„Máme za sebou první jednání se zástupci pošty, ale dál se to zatím neposunulo,“ uvedl brněnský radní pro územní rozvoj Petr Bořecký (ANO).
Snaha Brna je však značná zejména proto, že vedení města chce do poloviny příštího roku stáhnout úředníky stavebních odborů z jednotlivých městských částí a zařadit je nově pod jednu instituci podléhající přímo magistrátu. K tomu ovšem potřebuje prostory, a velká opuštěná budova by mu tak přišla vhod.
„Pro nový stavební úřad zvažujeme více variant, žádná ještě není jistá. Primárním bodem k tomuto rozhodnutí je dostupnost úřadu, tedy aby se k němu lidé i zaměstnanci pohodlně dostali,“ vysvětlil Bořecký. A budova v Orlí přímo v centru, nedaleko hlavního nádraží i uzlu MHD na Malinovského náměstí, tyto parametry splňuje.
Co na to druhá strana? „Vše je v jednání. Cena v tuto chvíli není stanovena, znalec teprve zpracovává posudek na nemovitost,“ sdělil mluvčí České pošty Ivo Vysoudil. Na dotaz, jestli státní podnik půjde cestou dražby jako před dvěma lety v případě funkcionalistické pošty u nádraží, kterou získal soukromník, nebo se domluví na přímém prodeji s Brnem, reagoval, že to je v tuto chvíli předčasné.
Stačí vymalovat a vyměnit koberce, říká radní
Cena nádražní pobočky se v dražbě vyšplhala na 117 milionů, v Orlí může jít o podobnou částku. „Velmi hrubým odhadem se bavíme o sto milionech,“ nastínil Michal Pich za server RealityMorava s tím, že však nemá k dispozici bližší informace o technickém stavu, výměře či dispozicích objektu. Oslovený Jiří Knechtl z webu Reality.iDNES.cz si proto ani netroufl spekulovat.
Každopádně snaha koupit bývalou poštu dává smysl i opozičnímu zastupiteli Marku Lahodovi (Piráti). „Budova je určitě ve výhodné poloze, ale záleží na nákladech za odkup i nutné opravy,“ podotkl.
V Brně vymysleli supermagistrát. Po čtyřech letech zjistili, že je malý |
Obavy z vysokých výdajů za rekonstrukci mírní radní Jiří Oliva (SOCDEM), podle něhož stačí – v nadsázce řečeno – vymalovat a vyměnit koberce. „Koupě dává smysl, ať už by tam byl stavební úřad, nebo ne. Přestěhovat by se sem totiž mohli i úředníci, kteří jsou dnes v nájmu, jako třeba odbor dopravy v Kounicově ulici,“ přiblížil Oliva.
Naznačil tak, že jednání nejsou přímo odvislá od toho, zda nastane shoda na stavebním „superúřadě“. Ta sice ve vedení města panuje, jenže horší situace se podle Olivy rýsuje v zastupitelstvu, kde sedí mnozí starostové městských částí. Někteří z nich totiž přesun ze svých radnic odmítají. Verdikt tak padne na prosincovém zasedání.
Zjednodušení, nebo komplikace?
Mezi kritiky patří i Olivův stranický kolega a starosta brněnské Líšně Břetislav Štefan. „Nejvíc mě trápí, že změna přinese nekomfort pro běžného žadatele o stavební povolení. Takový přesun opravdu není jednoduchý,“ upozornil.
Nemyslel tím nutnost lidí přijet z okrajové Líšně do centra města, ale právě nutné přemístění administrativy a archivů, kvůli čemuž se může vyřizování povolování zpožďovat.
Pro 25 tisíc lidí zůstane jediná pošta. Nepředstavitelné, bouří se v Brně |
„Připočítejme nižší znalost prostředí, než když jsou úředníci přímo z dané městské části,“ poznamenal Štefan s tím, že hlavní výtkou je však jeho přesvědčení, že se plánovaný „superúřad“ nemůže časově stihnout rozjet. Musel by totiž začít fungovat do poloviny příštího roku, což je podle něj nereálné.
Bořecký argumentuje, že stěžejním důvodem plánované změny je zjednodušení stavebního řízení. „Vše se ocitne pod jednou střechou. Dnes některé záměry povoluje odbor dopravy, druhé stavební úřad, další odbor vodního a lesního hospodářství a zemědělství. Nejde zrovna o šťastné řešení,“ prohlásil s tím, že by se navíc o necelou stovku podařilo „stáhnout“ aktuální počet úředníků.
Při zachování současného stavu se stavebními úřady v městských částech by naopak některé radnice musely s platností nového stavebního zákona shánět další lidi.
15. května 2023 |
