Za pár týdnů o tom mají jednat zástupci magistrátu v čele s primátorkou Markétou Vaňkovou (ODS) a nejvyšší management francouzského spoluvlastníka buď přímo v Paříži, nebo na jižní Moravě.
Běžně by bylo celkem jedno, kdo společnost vlastní. Brněnské vodárny se na základě dohody s městem starají o vodovodní a kanalizační potrubí. Tuto soustavu stejně vlastní přímo magistrát a firmě ji „jen“ pronajímá.
Jenže má to jednu výjimku, ale dost zásadní. Vodárnám patří čistírna odpadních vod v Modřicích na Brněnsku, u níž se už několik let plánuje rozsáhlá a nákladná modernizace. Ta jednoznačně dosáhne několika miliard korun, ostatně poslední, zhruba tříletá rekonstrukce ze začátku tisíciletí už tehdy vyšla na téměř dvě miliardy.
Bez vyplácení dividend
A s tím souvisí otázka, kde na to vodárny vezmou peníze. Už teď je jasné, že z úvěru. A čím bude vyšší, tím poletí nahoru i náklady na úroky a tím více také zaplatí přímo Brňané ve zvýšené ceně vody. Nepopulární promítnutí nákladů výstavby do konečných účtů pro domácnosti by tak politici chtěli co nejvíce umenšit.
Majitelé vodárenských společností |
„Jednou z možností je, že by se po osm let nevyplácely dividendy,“ sdělil místopředseda představenstva Brněnských vodáren a kanalizací David Grund (ODS), jenž jako brněnský radní v minulém volebním období na přípravě této investice pracoval.
Věří, že Francouzi by stopce pro dividendy, tedy rozdělení zisku, mohli být naklonění, protože se jedná o prospěch firmy. Investiční náměstek brněnské primátorky René Černý (ANO) si to však nemyslí. „Je to pro ně byznys jako každý jiný,“ má jasno. Jinými slovy podle něj francouzské spolumajitele zajímá právě podíl ze zisku, který mohou z Česka čerpat.
Přitom ve variantě, kterou nastínil Grund, by si dividendy nechaly vodárny pro sebe, a tím by se vytvořil základní finanční polštář pro mnohamiliardovou investici do čistírny. Městská firma by si tedy nemusela brát tak vysoký úvěr.
Podle účetní závěrky mají brněnské vodárny v posledních letech přibližně stomilionové zisky, na kontě nerozděleného výdělku pak leží další zhruba 1,3 miliardy korun. O osudu těchto peněz musí rozhodnout právě akcionáři, tedy město a Suez, kteří na ně mají nárok. Kromě nich ještě přibližně tříprocentní podíl spadá na drobné akcionáře.
Dohoda na stole do tří let?
Dalším dílkem do skládačky ve zmíněných snahách je i fakt, že už za dva roky vyprší smlouvy města a vodáren na provoz vodohospodářské infrastruktury. První z nich a stále platná byla uzavřena v roce 1999, druhá pak před osmi lety. Na stole je dnes více variant, jak dál postupovat. „Mezi nimi i ta, že můžeme znovu vyhlásit koncesní řízení, ale také vykoupit podíl Suezu. Aktuálně vedeme debaty o jednotlivých variantách, jak k tomu přistoupit a co je nejlepší,“ přiblížil Grund, který by preferoval odkup akcií.
Vodu zdražují opravy i elektřina, na jižní Moravě naroste o desetikoruny |
O stejné řešení se chce pokusit i náměstek Černý. „Rozhodně nás nečekají jednoduchá jednání, ale do konce volebního období bych chtěl mít dohodu na stole,“ nastínil tříletý termín. I jeho kolega z městské rady Jiří Oliva (SOCDEM) mluví o strategicky významné investici. „Je to podobné, jako když dnes máme čistě městské teplárny nebo dopravní podnik,“ přirovnal Oliva vodárny ke dvěma firmám, jejichž jediným majitelem je Brno.
Podle Grunda už navíc existují předběžné odhady, jaká je hodnota akcií Francouzů, kteří se k nim dostali v letech 1993 až 1995, kdy je koupili od Fondu národního majetku, tedy státu. V případě, že se vzájemná jednání posunou dál, bude každopádně potřeba preciznější stanovení hodnoty podílu. Sám v číslech konkrétní nebyl.
Na čtyřech místech v Brně praskl vodovod, na vině může být i vedro |
V účetní závěrce vodáren se lze dočíst, že jen aktiva, tedy majetek společnosti, dosahují po korekcích dvě a půl miliardy korun. Podobně to bylo i v roce 2015 u Veletrhů Brno, kdy město za 225 milionů odkoupilo téměř dvoutřetinový podíl od německých spoluvlastníků. Sama městská firma pak musela Němcům ještě splatit půjčku ve výši dalších 370 milionů.
8. dubna 2021 |
