Samotné brněnské letiště, které Jihomoravský kraj pronajal na 50 let soukromé firmě Letiště Brno, byznysmenům napojeným na lidovecké politiky příliš nevydělává. Třeba loni to podle auditu, který ve čtvrtek zveřejnil hejtman Michal Hašek (ČSSD), bylo zhruba 23 milionů korun.
Roční platba v desítkách milionů, kterou kraj za pronájem svého miliardového majetku dostává, se tak může zdát přiměřená. Do hospodaření ovšem není zahrnuta čtvrtá největší solární elektrárna v Česku, kterou si na krajských pozemcích společnosti propojené se zmíněnou firmou postavily.
Solární park podle odhadů expertů ročně utrží kolem 320 milionů korun, aniž by z toho kraj měl jedinou korunu (psali jsme o tom zde).
Po textech MF DNES Hašek sám zadal audit smluvních vztahů mezi krajem a letištěm, který měl pochybnosti vyjasnit. Z několika dokumentů přitom plyne, že se odehrál už před rokem. Jenže až ve čtvrtek Hašek po roce a půl opakovaných slibů zveřejnil jeho novou verzi (o oddalování auditu jsme psali zde).
A ta dokládá, že v roce 2009 těsně poté, co se poprvé stal hejtmanem, nechal radní schválit čestné prohlášení. To solárníkům zaručuje, že i pokud kraj v následujících 15 letech smlouvu na letiště vypoví, hejtmanství majitelům elektrárny pronajme alespoň pozemky pod panely.
Ručení kraje pak mohlo posloužit při získávání úvěrů na elektrárnu u bank. Proč se radní vedení Haškem za soukromý subjekt zaručili, ve čtvrtek hejtman vysvětlit nedokázal. „Asi nás o to požádalo letiště. Úředníci nám připravili stanovisko a rada o něm hlasovala. Je to standardní záležitost,“ tvrdí Hašek.
Jaké jsou příjmy? Kraj netuší
MF DNES přitom zjistila, že elektrárna na pozemcích kraje patřila k těm, na něž v roce 2013 podal žaloby Energetický regulační úřad (ERÚ).
„Měli jsme za to, že zástupci žadatelů o licence mohli správní orgán, který o licencích rozhodoval, uvést v omyl předložením nepravdivých informací o dokončenosti elektráren a jejich schopnosti bezpečně vyrábět elektřinu v souladu s udělenou licencí. S úmyslem získat neoprávněný prospěch v podobě veřejné podpory za vyrobenou elektřinu z obnovitelných zdrojů,“ uvedl Jaroslav Hausknecht z ERÚ.
V žádostech se například tvrdilo, že elektrárna má sloužit k napájení letiště, k čemuž je solární park zbytečně velký a navíc připojený v jiném režimu sítě. Policie ale vyšetřování zřejmě nakonec odložila.
Jaké jsou příjmy z obřího lesa solárních panelů, hejtmanství netuší. „Na tuto otázku audit neodpověděl. Jde o smlouvy mezi soukromými firmami,“ komentoval to Marek Bilej z advokátní kanceláře KŠD Legal, která audit zpracovala. Jejím zakladatelem je Jan Šťovíček, jehož s Haškem pojí četné vztahy.
Hejtman se nyní dušuje, že dle doporučení auditu udělá vše, aby se nájem zvedl a kraj získal i větší přehled o tom, co se ve firmě děje. Podle auditorů hejtmanství nemá nad majetkem dostatečnou kontrolu.
„Z předaných podkladů nemůžeme s jistotou konstatovat, zda Letiště Brno řádně plní povinnosti vyplývající ze smlouvy, ale ani to, že by je neplnilo,“ došli k závěru právníci.
Stát si vymínil stejné podmínky nájmu, Juránek je změnil
O posílení pozice kraje začne hejtman s představiteli letiště jednat až nyní – po téměř osmi letech ve funkci a čtvrt roku před krajskými volbami. Podle smlouvy ovšem záleží čistě na libovůli firmy, zda s takovými kroky bude souhlasit.
