Co největšího zisku díky co největší zástavbě se často snaží docílit developeři. Využívají k tomu nejrůznějších kliček v pravidlech a regulacích výstavby, která je pak terčem kritiky, když u ní chybí dostatek parkovacích míst nebo dětských hřišť. Podle starosty brněnských Tuřan Radomíra Vondry (STAN) teď Brno velkostavitelům nahrává, když se rozhodlo zrušit stavební úřady v jednotlivých městských částech a sloučit je do jednoho centrálního pracoviště.
„Dnes jsou developeři nuceni s námi jakožto samosprávami projednávat své záměry, protože vědí, že nás potřebují získat ve stavebním řízení na svou stranu. A funguje to. Teď se ale dostaneme mimo hru,“ kritizuje Vondra návrh, proti němuž v úterý na jednání zastupitelů hlasitě vystupoval navzdory tomu, že jeho hnutí je součástí vedení města.
Brno má zájem o opuštěnou poštu, chce do ní sestěhovat stavební úředníky |
Ve dvojité roli zastupitele a starosty městské části se kromě něj ocitl i například David Grund (ODS), který vládne Brnu-jih. Ani on tuto změnu nepodporuje, takže se hlasování vůbec nezúčastnil. Jiní „modří“ starostové jako Vladan Krásný ze Starého Lískovce či Andrea Pazderová z Králova Pole se vyjádřili jasně proti. Nebylo jim to však nic platné, přestože vládci brněnských radnic na svém nedávném sněmu přijali usnesení, že s přemístěním pravomocí z městských částí na magistrát nesouhlasí.
Kromě většího prosazování zájmů developerů se bojí také chaosu. Podle nich je záměr uspěchaný a není možné vše stihnout vyřídit do července příštího roku, kdy kompletně nabude účinnosti nový stavební zákon.
„Nedovedu si představit, že postupem podle zákona o veřejných zakázkách by šlo včas vysoutěžit firmu na opravy a další práce na přípravu úřadu, které budou určitě za stovky milionů. Jde také o nákupy počítačů nebo vybavení datovými sítěmi. S kolegy se obáváme, že minimálně rok se v Brně nic nepovolí,“ upozorňuje opoziční zastupitelka a starostka Nového Lískovce Jana Drápalová (Zelení). Vondra pak mluví přímo o kolapsu stavebních úřadů.
Vilu jste nechránili, kritizuje ombudsman demolici neorenesanční památky v Brně |
Brněnský radní pro územní rozvoj Petr Bořecký (ANO) připouští možné komplikace, které mohou trvat klidně i rok, razantní slova kritiků však mírní. „Musíme se na to dívat s vizí do budoucna, jaké zjednodušení tento krok lidem přinese,“ oznamuje. Hlavní výhodou je podle něj předvídatelnost a s ní spojený jednotný výklad územního plánu, který se dnes může napříč stavebními úřady lišit.
Místní znalost nezmizí, ujišťuje radní
Za liché považuje i další obavy. Zejména tu, že úředníci v centru nebudou znát problematiku jednotlivých městských částí.
„Centrální úřad rozdělíme na obvody s referenty, kteří mají místní znalosti. Například v městské části Brno-sever řeší úředníci na Bratislavské vše od Zábrdovic přes Husovice a Lesnou až po Soběšice,“ reaguje Bořecký mimo jiné na kritiku starosty Ořešína Jan Levíčka (nez.), který v nadsázce zmínil, aby město po přesunu zřídilo pro úředníky taxislužbu, když budou muset na kontrolní činnost dojíždět kilometry daleko.
Městské části na druhou stranu ušetří peníze, které dnes na úředníky doplácejí. Vedení Brna se navíc dušuje, že jim na tyto finance nesáhne, a radnice je tak mohou využít jinde. Podle Bořeckého se lidé nemusí obávat ani toho, že se na stavební úřad musí dopravovat až do centra města. „To brzy odpadne, protože s digitalizací už vše vyřeší přes webový portál,“ sděluje.
V Brně vymysleli supermagistrát. Po čtyřech letech zjistili, že je malý |
Jak MF DNES nedávno informovala, nový stavební „superúřad“ chce Brno zřídit v budově České pošty v Orlí ulici. Státní podnik zde sice znovu zprovozní pobočku, objekt je ovšem dostatečně velký. Město nyní jedná o jeho koupi. Kromě asi 150 stavebních úředníků – což je o šest desítek méně než dnes – by se do budovy mohl přestěhovat i investiční odbor, případně ten dopravní z Kounicovy, kam se chodí vyřizovat registrace aut.
Pokud se povede na Orlí přesunout všechny tři odbory, dostává se podle Bořeckého zcela mimo hru plán na nový centrální magistrát, kde by sídlili úplně všichni brněnští úředníci. Ten měl vyrůst jen pár set metrů od Orlí a Bořeckého spolustraníci z hnutí ANO – tehdy vedoucí síly v Brně – kvůli němu v roce 2018 prosadili nákup firmy CD Centrum Coms za 170 milionů korun. Od té doby však musí město tuto společnost provozně dotovat částkou 5,6 milionu ročně, protože si na sebe sama nevydělá.
„Děkujeme za názor.“ Na platy herců město nepřidaloSkupina herců a dalších pracovníků Národního divadla Brno (NdB) v úterý přišla na jednání zastupitelů orodovat za zvýšení příspěvku pro tuto kulturní instituci, aby jim mohly narůst platy podobně jako kolegům v Městském divadle. „Nerozumím, proč se jednomu přidá, a druhému ne. Vede to jen ke zbytečné nevraživosti a nepřátelství,“ prohlásila Zuzana Černá z činohry NdB. Apel divadelní delegace však byl marný. Od vedení Brna se ani nedočkala žádné reakce, primátorka Markéta Vaňková (ODS) pouze „poděkovala za názor“. Po dotazech novinářů následně uvedla, že by to podle ní bylo přesně naopak a nerovnost by vznikla přidáním peněz NdB. „U Městského divadla Brno k navýšení platů nedochází, zůstávají na stejné úrovni od roku 2020,“ poznamenala Vaňková. |
12. prosince 2023 |
