V minulosti byla silnice v tomto místě čtyřproudá. Dnes řidiči křižovatkou tras I/23 a II/602 u Ostrovačic na Brněnsku projíždějí rovně pouze jedním pruhem v každém směru, zbylé dva jsou odbočovací.
Ani tato úprava však nevedla ke zvýšení bezpečnosti. Rizikové je hlavně odbočení vlevo na hlavní z vedlejší od Ostrovačic. Ačkoliv je tam rychlost snížena na 70 kilometrů za hodinu, mnozí šoféři ji nedodržují. I proto Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v blízkosti křižovatky nově nainstalovalo úsekové měření.
Na „křižovatce smrti“ u Hodonína po letech čekání postaví kruhový objezd |
„Cílem je snížit počet nehod a zároveň dosáhnout větší bezpečnosti provozu, a to zejména vyšší pozorností řidičů a zvýšenou plynulostí dopravy,“ vysvětluje mluvčí ŘSD Lucie Trubelíková. Podle statistik Portálu nehod je místo čtvrtým nejnebezpečnějším v kraji. A pokud by se nepočítaly dálnice, bylo by dokonce prvním. Za poslední dva roky se tady stalo patnáct nehod.
Radar začne naplno měřit nejpozději od května. Peníze vybrané z pokut poputují do městské kasy Rosic. Tam je využijí na osvětlení přechodu nebo i celé křižovatky. Představitelé města považují kamery hlídající rychlost za další logický krok po dřívější úpravě vedoucí k vyšší bezpečnosti na vytížené silnici.
„Nebezpečí je dané obousměrně vysokým provozem na hlavní. Na ni je velmi problematické najet. Řidiči těžko odhadují rychlost auta projíždějícího po hlavní a špatně vyhodnocují čas nutný pro průjezd křižovatkou. Od Brna se jede z mírného kopce a pod ním ústí napojení silnice od Ostrovačic. Nedodržení maximální povolené rychlosti sedmdesát kilometrů za hodinu tak může mít fatální následky,“ varuje starostka Rosic Andrea Trojanová (nez.).
Nápad na kruhový objezd narazil na nemožnost rozšířit stávající silnici a problém s plynulostí dopravy.
Nové kruhové objezdy
Právě na tuto variantu vsadili státní silničáři na dalších kritických kříženích. Třeba u takzvané pánovské křižovatky smrti na silnici I/55 u Hodonína a u té na I/43 u Sebranic, kde odbočují řidiči od Boskovic. První denně projede přes 21 tisíc vozů, druhou 15 tisíc.
V obou místech šoféři často nedokázali odhadnout rychlost aut na hlavní, což končilo i tragicky. „U Pánova jde o křižovatku s jedním z nejvyšších počtů nehod, a to i přesto, že je v hlavním směru vybavena samostatnými odbočovacími pruhy,“ upozorňuje Trubelíková.
Poblíž Pánova začnou šoféři kroužit v červnu, u Sebranic až později, stavět se začne ve druhé půlce roku. Pak už snad obě křižovatky ze seznamu nebezpečných míst zmizí.
20. prosince 2020 |
Podobně krajští silničáři loni „zametli“ i s kritickým křížením v Rajhradě na Brněnsku. Portál nehod jej označil za nejrizikovější jihomoravskou křižovatku uvnitř města, za poslední dva roky tam statistici napočítali deset nehod a pět zraněných. V těsném prostoru proto silničáři vytvořili kruhový objezd. „Stávající šířkové uspořádání ulic jsme zachovali a upravili poloměry nároží křižovatek,“ podotýká šéf silničářů Roman Hanák.
Přestavba podle starosty Rajhradu Františka Ondráčka (nez.) zvýšila bezpečnost i plynulost dopravy. „Při silném provozu se dřív tvořily dlouhé kolony. Řidiči měli problém odbočit doleva z vedlejší, často na sebe troubili, docházelo ke zkratkovitému jednání,“ připomíná.
Bezpečnost zvýší i provizorní úpravy
Silničáři se teď zabývají i dalším kritickým úsekem, jímž denně projede asi 14 tisíc řidičů a kvůli nepřehlednosti se negativně zapsal do statistik. Křižovatku silnice I/50 u Křižanovic na Vyškovsku označila pojišťovna Allianz v loňském žebříčku za nejnebezpečnější místo na silnicích v kraji.
„Předloni se tam stalo pět vážných nehod se sedmi lehkými a dvěma těžkými zraněními,“ upřesňuje za Allianz Kateřina Novotná. Riziko střetu při odbočení letos sníží přidání odbočovacích a připojovacích pruhů na rozšířené vozovce.
Za tři roky 18 nehod. Křižovatka u Hodonína je druhá nejhorší v Česku |
Úlevu v podobě jakékoli úpravy křižovatky budou v dohledné době naopak marně vyhlížet tisícovky řidičů na hlavním tahu I/52 z Brna do Vídně. I nadále musejí být extrémně obezřetní hlavně u Velkého Dvora, kde končí dálnice D52, a před Mikulovem, odkud se dostanou na cestu do Březí. Bezpečnou nápravu přinese až vybudování dálnice D52 k rakouským hranicím, což je nicméně hudba vzdálené budoucnosti.
Podle experta na bezpečnost silničního provozu Pavla Čížka zajišťují větší bezpečí šoférů už provizorní úpravy bez nutných stavebních zásahů.
„Někdy stačí vykácet nálety pro lepší rozhled, doplnit svodidla, kužely či vodorovné dopravní značení. Třeba na křižovatce u Rohlenky pomohlo optické zúžení prostoru, před Slavkovem u Brna umístění radarů,“ vyjmenovává Čížek s tím, že řidiči jdou často nebezpečným situacím naproti, třeba nepřizpůsobením rychlosti.
