Dotýkejte se, prosím!
S palubními systémy se svého času potýkali i majitelé britského sedanu Aston Martin Lagonda z druhé poloviny 70. let, do jehož futuristického stylu velmi dobře zapadala palubní deska s katodovými trubicemi. Inovativní technika byla ale zejména zpočátku velmi poruchová, a v průběhu let se proto dočkala řady vylepšení i změny dodavatelů.
Zlatá tlačítka! Auta s dotykovým ovládáním jsou mnohem nebezpečnější |
Na moderní palubní elektronikou vsadila i americká značka Buick, která od roku 1984 nejprve zkušebně a o dva roky později již standardně nainstalovala do modelu Riviera experimentální tzv. Graphic Control Center od firmy Delco. Obrazovce CRT trvalo několik sekund, než se zahřála, a tak konstruktéři systém napojili na kliku dveří u řidiče. Jakmile je po odemknutí vozu otevřel, displej se rozsvítil a zobrazil zelené logo Riviera. Pokud se řidič obrazovky do 30 s nedotkl, obrazovka se vypnula.
Přes Graphic Control Center šlo ovládat a sledovat celou řadu údajů a funkcí: klimatizaci, rádio s grafickým ekvalizérem, výpočty výletů a poměrně rozsáhlé provozní a diagnostické údaje o autě: stav hnacího ústrojí, elektrického systému, brzd a další údaje. Obrazovka CRT byla pokryta neviditelným panelem Mylar Switch, který používal průhledné vodiče, byly kódovány řádkově a sloupcově, aby vykonávaly určitou funkci na konkrétní stránce. S každou stránkou se měnila i funkce přepínače. Systém uměl jen textový režim, jeho výhodou byl vysoký kontrast. Buick nainstaloval podobnou obrazovku i v modelu Reatta (1988) a modifikovaná verze se objevila o rok později v Oldsmobilu Toronado. S nástupem 90. let ale koncern General Motors od podobných experimentů upustil.
