Kdyby udělal ve firmě naprostou většinu věcí jinak, mohla mít hodnotu nikoli miliard korun, ale miliard dolarů.
Tak mluví Václav Muchna o svém dvacetiletém podnikání s firmou Y Soft, která vyvíjí software pro tiskárny.
„Měli jsme jen malou oslavu tohoto výročí, protože už opět začal narůstat počet nemocných koronavirem. Čekáme, až to přejde, a více oslavíme 21. narozeniny. Koneckonců ve Spojených státech je možné pít alkohol právě od jednadvaceti,“ vysvětluje s úsměvem čtyřicetiletý šéf firmy.
Spojené státy jsou jen jedním z trhů, kde působíte. Jak je pro vás důležitý?
Naprosto klíčový, protože je tady obrovská příležitost k růstu. Pokud budeme konkurenceschopní na americkém trhu, budeme už všude ve světě.
Sídlo i největší pobočku ale máte stále v Brně. Proč?
Brno mám moc rád, a přestože jsem rodilý Pražák, nedovedu si moc představit žít jinde. Třeba i k politikům jsme tu blíž a mám pocit, že tady má člověk lepší možnost být součástí celého „ekosystému“.
Jaké je tady v Brně a na jihu Moravy podnikatelské prostředí?
Souvisí s univerzitami, které sem táhnou mladé talenty. Já se také dostal do Brna díky Masarykově univerzitě. Druhou složkou je Jihomoravské inovační centrum, které kolem sebe vytváří unikátní „ekosystém“. Podobná centra jsou i jinde v republice, ale naše to dotáhlo absolutně nejdál. A další potřebnou složkou je přítomnost několika velkých firem, jako jsme my, Kiwi nebo Tescan. Ty už mají peníze na to sem dotáhnout zahraniční management, díky němuž se sem už dostávají znalosti ze zahraničí. Na tom vyrostlo americké technologické centrum Silicon Valley.
Může být někdy Brno něčím jako Silicon Valley, jak o tom často mluví politici?
Nemůže. V Česku jsme na to příliš xenofobní a bojíme se přistěhovalců. Když se podíváte na Silicon Valley, tam není jediný Američan. Američané ale umí stáhnout nejlepší talenty z celého světa. Nemůžeme konkurovat…
Neříkám konkurovat, ale mohlo by být z Brna technologické středisko Evropy.
V regionu střední a východní Evropy se skutečně dá říct, že státy mezi sebou budou soutěžit, který z nich se stane lídrem a kde následně bude to epicentrum. V Česku to může být jen Praha, nebo Brno.
A má k tomu lépe našlápnuto Brno, nebo Praha?
To bude záviset na tom, jestli sem dokáže Brno dotáhnout zahraniční talenty a znalosti, jak řídit globální byznys. V tom má Praha výhodu. Na druhou stranu Brno tím, že je to dobré město pro život, má také co nabídnout. Ale potřebuje lepší dopravní infrastrukturu a tím nemyslím letiště v Brně.
Co tedy s letištěm? Nemá do něj kraj sypat desítky milionů na podporu linek?
Rozhodně nemá. Mělo by to být letiště pro soukromé lety a chartery, pro něco více je to nesmysl. Nemá cenu, abychom tady měli jeden let do Mnichova v poledne, kdy vám všechny rozumné přípojné spoje uletí. Potřebujeme rychlé spojení do Prahy a konečně postavit dálnici do Vídně, kde je skutečné letiště. Když se ale o dálnici bavím s regionálními politiky, řeknou, že je to složité.
Však oni s tím skutečně nemůžou nic dělat, když je to investice státu.
S tím nesouhlasím. Když jsme se bavili s americkým ministrem zahraničí Mikem Pompeem při jeho návštěvě Česka, řekl zajímavou věc a trochu mi tím otevřel oči. Žádná vláda – ani americká, ani česká – nebude dělat věci sama, vždy bude reagovat na poptávku. A té je tolik, že bude vždy reagovat na tu nejhlasitější. My si skutečně nevezmeme do rukou lopaty a dálnici nepostavíme, ale máme v rukou to, do jaké míry vytvoříme poptávku, aby dálnice do Vídně vyrostla. Podle mě je ticho a nemluví se o tom dostatečně. Infrastruktura je ale jen jedna věc.
Václav Muchna (40)V roce 2000 založil se svým společníkem firmu Y Soft zaměřenou na vývoj softwaru pro tiskárny. Loni dosáhla společnost se 17 pobočkami po celém světě tržeb ve výši téměř jedné miliardy korun. Od roku 2003 je Václav Muchna šéfem firmy a dodnes v ní drží 68 procent akcií. Už několikrát odmítl společnost prodat. V roce 2006 získal Václav Muchna ocenění Začínající podnikatel, o čtyři roky později se ve svých 30 letech stal Podnikatelem roku 2010 Jihomoravského kraje. Při výročí 100 let od vzniku Československa předal cenu velvyslanec USA za budování česko-amerických vztahů. |
Co je dalšího?