Dokument, jenž uzavíral Haškův předchůdce v křesle hejtmana a jeho nynější náměstek Stanislav Juránek (KDU-ČSL), totiž kraji téměř nedává možnost, jak jej vypovědět (o podivné smlouvě jsme psali zde).
Tuřanské letiště převedl stát na Jihomoravský kraj v roce 2004. Už předtím ho měla od ministerstva dopravy pronajaté totožná firma jako nyní. K pokračování nájmu si stát vymínil stejné podmínky. Jenže jakmile kraj letiště získal, uzavřel Juránek se společností smlouvu, jež se minimálně ve dvou bodech od té původní zásadně liší.
Nájemní doba byla z 35 prodloužena na 50 let. A navíc se v novém dokumentu objevilo, že soukromý nájemce může získané pozemky a budovy dále pronajímat, aniž by tomu mohl kraj jakkoliv zabránit či získal další příjem. Elektrárna tak může fungovat nerušeně.
„S ohledem na tehdejší znalosti jsem nemohl podepsat lepší smlouvu,“ reagoval Juránek. Důvodem prodloužení doby nájmu byly prý bankovní úvěry, a pokud kraj chtěl letiště, musel podepsat smlouvu, kterou kontrolovalo ministerstvo.
Přepsaný úvod auditu
Stát přitom dokonce dar kraji podmínil tím, že po 10 let bude majetek užíván jen tak jako dosud. To se ale nestalo. Na části pozemků vyrostl za panování Haška právě mamutí solární park. I podle nynější právní analýzy by to v krajním případě mohl stát vyhodnotit jako porušení dohod a chtít majetek zpět.
Zda finální verze zprávy obsahuje opravdu vše, co auditoři zjistili, není jasné. Hašek trvá na tom, že jediný audit je ten, který ve čtvrtek zveřejnil. Vše ostatní jsou podle něj pracovní podklady.
V měsíc staré variantě analýzy, kterou poskytl radním, ale novinářům ji dát odmítl, je ovšem důležitá věta. „Tato zpráva byla vypracována jako doplněk právní analýzy realizované v dubnu 2015,“ píše se v dokumentu, jenž má MF DNES k dispozici.
Ve finální verzi zprávy, kterou ve čtvrtek Hašek zveřejnil, ale tato pasáž v jinak na slovo stejném úvodu chybí. Existenci původní právní analýzy navíc potvrdil i šéf kanceláře ředitelky krajského úřadu Martin Koníček v reakci na dotaz sdružení Čisté Tuřany.
Pevné spojení Hašek - Šťovíček
Jak první, tak i druhou analýzu, kterou radní podle stejné odpovědi utajeně zadali teprve letos v dubnu, přitom vypracovala advokákátní kancelář KŠD Legal. Zakladatelem firmy je Jan Šťovíček, kterého s Haškem pojí úzké vztahy.
Vlivného právníka a zástupce šéfa Autoklubu ČR hejtman využíval při jednání o brněnské Velké ceně. Jeho bratra Petra Šťovíčka, který musel skončit na postu šéfa Státního pozemkového úřadu poté, co se v médiích objevila jeho fotografie s lobbistou Ivo Rittigem, zase Hašek angažoval jako svého poradce v Asociaci krajů.
KŠD Legal v minulosti zastupovala například někdejší šéfku hejtmanovy kanceláře Šárku Rouzkovou, které Hašek vyplácel statisícové odměny a mluvilo se o ní jako o šedé eminenci krajské vlády.
A není to první zkoumání letiště, kolem kterého panují nejasnosti. MF DNES zjistila, že audit letiště už rada odhlasovala v roce 2009. Těsně po tom, co se Hašek stal poprvé hejtmanem. Ovšem zda audit vůbec vznikl a co se s ním stalo, si prý nepamatuje.
