučení vypadat.
„Například, že Úrazovka bude fungovat jako jedna velká chirurgie a Milosrdní jako interna, ale pod jedním managementem. Ve výběrové komisi byli i zástupci vedení města a nikdo možné sloučení nerozporoval,“ uvedl jeden z členů komise, který si nepřál zveřejnit jméno.
V některých odbornostech se totiž nemocnice kryjí. V obou například funguje chirurgické oddělení, kde se provádí i traumatologické zákroky.
„Z pozice města je nutné začít řešit bezútěšný ekonomický stav Úrazovky. Dokud větší část tvoří právě chirurgie, jako je tomu teď, nebude možné zařízení vyvést z červených čísel. Tento obor je ve všech nemocnicích ztrátový a kompenzuje se jinými druhy zdravotní péče, které jsou ziskové. Musíme proto hledat společné řešení a sloučení městských zařízení je jedním z nich,“ konstatuje náměstek primátorky Tomáš Koláčný (Piráti).
Ředitelé obnoví spolupráci
Změny nevylučuje ani náměstek pro zdravotnictví Petr Hladík (KDU-ČSL).
„Kraj aktuálně představil koncepci jihomoravského zdravotnictví, o které budeme diskutovat také s novým ředitelem Milosrdných bratří. Bude se jednat také o užší spolupráci s Úrazovkou, ať už po stránce lékařské, nebo i ekonomické,“ řekl Hladík.
Uvažuje také, že svolá pracovní skupinu lidí, kteří se dlouhodobě brněnskému zdravotnictví věnují.
„Na přelomu února a března budeme mít navíc k dispozici ekonomické parametry k jednotlivým výkonům. Tedy co hradí pojišťovna a kolik reálně péče v nemocnicích stojí. Data porovnáme s dalšími zařízeními a budeme o tom diskutovat. Úrazovka je totiž efektivní, ale doplácí na aktuální nastavení úhradové vyhlášky,“ myslí si Hladík.
Důležitou roli ve formování budoucnosti brněnského zdravotnictví bude mít právě Piler, který byl v minulosti zastupitelem za lidovce v Bohunicích. Po svém nástupu na místo ředitele plánuje navázat s Úrazovou nemocnicí spolupráci a začít intenzivně komunikovat o možném postupu do budoucna, což dosud nebylo příliš možné.
Mezi dnes už bývalým ředitelem NMB Josefem Drbalem a současným šéfem Úrazovky Zdeňkem Buštíkem nepanoval zrovna harmonický vztah, Drbal totiž Buštíka veřejně kritizoval, že když dělal ředitele u Milosrdných bratří, nakupovaly se draze lékařské přístroje.
„Úrazovka i Milosrdní mají jednoho zřizovatele, jejich zdravotnické portfolio se někde prolíná a jinde doplňuje. Proto je potřeba začít jednat a hledat řešení, aby bylo o pacienty v Brně postaráno,“ nastínil své kroky nový ředitel. Plánuje také detailně zanalyzovat ekonomickou situaci v NMB. „Nyní mohu pouze říci, že zařízení není ziskové, ale ztráta není propastná,“ oznamuje Piler.
Buštík jeho přístup vítá. Chce s ním začít jednat například o možném obnovení pohotovosti u Milosrdných bratří. „Aby si znovu převzali pacienty ze své spádové oblasti nebo nám alespoň personálně vypomohli,“ uvedl Buštík.
