Kanalizace za miliardu v Obřanech, Bosonohách, Líšni nebo Tuřanech, kde dosud chyběla, je už zhruba rok hotová, ale retenční nádrže, jejichž stavba vyjde na více než dvojnásobnou sumu, se teprve připravují. Především na ně měla jít dotace, kterou v Brně brali za jistou.
Když ale letos přijeli zástupci magistrátu na ministerstvo životního prostředí, jež vede brněnský politik Petr Hladík (KDU-ČSL), dozvěděli se, že s takovou sumou už nemůžou počítat. „Jednal jsem přímo s panem ministrem a ten mi řekl, že můžeme dostat maximálně 200 milionů na každou ze tří plánovaných retenčních nádrží, tedy maximálně 600 milionů, a to ještě není jisté,“ prohlašuje brněnský investiční náměstek René Černý (ANO).
„Není pravda, že byla předem přislíbena miliarda a čtvrt,“ reaguje Hladík.
Brno přišlo o miliardu na obří nádrže na vodu, už se měly rok stavět |
Z vyjádření ministerstva vyplývá, že tamní úředníci na Brno v minulosti apelovali, že projekt nebyl dostatečně dopracován. „A to ani po urgencích z naší strany. Bylo jasné, že se zcela nestíhá dodržení minulého operačního programu a předložení Evropské komisi ke schválení,“ poznamenává mluvčí ministerstva Lucie Ješátková s tím, že šlo o dotační období, u něhož končí dočerpávání peněz právě letos v prosinci.
Splašky se dostanou do řek
Smyslem retenčních nádrží v Řečkovicích, v Králově Poli u Červeného mlýna a v městské části Brno-jih je ochrana brněnských řek před ekologickou havárií. Pokud totiž přijde přívalový déšť a valí se kanalizační stokou, může se následně s vodou do řek dostat i to, co tam nepatří, tedy splašky. Kvůli nim pak mohou uhynout ryby a pro Brno to může znamenat i pokuty za to, že nečistí své odpadní vody.
„Bez retenčních nádrží stoková síť z kapacitních důvodů ani nepojme násobně vyšší objem vody způsobený přívalovými dešti,“ doplňuje Radka Loukotová z tiskového střediska magistrátu další komplikaci v podobě bleskových záplav kvůli neexistenci těchto poldrů.
Opatření proti povodnímKromě retenčních nádrží, které mají pohltit vodu při přívalových deštích, musí Brno řešit také ochranu proti velké vodě na řece Svratce a Svitavě. I když velkou vodu dokáže minimálně na první jmenované řece zadržet Brněnská přehrada, jsou opatření nutná kvůli budoucí výstavbě včetně nového nádraží. První část podél ulice Poříčí se od loňska staví. Hotová měla být už letos na podzim, nakonec se kvůli komplikacím minimálně o rok protáhne. Další část jižněji, která se bude týkat už jak Svratky, tak Svitavy, má navázat v roce 2025. V současnosti se řeší stavební povolení. O dotační peníze na tento rovněž miliardový projekt hodlá Brno teprve žádat. Další etapy mají pokračovat až k soutoku obou řek, na Svitavě ještě také podél Nové Zbrojovky a dál v Obřanech. |
V minulém volebním období měl přípravu celého velkého projektu jako brněnský radní na starosti současný starosta Brna-jih David Grund (ODS). Dnes se hájí, že dělal, co mohl, že s projektem strávil vůbec nejvíce času ze všech, ale pořád se mu vracel s tím, že neobsahuje vše, co má. „Když jsme doplnili, co po nás chtěli, přišel další požadavek,“ vysvětluje.
Byly to podle něj nepředvídatelné požadavky, které si kladla organizace Jaspers posuzující velké projekty, s nimiž chtějí žadatelé dosáhnout na evropské dotace. „Jít cestou velkého projektu mi dávalo na začátku smysl, ale jako město jsme si na sebe ušili bič,“ komentuje Grund neustálý ping-pong dokumentů mezi dvěma úřady.
Odvolává se na to, že toto rozhodnutí učinila už předchozí politická garnitura v čele s primátorem za hnutí ANO Petrem Vokřálem. Podle Grunda ministerstvo Brnu tvrdilo, že bude možné volně přejít z jednoho dotačního balíku do druhého a po částech čerpat dál. To teď ale právě Hladíkův resort odmítl a sám ministr řekl, že se s něčím takovým jako politik nikdy nesetkal.
MF DNES už o propásnutí termínu dotační výzvy informovala před čtyřmi roky, tehdy ještě ministerstvo bylo otevřené možnému řešení. Jednou z podmínek bylo kladné stanovisko zmíněné organizace Jaspers, které ale získalo Brno až letos, tedy pozdě. Brno mohlo doufat i v to, že si na požadovanou sumu sáhne v novém dotačním balíku pro roky 2021 až 2027, ale to taky nevyjde.
O dotace je „velká rvačka“
Ať už to bylo jakkoliv, je jasné, že město peníze aktuálně nemá a tak velký balík ani nedostane, i když se podle informací MF DNES ministerstvo ještě snaží přesvědčit.
Hladík se podle svých slov pokusí o vše, co bude možné, nejen pro Brno, ale i další zájemce, jejichž požadavky výrazně převyšují celkový objem dotačního balíku. „Ten byl za předchozího ministra Brabce vyjednán s mnohem nižším objemem peněz než ten předchozí,“ tvrdí Hladík.
Podle ministerstva má teď Brno možnost požádat o peníze na jednotlivé části projektu. Ovšem s nejistým výsledkem. „Brno takto už podalo žádost o podporu na projekt jedné z retenčních nádrží,“ potvrzuje Ješátková. Doplňuje ale také, že registrují poptávku mnoha dalších obcí a měst po penězích na vodohospodářské stavby.
Loni v prosinci těsně před Vánoci železničáři museli omezit provoz na mostu kvůli jeho poškození. Most je v úseku, kde se pracuje na protipovodňových opatřeních:
22. prosince 2022 |
