Nelichotivou statistiku nově zveřejnil Portál nehod. „Příčiny lze vidět v kombinaci silného provozu, velkého množství mimoměstských řidičů dojíždějících do brněnské aglomerace a nedostatečné kapacity silnic,“ komentuje situaci v Jihomoravském kraji Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která portál provozuje a určila desítku míst v regionu s nejvyšším rizikem vzniku dopravní nehody (viz box).
V žebříčku se umístil třeba úsek silnice I/54 u Žarošic na Hodonínsku. Starosta obce Jiří Kacer (nez.), který je i dobrovolný hasič, k tomuto místu vyjíždí opravdu často. Jde o táhlou zatáčku ve směru do Žarošic, která v závěrečné části hodně „vynáší“. Proto tam loni dělníci nanesli povrch s hrubší strukturou, který má zlepšit šance řidičů na udržení auta na silnici. K tomu se letos přidala instalace svodidel.
Na jihu Moravy mizí křižovatky smrti, pomáhají kruhové objezdy i hrozba pokut |
„Bohužel obě bezpečnostní opatření končí v místech, kde se auta dostávají do největších problémů a havarují. Už v den dokončení svodidel tam vylétl vůz v lese na obvyklém místě. Jelikož se řidič nezranil, nevolal pomoc. Stejně to dělají jiní šoféři z různých důvodů, tyto havárie se tak do statistik nedostanou. Další den se situace opakovala,“ poznamenává žarošický starosta.
Kacer není stoprocentně přesvědčený, že by prodloužení svodidel situaci výrazně zlepšilo. „Možná by se od nich v tom místě auta jen odrážela a přejetím do protisměru ohrožovala další vozidla čelní srážkou,“ přemýšlí.
Nechtějí čekat na D52
I starostka Mikulova Jitka Sobotková (ANO) se snaží řešit problematické místo z „top 10“, křižovatku silnice I/52 s odbočkou na Březí a Brněnskou ulici. „Situace je vážná. Jsme Mikulov, vstupní brána do republiky, a bezpečné řešení dopravní situace je pro nás stěžejní,“ tvrdí.
Nejvíc se na jihu Moravy bourá před Mikulovem, je tu nebezpečná křižovatka |
Už dříve se v místě řešil kruhový objezd, ten je ale vázaný na stavbu plánované D52 a s tím související obchvat Mikulova. „Všichni víme, že vybudování dálnice se neustále oddaluje a že na to nemůžeme spoléhat,“ podotýká Sobotková.
Se zástupci policie, Ředitelstvím silnic a dálnic a Správou a údržbou silnic proto hledá možnosti v kratším časovém horizontu – třeba obnovu vodorovného dopravního značení, úpravu okolní vegetace a odstranění rušivých reklamních ploch.
11. října 2018 |
V desítce nejrizikovějších lokalit v kraji se odráží i hustota provozu okolo Brna, případně na silnicích, které do města směřují. Dohromady se na nich totiž mísí místní, regionální, ale i celostátní a mezinárodní tranzitní doprava.
Znát pravidla a věnovat se řízení
Pět z deseti rizikových míst v žebříčku se nachází v Brně a blízkém okolí, z toho dvě přímo ve městě – křižovatka silnice I/41 se Sokolovou ulicí a světelné křížení Koliště a Cejlu. Stejné úseky vyšly i v analýze magistrátního odboru dopravy.
„Také nám vyplynulo, že hlavním důvodem nehod není stavební nebo organizační úprava křižovatek, ale nepozornost lidí. V hustém městském provozu se nebezpečné situace objevují častěji, řidiče proto nabádáme k větší ostražitosti a opatrnosti,“ poukazuje mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.
Šoféři se musí polepšit i na velké a vytížené – ale zároveň také přehledné a poměrně komfortní – křižovatce ulic Brněnská, Purkyňova a Cukrovarská u obchodních domů ve Vyškově. „S úpravami aktuálně nepočítáme. Celý problém je čistě o znalosti pravidel silničního provozu, hlavně přednosti v jízdě, a nutnosti plně se věnovat řízení,“ hodnotí mluvčí města Michal Kočí.
Neposlušné řidiče krotí kamery, úsekové měření přidají u měst i na dálnici |
Podobné je to také na silnici druhé třídy směrem k modřickému obchodnímu centru Olympia, kde řidiči nedodržují rozestup. „V obou případech jde o světelně řízené křižovatky, kde by rizika nehod při dodržování předpisů měla být minimální. Dozor nad jejich dodržováním nepřísluší kraji jako vlastníkovi silnice, ale státní policii. Nicméně správce trasy musí, tak jako všude jinde, sledovat stav dopravního značení a včas provádět jeho obnovu,“ shrnuje povinnosti mluvčí jihomoravského hejtmanství Alena Knotková.
Jak zdůraznila, valná většina míst z nelichotivého žebříčku opravdu nejde „na triko“ kraje, neboť se většinou jedná o úseky dálnic či silnic I. třídy.
Datoví analytici Portálu nehod zpracovávají pro každý kraj analýzy dopravní nehodovosti, na finálním výběru a pořadí rizikových míst se následně shoduje expertní komise složená ze zástupců BESIP, policie a RSE Project, která se bezpečnosti na silnicích věnuje.
Nejnebezpečnější úseky za posledních pět let1) nájezd na dálnici D1 u Bedřichovic (Brněnsko), celkem 49 nehod s 16 zraněnými, hlavním důvodem nelichotivé statistiky nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky |
