Už dva týdny poté přišli městští právníci s analýzou, která domluvenou spolupráci zarazila – alespoň na nějakou dobu. Dohoda mezi městem a jedinou společností by totiž znamenala zvýhodnění konkrétního stavitele a ostatní developeři by se proti takovému chování mohli bránit.
„Původně jsme se inspirovali Vídní, kde jsou takové postupy běžné. Jenže máme jiný právní systém, bohužel ne tak pružný, a zvolená cesta by mohla znamenat dokonce rozpor s legislativou Evropské unie,“ vysvětluje náměstek primátorky pro bydlení Jiří Oliva (ČSSD).
Pro Brno to znamená, že k bytům s levnějším nájemným bude muset hledat jinou a zdlouhavější cestu. Zřejmě nejschůdnější variantou je podle Olivy a doporučení právníků koncese.
„Je to vlastně taková soutěž. Vypíšeme ji, bude se moci přihlásit více developerů a my vybereme tu nejvýhodnější nabídku. Například s nejnižším stanoveným nájemným, případně se smlouvou na nejdelší dobu,“ předestírá Oliva. Druhou alternativou je přímý prodej, u nějž si však vedení Brna nemůže do smlouvy nadefinovat požadavky na nižší nájemné. A spoléhat jen na „dobré slovo“ nechce.
Společnost ČS Dostupné bydlení se tak bude muset o právo stavět ve Starém Lískovci „utkat“ s dalšími firmami a nemá jistotu, že uspěje. Podle jejího šéfa Marka Blahy to však neznamená, že by společnost o spolupráci s Brnem ztratila zájem.
„Rozhodně se nesnažíme být jedinými, kteří chtějí s dostupným bydlením pomáhat. Naopak doufáme, že k podobným projektům přesvědčíme co nejvíce subjektů a společně tak bude možné zlepšit dostupnost bydlení v Česku,“ říká Blaha.
Podmínky si bude klást Brno
Zní to sice bohulibě, ovšem nucená změna postupu má citelný dopad. Koncesní řízení celý proces protáhne a místo v roce 2025 se budou první nájemníci stěhovat nejdříve o rok později. „V dobré víře jsem čekal, že se najde právně čisté řešení, jak to udělat co nejrychleji. To, že se řešení nenašlo, mě trošku zklamalo a překvapilo, ale musíme se s tím vypořádat,“ podotýká Oliva.
Podle expertů na realitní trh však může změna kurzu pro Brno znamenat i jistou výhodu. Město si díky soutěži může klást víc konkrétních podmínek a vybrat tu skutečně nejvýhodnější nabídku.
„Zapojení více soutěžitelů je vhodné jednak proto, že město bude schopné vybírat mezi několika různými modely a přístupy soutěžitelů, jednak tím získá poměrně jasnou představu o podmínkách, kterých lze spoluprací s takovými partnery na trhu dosáhnout,“ poukazuje David Průdek ze společnosti Newton Business Development.
Podle něj navíc soukromá strana přebírá rizika spojená s návrhem, projektováním, výstavbou i provozem nemovitostí.
„Tato úspora přes celou životnost projektu bývá v malých desítkách procent ve srovnání s obecní výstavbou. Účast banky jako spoluinvestora také zaručí projektu financování na delší dobu, než je na trhu obvyklé. A za takové úrokové marže, kterých soukromý developer bez bankovního partnera jen těžko dosahuje,“ vypichuje Průdek s tím, že takové parametry tvoří často až 15 procent nájmu.
Bydlení jen pro vyvolené?
Plánovanou spolupráci s bankou ovšem provází otazníky nejen ohledně právních podmínek. ČS Dostupné bydlení totiž předestírá, že do nových bytů nastěhuje pouze rodiny vybraných povolání. Mezi „potřebnými profesemi“, jak je společnost označuje, jsou třeba učitelé, zdravotní sestry, ošetřovatelky či policisté. Lidé s nižšími příjmy se na pořadníky ani nedostanou.
„Nemyslím si, že by mělo být v moci úředníků, a už určitě ne v moci firmy vzniklé spojením města a soukromé společnosti, rozhodovat o tom, jaké profese mají mít nárok na nižší nájmy,“ diví se Dominik Ženatý, ředitel kanceláře DOMA realitní makléři. A není jediný.
„Pokud by měl mít někdo nižší nájem, tak by to měly být samoživitelky s dětmi, případně jinak znevýhodnění nájemníci,“ míní realitní makléřka Martina Tichá z firmy Reality Tichý.
Šéf ČS Dostupné bydlení razantně odmítá, že by společnost chtěla někoho diskriminovat. „Prioritně chceme dostupnější nájemní byty poskytovat potřebným profesím, nicméně konkrétní podmínky pro získání nájemního bytu se budou vždy nastavovat ve spolupráci s městskými samosprávami,“ oznamuje Blaha.
Právě díky otevření soutěže pro více developerů se i z této podmínky může Brno vyvázat. „Chápu, že spořitelna chtěla mít jistotu, že nájemné budou lidé opravdu platit,“ naráží Oliva na to, že si banka vybrala skupiny obyvatel s vyššími platy. „Tím, že budeme pořádat koncesi, si můžeme klást více podmínek a dát přednost developerovi, který bude nejotevřenější. Taháme totiž za delší část provazu,“ podotýká.
Pro další zájemce o bydlení pak chystá Brno družstevní byty pro ještě širší skupinu obyvatel. „Páry, rodiny nebo samoživitelé do 45 let věku si budou moci vybrat byt, na který díky svému příjmu dosáhnou. Není to bydlení pro bohaté, ti si byt mohou koupit normálně na trhu,“ upřesňuje. Zatím se ovšem vše stále teprve připravuje, přestože podle dřívějších slibů vedení Brna se už příští rok měli nájemníci stěhovat. V té době se však má teprve začít stavět.