To je proměna škol a vznik těch zahraničních v regionu. Ty tady sice jsou, ale musí jich být více. Když už sem totiž někoho chcete dostat ze zahraničí, hned se ptá, zda jsou tady nějaké dobré školy, protože někam chce dát své děti. A další věc je také angličtina na úřadech. Snažím se na politiky tlačit, protože pokud Brno a kraj chce ze sebe udělat jakési Silicon Valley, angličtina musí být všude na úřadech absolutní standard.
Jak by se mělo školství proměnit?
Je třeba aktivně pracovat s řediteli škol, abychom pozvedli úroveň jednotlivých škol. Ekonomická síla tady roste a teď je třeba dodávat služby, aby ti, co jsou zvyklí žít na určité úrovni, měli kam dát děti. A do toho musíme rozvíjet i náš jihomoravský talent. Čekat na to, až vláda udělá nějakou reformu, je čekání na Godota.
Co by se mělo učit nového?
Spíš bych řekl, že je potřeba učit jinak. Všichni volají po tom, aby se učilo více v kontextu. Určitě existuje spousta kroků a kraj by měl mít školství jako prioritu. Jako první by se měla vytvořit pracovní skupina, která by ty jednotlivé kroky popsala. Výsledkem budou vzdělanější lidé, kteří jsou schopni pracovat v oborech, které mají přidanou hodnotu, nikoli jen v montovnách.
V předvolebních rozhovorech mi mnoho politiků říkalo, že kraj jede v zajetých kolejích a nikam se nerozvíjí. Je to i váš pohled?
Je to i můj pohled. Je to nemastné, neslané, neslyším o nich. Region se rozvíjí navzdory politikům.
Protože politici nic nedělají?
Což je lepší, než kdyby dělali špatné věci.
Ale máme přece regionální inovační strategii, která by kraj měla posouvat.
Sice se něco děje, ale málo. Mám pocit, že se ze strategie vytahají nějaké nápady, a co je jednoduché, to se udělá. Ale nemyslím si, že k tomu politici skutečně přistupují strategicky. Je totiž rozdíl mít plán a naplnit ho.
Žádná vláda nebude dělat věci sama, vždy bude reagovat na poptávku. A té je tolik, že bude vždy reagovat na tu nejhlasitější.
Václav Muchnaředitel firmy Y Soft
Odkdy kraj takto stagnuje?
Děje se to plíživě už delší dobu. Na začátku milénia měl kraj drajv, založilo se Jihomoravské inovační centrum a z toho žije kraj strašně dlouho.
Nemyslí si politici, že jsme kraj rozvinuli a je konec?
Nebo jim došly nápady, protože nejsou inovátoři. A ta situace v politickém prostředí je taková, že jedna věc je mít nápad a druhá věc získat pro něj podporu, což je možná složitější, než bylo v minulosti.
Vy sami tlačíte na politiky, aby s problémy, se kterými se potýkáte, něco dělali?
Když se s námi politici potkají, jedním uchem to jde tam a druhým ven. Poslouchají nás, jen aby nevypadali arogantně. Ale na druhou stranu musím šít i do vlastních řad – my podnikatelé za nimi nechodíme. Mám osobní zkušenost z doby asi před dvěma lety, kdy jsem napsal předsedovi ODS Petru Fialovi dlouhý mail, kde jsem se představil, napsal jsem, kdo jsem a co děláme a připojil nějaké své názory. A on mi vůbec neodpověděl, přitom má na svých stránkách adresu a výzvu „napište mi“. To bych ještě bral, že neodpověděl, ale za vrchol arogance považuji, když mi po měsíci a půl přišel e-mail z jejich sekretariátu ve smyslu „děkujeme vám, náš názor je úplně jiný“. Když mi odpoví po měsíci a půl tímto způsobem, tak je to drzost a totální arogance politiků. Potřebujeme politiky, kteří jsou ochotni se bavit s občany a nejsou pro ně póvl, který je obtěžuje.
A co regionální politici?
Když nastoupila primátorka Markéta Vaňková, objela si velké firmy, včetně nás, a byl to náznak, že město skutečně zajímá, co je tady za podniky a jaké mají potřeby.
Takže si vás vyslechla, a co bylo dál?
Právě že nic, alespoň však udělala ten krok, že nás vyslechla.
To z hejtmanství nikdo neudělal?
S krajskými politiky se potkáváme na akcích, ale nemám pocit, že by je nějak aktivně zajímalo, co místní byznys potřebuje. Řeší to skrz regionální inovační strategii, ale na to, co by potřebovaly firmy, řeknou, že s tím nejde nic udělat. Na kraji jsou sice lidé, kteří mají zájem o rozvoj, ale je třeba, aby to šlo od nejvyššího vedení. Nemám pocit, že by ten zájem měl třeba hejtman Bohumil Šimek.
