Kvůli plánům na úpravu lokality dokonce zažalovali Jihomoravský kraj, protože způsob proměny je jasně vymezený v takzvaných zásadách územního rozvoje. A u soudu nedávno částečně uspěli.
Přitom pod hrází se s ochranou proti velké vodě počítá už od roku 2009. „Je navržena revitalizace významného vodního toku, zvýšení průtočné kapacity koryta, ochranné hráze a v místech, kde není možné umístit hráz zemní, i protipovodňové zdi,“ upřesňuje Zdeňka Obalilová z tiskového střediska brněnského magistrátu. Břehy se sníží v délce asi půl kilometru mezi místem nedaleko hráze a nejbližší lávkou.
Opatření plánovaná na území městských částí Bystrc a Kníničky, mezi nimiž v místě tvoří hranici řeka, mají ochránit asi dvě stovky obyvatel a necelých sedmnáct hektarů území před stoletou povodní.
„Řeší se to takzvaně přírodě blízkým způsobem. Pomůžou tedy i lepšímu stavu řeky, jejímu zpřístupnění lidem a rekreačnímu využití území,“ podotýká Obalilová s tím, že konkrétní vhodná doplnění, třeba o stezky, upřesní až pozdější příprava.
Kritici se ale na záměr dívají podstatně jinak, navrhovanou ochranu považují za nesmyslnou. „Protipovodňová opatření jsou důležitá, ale je potřeba to řešit na současné úrovni, tedy komplexně regulovat celý tok. Vybagrování rekreační oblasti dvě stě metrů pod přehradní hrází, která je sama regulačním prvkem, určitě není rozumné řešení,“ tvrdí šéf spolku Ochránci Brněnské přehrady a okolí Pavel Škarvada.
Zároveň upozorňuje, že z pohledu objemu zadržené povodňové vody oproti ploše vzdutí přehrady by opatření mělo naprosto zanedbatelný vliv. V podobně kritickém duchu se vyjadřuje i starostka Kníniček Lenka Ištvanová (Společně pro Kníničky).
„Plánovaný val podél břehů zadrží vodu pouze na několik minut, ta se pak stejně rozlije. Tohle řešení je tak naprosto zbytečné. Akorát zničí nově budovanou lokalitu s dětskými hřišti nebo sportovním areálem,“ shrnuje starostka zásadně odmítavý postoj radnice.
Ištvanová i Škarvada se spojili s dalšími kritiky z řad obyvatel Bystrce i Kníniček a dohromady jako spolek Občané za ochranu bydlení v Brně-Kníničkách, Rozdrojovicích a Jinačovicích napadli plánovaný rozsah opatření u soudu. Žádali zrušit krajské zásady územního rozvoje a jejich aktualizaci, v obou případech konkrétně v části, která určuje plochu ochrany.
Právě krajský územní plán vydaný v roce 2016 protipovodňové možnosti v lokalitě vymezuje. Jejich rozsah později ještě upřesnila schválená aktualizace, jež vycházela z požadavku Brna a Povodí Moravy.
Odvolání z obou stran
Krajský soud žalobcům vyhověl, nicméně jen zčásti, když zrušil úpravu velikosti plochy ochrany stanovenou aktualizací. Podle soudního senátu totiž nebyla řádně odůvodněná. Požadavek na zrušení vymezení celé protipovodňové plochy zamítl.
„Přírodě blízká protipovodňová opatření proto v krajských zásadách územního rozvoje zůstala,“ zdůrazňuje mluvčí hejtmanství Petr Holeček. Obě strany sporu podaly proti rozsudku ze začátku dubna kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
U soudu řešenou ochranu proti velké vodě obsahuje také chystaný nový územní plán Brna. Ten ji musí z nadřízeného krajského dokumentu převzít.
Kdy se začne lokalita s cílem odolání proti povodním upravovat, není v tuto chvíli jasné. Jisté ale je, že než k proměně území dojde, potrvá to dlouhou řadu let.
„Projektová příprava pro tento úsek dosud nezačala. V analýze, která ve výsledku navrhovala pořadí výstavby jednotlivých etap protipovodňových opatření ve městě, nebyly zrovna tyto dvě z celkových osmadvaceti vybrány mezi takzvaně prioritní,“ zmiňuje za magistrát Obalilová.
Každopádně nejde o jedinou „akci“ v klidové oblasti pod palbou kritiků. Další zásadní narušení podle nich způsobí chystaná silnice R43, jež má údolí Svratky překlenout po mostě.
„Jistě si všichni umíme představit, že ‚dálnice‘ v těsné blízkosti hráze nepomůže rekreaci a pohodě na přehradě ani atmosféře kolem řeky,“ dodává Škarvada.
O vedení klíčového tahu, jenž má směřovat od dálnice D1 na sever přes Bystrc i Kníničky, rozhodli krajští zastupitelé předloni na podzim, když schválili aktualizaci zásad územního rozvoje. Kvůli zvolené trase podali její odpůrci žalobu, krajský soud ji loni v říjnu zamítl.
