Studie srovnává dnešní Brno s tím před čtyřmi lety. „Ukazuje, kde má město své limity a na co by se mělo přednostně zaměřit. Pomáhá tak kvalitněji rozhodovat o dalším rozvoji Brna,“ shrnuje ředitel Kanceláře architekta města (KAM) Michal Sedláček.
MF DNES na základě studie vytipovala pět nejpalčivějších problémů, které brání Brnu v přerodu na město budoucnosti. Na některých už se pracuje, další je potřeba zapracovat do chystaných stavebních nebo rozvojových plánů.
1 Izolovaná příroda
Málokteré město má ve svém historickém středu zalesněný kopec, jenž funguje jako jeden z největších parků. Jenže Špilberk i většina dalších zelených ploch se nachází právě v centru, zatímco okrajovým částem příroda ubývá na úkor zástavby nebo nevyužitých brownfieldů. Nacházejí se zde tak jen osamocené stromy nebo úzké pruhy zeleně.
Zatímco v severní polovině Brna se ještě výletníci mohou vydat na procházky k přehradě, výstražným příkladem je jižní zástavba s průmyslovými zónami. Nejenže stromy nemají kde růst, ale odpady z továren ohrožují i kvalitu půdy.
„Pro komunitu obyvatel v nové čtvrti je důležité, aby se měli kde setkávat. Buď můžeme rozestavět na bulváru lavičky, anebo vytvořit park. Zeleň má estetické funkce, ale také zpomaluje odtok vody, ochlazuje vzduch nebo brání víření prachu,“ vyzdvihuje Lukáš Štefl, který se městské zeleni věnuje na Mendelově univerzitě.
„Při budování zeleně je důležité, aby se s ní počítalo předem. Když přijdeme k hotovému satelitu, může se stát, že stromy neosadíme. Bude nám v tom bránit ochranné pásmo inženýrských sítí,“ upozorňuje.
2 Exodus na venkov
Zásadní posun za poslední čtyři roky je podle analýzy KAM vidět především u trhu s nemovitostmi a pozemky. Z vlastního bydlení se stal téměř nedosažitelný luxus, protože ceny se rapidně zvyšují. A to i v případě nájmů.
„Vzrůstají náklady na bydlení, aniž by docházelo k adekvátnímu zlepšování ekonomické situace většiny obyvatel. Brno vychází z relativního srovnání s ostatními krajskými městy špatně,“ informuje sociální geograf Jiří Malý z KAM.
I proto se lidé čím dál častěji z města stěhují na venkov. Brno tím tratí hned dvakrát.
„Pro město takový odchod lidí za jeho hranice představuje problém. Většinou totiž do Brna dojíždějí, tedy využívají jeho infrastrukturu, městský rozpočet však přichází o peníze, které naopak musí o to intenzivněji vkládat do údržby technické i dopravní vybavenosti. Čím víc lidí má trvalé bydliště jinde a zároveň do města dojíždí, tím nepříznivější situace pro město nastává, a to hlavně v oblasti ekonomické a dopravní,“ říká Malý.
Dříve se lidé stěhovali z měst kvůli splnění snu v podobě domova blízko přírody, bydlení na předměstí jim zároveň umožnilo být blízko práci.
„To určitě platí i dnes, čím dál častěji se však hovoří také o tom, že velká část lidí se nestěhuje úplně dobrovolně. Odchod většinou mladých lidí je vynucený nákladností bydlení ve městě,“ míní sociální geograf.
3 Nepřipravenost na stáří
V některých městských částech se výrazně zvyšuje věk obyvatel. Právě starší lidé si často vlastní bydlení pořídili už před strmým růstem cen, ovšem pokud musí ve vyšším věku měnit domov, ocitají se ve svízelné situaci. Podle studie Brnu chybí v nabídce vhodné a cenově dostupné byty právě pro seniory.
Stárnou navíc také zdravotníci, nejčastěji praktičtí lékaři a zubaři. „Nejvážnější problém je ale klesající kapacita praktických lékařů. Jejich průměrný věk je přitom skoro 60 let,“ sděluje ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
Podle průzkumu z roku 2018 připadá na jednu ordinaci asi 1 500 pacientů a podle Duška do budoucna hrozí omezení dostupnosti zdravotnické péče.
4 Centra duchů
Při plánování dalších zastavěných oblastí musí Brno pamatovat i na jejich dostupnost. Úplným tabu by do budoucna měly být levné vyloučené lokality. A ani vybudování odříznutého sídliště už dnes podle odborníků není řešením, třeba zástavba na Vinohradech nebo Kamechách by tak při novém plánování nejspíš neprošla.
„Pokud se na území města staví zóny určené pouze k bydlení, nebo naopak jenom ke kancelářskému využití, v určité okamžiky dne tato oblast prakticky nežije. Vizí funkčního města je, aby bydlení bylo v blízkosti práce, obchodů a služeb. Aby se zkrátka město nedělilo do jednolitých funkčních zón, ale bylo propojené, smíšené a obyvatelné v každou denní dobu,“ nastiňuje Malý.
S kolegy z KAM nedoporučuje třeba ani výstavbu nákupních center.
5 Dopravní nedodělky
Rozvoj komplikují také nedokončené nebo nedoplánované dopravní stavby. Kromě nekvalitního propojení s Prahou či téměř nevyužívaného leteckého spojení Brnu škodí i řada vnitřních nedokonalostí. Analýza upozorňuje zejména na nedostatek parkovacích míst, ale rovněž na chudou síť cyklostezek nebo tras pro pěší.
Pomalé tempo páteřních dopravních staveb jako velký městský okruh nebo silnice R43 zase přenáší zátěž i do obytných území.
Analytici z KAM naopak kvitují, že ačkoli Brno stále nemá nové hlavní nádraží, už je alespoň rozhodnuto o jeho poloze a výstavba se tomu může přizpůsobit.
Oblasti, v nichž Brno už nyní hraje primRozsáhlá studie expertů upozorňuje nejen na problémy, které je třeba co nejrychleji řešit, ale vyzdvihuje také oblasti, v nichž Brno vyniká. Pro „zářnou“ budoucnost je zásadní, že se lidé o rozvoj města starají více než před čtyřmi lety. „Zajímá je, kam Brno směřuje, jak bude vypadat. A není to jen zájem odborníků, ale také laiků. Začali jsme více komunikovat, takže i osvěta je větší. Záměry, nápady a plánování jsou vidět. S tím roste zájem o veřejný prostor,“ poukazuje Jiří Malý z Kanceláře architekta města Brna, která chce nejrůznější data a průzkumy nadále lidem zpřístupňovat. Konkurenční výhodu má Brno jednoznačně v oblasti informačních technologií, strojírenství nebo leteckém a především vesmírném průmyslu. A dál ji posiluje. Ve městě sídlí množství vývojářských firem, vědeckých institucí a funguje zde celkem deset univerzit. Brňané častěji nacházejí zaměstnání ve službách nebo právě na vědeckých a vzdělávacích pozicích. Kvalitně řešená je také hromadná doprava. Brno má hustou vnitřní síť tramvajových, trolejbusových i autobusových linek, které propojují také odlehlé městské části. Spoje navíc navazují na krajskou mimobrněnskou dopravu. |
