Zkoumané předměty poskytlo ze svých sbírek Muzeum města Brna, technologii dodal brněnský výrobce elektronových mikroskopů TESCAN.
„Od zkoumání našich předmětů jsme neočekávali odhalení převratných informací, ale novou perspektivu, jak vnímat jejich historickou hodnotu. Když se díváte například na detail téměř 200 let starého medailonu, teprve si plně uvědomíte, jak precizní byla v tehdejších podmínkách práce jeho rytce,“ oznamuje Pavel Ciprian, ředitel Muzea města Brna.
Mikroskop, který využívá zaostřený svazek elektronů, je schopen pozorovat preparáty s rozlišením až v řádu jednotek nanometrů (tedy miliardtin metru).
Tímto způsobem si vědci „posvítili“ například na keltskou šatní sponu nebo na původní linoleum z vily Tugendhat.
Ke snímání je potřeba vakuum
„Analýza historických předmětů je jednou z okrajových oblastí využití elektronových mikroskopů. Celé snímání probíhá ve vakuu, proto jsme při výběru exponátů byli limitovaní velikostí komory mikroskopu a vzhledem k historické hodnotě dovezených předmětů jsme používali jen metody, které jsou citlivé k povrchu vzorků,“ přibližuje Jakub Javůrek, který měl analýzu předmětů na starosti.
Výsledek je až do poloviny září k vidění na dělovém bastionu hradu Špilberk na velkoplošných panelech, expozice je volně přístupná.
Výstava zároveň připomíná, že v Brně se vyrábí víc než třetina světové produkce elektronových mikroskopů, které nachází uplatnění v medicíně, polovodičovém průmyslu nebo přírodních vědách.
„Jsme velcí patrioti, všechny naše mikroskopy stále vyvíjíme i vyrábíme v Kohoutovicích, kde zaměstnáváme více než 250 pracovníků. Nabídky zahraničních investorů vytrvale odmítáme a chceme, aby naše přístroje dělaly ve světě Brnu dobré jméno i nadále,“ sděluje Jaroslav Klíma, spoluzakladatel a generální ředitel TESCANu.
