Naposledy Správa železnic těsně před Vánoci oznámila, že podle jejich předběžných zjištění právě práce na protipovodňových opatřeních poškodily železniční most u Uhelné ulice ležící na hlavním koridoru z Brna na Břeclav.
Dělníci zde tak museli uložit provizorní konstrukci, i tak ovšem vlaky linky S4 ve směru od Střelic jezdí ve všední dny do dvacáté hodiny na dolní nádraží místo hlavního.
Tento stav potrvá minimálně několik měsíců, než se podaří zprovoznit vyloučenou kolej. „Máme v plánu provést hydrogeologický průzkum, který bude zaměřený především na základy pilířů mostu. Měl by ukázat, jakou technologii sanace statického narušení mostu využijeme. Poté provedeme provizorní opravu, abychom na mostě mohli obnovit provoz v plném rozsahu,“ nastiňuje mluvčí Správy železnic Jan Nevola.
Po nedávné schůzce s městem a stavební firmou provádějící zmíněná protipovodňová opatření už jsou nicméně železničáři opatrnější při označení viníka problémů. „Přesnou příčinu zrychlené degradace nosných částí mostu teď zjišťujeme společně se všemi subjekty podílejícími se na přípravě a realizaci protipovodňových opatření,“ sděluje Nevola.
Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tvBrněnský magistrát od začátku tvrdí, že mezi pracemi v řece a poškozením mostu nelze určit souvislost.
Špatně značené sítě
Most u Uhelné ovšem není jediný, u kterého se aktuálně zkoumá, zda se nehýbe. Na nedalekém silničním mostu v ulici Heršpická je už několik týdnů zaasfaltovaný pás přes všechny jízdní pruhy, řidiči i tak stále při jeho přejetí pociťují zhoupnutí jako při propadu.
„Pod tímto mostem probíhá ražba štoly potřebné pro rekonstrukci kmenové stoky. Při postupu prací byl zjištěn propad, nicméně ten není přesně v místech nad štolou. Sdružení zhotovitelů, město i Ředitelství silnic a dálnic situaci sleduje,“ informuje mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.
Nižší rychlostí jezdí tramvaje také u dalšího mostu, kde se pracuje, a to ve Vídeňské, i když tam se podle Českého rozhlasu jedná o dlouhodobý problém.
Komplikace přitom provázejí stavbu protipovodňových opatření za 1,7 miliardy korun od samého počátku. Sotva totiž loni v zimě hrábly bagry do země, narazily na inženýrské sítě, které byly údajně v plánu značené jinde, a projekt se tak musel přepracovat. Na místě se kvůli tomu nepracovalo, omezení na silnici přesto dál zůstalo, což dráždilo řidiče. Loni v létě se pak opět kvůli rozdílnosti projektu a skutečnosti ohledně vedení sítí prodloužila uzavírka mostu u Renneské třídy.
Brněnské řidiče už dva měsíce trápí zúžení, na místě se přitom nepracuje |
Stavba, která v Brně výrazně ovlivňuje pohyb nejen aut, ale i pěších a cyklistů – často i s velmi zmatečným značením náhradních tras – vzhledem ke zmíněným potížím už na samém počátku nabrala zpoždění. Původně mělo být hotovo letos v říjnu, ale už teď je jasné, že tento termín je nereálný. Například kolem poškozeného železničního mostu jsou dnes veškeré práce pozastaveny.
„Výstavba protipovodňových opatření je velmi rozsáhlým a komplexním projektem, který je navíc realizován v městské zástavbě. Při tak velkém objemu prací se vždy musí počítat s nenadálými situacemi či komplikacemi. Naším cílem je společně se sdružením zhotovitelů a dalšími zainteresovanými subjekty reagovat na případné neočekávané situace neprodleně a tak, aby se zdárně vyřešily a stavba mohla pokračovat,“ komentuje zdržení Poňuchálek.
Pokračování až ke Svitavě
Stavební firma OHLA ŽS na zaslané dotazy neodpověděla. Pouze odkázala na reakci brněnského magistrátu, přestože dostala částečně odlišné otázky, například jak moc jsou práce zpožděné za harmonogramem, co je v nejbližší době v plánu a jestli se nezmění způsob prací v dalších částech řeky, aby k podobným komplikacím už nedocházelo.
Výstavba 20 tisíc bytů v Brně vázne kvůli chybějící ochraně proti povodním |
Budování zábran proti velké vodě ovšem ani po této stavbě, která vyvolala kritiku i kvůli kácení téměř tisícovky vzrostlých stromů, neskončí. Na aktuální první etapu od koupaliště Riviéra k aktuálně poškozenému železničnímu mostu by měla příští rok navázat další poblíž plánovaného nového brněnského nádraží i celého Jižního centra. Protipovodňová opatření jsou zde nezbytná, aby se vůbec mohly volné parcely zastavět.
A postupovat se bude až k soutoku se Svitavou a rovněž na samotné Svitavě. Dohromady hovoří odhady o nákladech přesahujících čtyři miliardy korun a dokončení v roce 2030.
