Úkolem retenčních nádrží je zadržet vodu při lijácích a zabránit povodním. A v neposlední řadě také tomu, aby se nevalila špína do řek nebo se nevsakovala do země a neohrozila čistotu spodních vod.
Dvě takové obří nádrže na dešťovou vodu – Červený mlýn a Královky – mají podle dlouhodobých plánů Brna vyrůst na severu města v Králově Poli a na jihu nedaleko Avion Shopping Parku.
Stavba za 1,5 miliardy měla začít už na konci loňského roku. Jenže se nestaví. A navíc chybí více než miliarda korun, kterou mělo přispět ministerstvo životního prostředí.
Přitom ještě loni v létě, kdy město pod vedením ANO vypsalo soutěž na dodavatele stavby, se zdálo, že jde vše podle plánu. Nová koalice v čele s ODS však tendr stopla a klíčovou dotaci nezískala.
Pokud se Brno s ministerstvem nedomluví, nedostane nic. Pak si může vybrat – buď postaví nádrže kompletně z vlastní kapsy, nebo jej dostihnou problémy s životním prostředím i další výstavbou.
Současné vedení má jasno, jde o špatné dědictví od předchůdců. „Projekt jsem převzal po Richardu Mrázkovi z ANO a obsahoval řadu chyb. V podstatě jsme ho museli celý předělat, proto jsme to nestihli,“ vysvětlil radní pro investice David Grund (ODS).
Termín výzvy pro dotaci vypršel na konci července. „Žádali jsme o prodloužení výzvy, to nám ministerstvo nedovolilo. Doporučilo ale v přípravách pokračovat, považuje je totiž za smysluplné,“ poznamenal Grund.
Exnáměstek pochybení nevidí, viní současné vedení
Miliardová investice je podmíněna souhlasem evropské agentury Jaspers, ten však Brno zatím nedostalo. „Poslali nám opakovaně výzvy k doplnění. Nelíbilo se jim, že projekt nebyl dostatečně zdůvodněný a podložený potřebnými výpočty a daty, neobsahoval žádná variantní řešení a vycházel ze zastaralé legislativy. Navíc územní rozhodnutí si měl obstarat dodavatel stavby, což v tomto případě byla časová komplikace,“ uvedl Grund.
Primátorův exnáměstek pro investice Mrázek si ale žádné pochybení nepřipouští. „Projekt jsme připravili, vypsali soutěž a předjednali dotaci. O žádných zásadních výhradách ze strany agentury Jaspers nevím. Posílali jsme jen doplnění, a to je běžné u všech projektů. A kdyby současné vedení města nezrušilo výběrové řízení na dodavatele, tak jak jsme ho vypsali, všechno by se stihlo,“ reagoval Mrázek.
Situaci považuje za kritickou. „Pokud město nádrže nepostaví, bude mít velké problémy z hlediska další zástavby v těchto lokalitách a také čistoty vod, které budeme posílat za hranice,“ upozornil Mrázek.
Město doufá, že dotaci získá a nádrže postaví
Česko totiž přistoupilo k evropské směrnici, z níž vyplývá, že také vody z území Brna nebudou mít negativní vliv na stav vod okolních. Nejzazším termínem pro dosažení požadovaného stavu je rok 2027. A bez vyřešení systému hospodaření s dešťovou a splaškovou vodou není možné zastavovat další území a dál tak zatěžovat kanalizační síť.
O původní dotaci Brno už definitivně přišlo. Grund přesto doufá, že se další možnost naskytne. „Získali jsme územní rozhodnutí a s ministerstvem jednáme o tom, jak se k penězům dostat,“ prohlásil.
Ministerstvo životního prostředí však řešení problému tak jednoduše nevidí. „Vyhlášení další výzvy je mimo jiné podmíněné dostatkem peněz v ní a hlavně ziskem kladného stanoviska agentury Jaspers. Z její strany bylo k projektu vzneseno několik výhrad a doporučení, které žadatel ve spolupráci s experty agentury řeší. V současné chvíli proto rozhodně nelze další vývoj předjímat,“ uvedl Ondřej Charvát z tiskového oddělení ministerstva.
Město přesto doufá, že nádrže o celkové kapacitě 48,5 tisíce kubíků postaví a s nimi i navazující kanalizaci za další miliardu, která bude odvádět vodu do čistírny v Modřicích. Stávající síť totiž pokrývá zhruba polovinu města a kolem pěti tisíc domácností v oblasti Bosonoh, Brna-jih, Maloměřic-Obřan, Líšně a Tuřan stále musí vyvážet jímky.
