Místo nových nájemníků „obývají“ v posledních měsících přístavbu domu v Gromešově ulici v brněnských Řečkovicích dělníci oblečení do pracovního s nástroji v ruce. Odstraňují nově vybudované vrchní patro, které majitel Dušan Malář nechal postavit před sedmi lety bez patřičného povolení, tedy načerno. Právě to se nelíbilo sousedům, kteří se obrátili nejen na stavební úřad, ale také na právníky.
Vlastník budovy s žádostí o dodatečné povolení neuspěl. Po letech sporů soud rozhodl, že musí černou přístavbu odstranit. A majitel, který případ opakovaně odmítl komentovat, se nařízením na rozdíl od mnoha podobných hříšníků řídil a k rozebrání přistoupil.
Brno má fond na bourání černých staveb, miliony využijí městské části |
Kromě sousedů výsledek kvituje i řečkovická radnice. „Je to vítězství práva. Jsme rádi, že majitel poslechl soud. Stavební úřad uspěl, jeho názor byl shledán v souladu se zákonem. Případ dopadl správně,“ pochvaluje si místní starosta Marek Viskot (SOCDEM).
Bez povolení vyrostl na dvoupatrovém domě stejný počet podlaží. Po odchodu dělníků ale nezůstane v dřívější výšce. Nechá si třetí patro, protože pro něj majitel razítko získal, takže stavbaři zbourají jen polovinu přístavby. „I tak jde o významnou redukci původního záměru. Místo zamýšlených až patnácti bytů jich tam vznikne ani ne půlka. Zvednutí o patro není nic proti ničemu. Co do objemu je dům ve srovnání s okolními stavbami naprosto v pořádku,“ podotýká Viskot.
Bude se v Líšni bourat? Čeká se na soud
O tom, že řečkovický případ je spíš výjimečný, vědí své v Líšni. Tam se už tři dekády potýkají s výstavbou hotelu bez povolení, k jehož odstranění se vlastník nemá. Podle místního starosty Břetislava Štefana (SOCDEM) se dokonce minimálně jeden ze sousedů po letech marného boje vzdal a odstěhoval pryč. „Nyní čekáme na rozhodnutí soudu. Mělo se bourat jako v Řečkovicích, ale je velmi náročné říct, jakým přesně způsobem. Navíc jsou v případu pořád různá odvolání,“ zoufá si Štefan s tím, že nedávno majitel zrušil alespoň přípojky na vodovod a kanalizaci.
752 tisíc korunvyužily v Brně tři městské části na likvidaci černých staveb. |
O odstranění načerno postaveného objektu musí rozhodnout stavební úřady, často se věc dostává i k soudům. Pokud je nařízení pravomocné a majitel kroky nečiní, je likvidace na radnici. Brněnský magistrát pro tento účel před pěti lety vyčlenil deset milionů korun z fondu bytové výstavby. I když řada starostů chtěla „bič“ na odstranění využít, v praxi o peníze požádala jen hrstka. „Celkově jsme městské části podpořili částkou 752 tisíc korun. Naposledy se tak stalo v roce 2020. Tato forma pomoci nesplnila očekávání,“ hlásí mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.
Za malým počtem žádostí stála podle získaných reakcí z radnic hlavně složitá administrativa.
Čerpání se ve dvou případech týkalo bystrcké radnice, která asi za dvacet tisíc odstranila prodejní stánek a za víc než půl milionu jednopodlažní budovu. V Bohunicích zase zrušili domek v zahrádkářské kolonii, jedna žádost o příspěvek přišla na magistrát i z Komína.
Chataři normy obcházejí, radnice vyčkává
I přes původní plány nevyužili peníze v Žebětíně, kde si chataři často upravují bydlení nad rámec toho, co mohou. Místní radnice vyčkává také kvůli tomu, že současnou omezenou plochu zástavby měl navýšit loni nakonec neschválený nový územní plán města. „U rekreačních oblastí počítal se zvětšením asi na osmdesát metrů čtverečních, na což už byli lidé připravení. Jenže územní plán nakonec nedopadl, neděláme proto hon na čarodějnice,“ vysvětluje starosta Žebětína Vít Beran (KDU-ČSL).
Stavební úřad v Králově Poli se s černými stavbami podle mluvčí radnice Olgy Pelcové setkává velmi často. „V současnosti běží několik desítek řízení o odstranění. Jedná se třeba o parkoviště, ploty, přístavby k rodinným domům či třeba novostavby objektů pro rodinnou rekreaci,“ informuje.
Místostarosta s přáteli postavil chybějící lávku k zastávce, ale načerno |
Podle údajů od stavebních úřadů, které shromažďuje Ústav územního rozvoje, vydali úředníci loni v Brně 51 pravomocných rozhodnutí o odstranění stavby. Naopak ve 170 případech majitelé uspěli a získali dodatečné povolení.
V půlce příštího roku vejde v účinnost nový stavební zákon, který původně zamýšlel nulovou toleranci k černým stavbám. Současná vláda jej však zmírnila, i když má být pořád přísnější než dnes. „Objekt bez povolení musí být hlavně v souladu s územním plánem a splňovat všechny požadavky na výstavbu. Přitom nesmí mít výjimku z jiného právního předpisu,“ shrnuje za ministerstvo pro místní rozvoj Petr Waleczko.
Podle právníka Pavla Černého z kanceláře Frank Bold Advokáti však úpravy znamenají pouze drobný posun. „Spíš bylo namístě větší zpřísnění, když někdo černou stavbu postaví zcela vědomě,“ poznamenává.
