Chování a přístup? Příjemné překvapení
V autobranži se pohybujeme už dvacet let. A začátky byly opravdu tristní, bazary po začátku milénia se mnohdy skutečně příliš nelišily od zmíněného Monte Karla (kdo ještě neviděl, ať si doplní vzdělání). Hlavně v chování bodrých „kecálistů“, bazarníků toho nejhrubšího ražení, jejich slang, nadřazený přístup k „ovcím“, které tomu přece vůbec nerozumějí, zastírání vad, vyložené lhaní; lepší bude, když si to přečtete sami zde:
Čtení pro otrlé: nákup ojetiny od českého bazarnického handlíře |
Letos? Vždy opravdu slušný a nutno říci i férový a kultivovaný přístup, mírnou převahu bazaristy jsme zaznamenali jen jednou, a nebylo to nic strašného. I tam, kde jsme se nedohodli, protože nabízená cena výrazně zklamala, bylo jednání věcné, korektní, bez nátlaku. Což byl případ hned prvního testovaného bazaru, české jedničky AAA Auto; tentokrát ne v pražské pobočce, kde nás znají, ale na menší kladenské. Že nabízená cena byla (spolu s Auto Palace) nejnižší v testu nás ani tak nepřekvapilo, jako spíše fakt, že se Áčka stále ještě nedokázala vzdát praktiky „po telefonu hodně, na pobočce málo“, a to ani po letech kritiky a „kartáčů“ na všemožných fórech a sociálních sítích. Žádný z jejich konkurentů to (už) nedělá.
Při testu jsme postupovali „moderním stylem“ – nejdříve jsme zveřejnili inzerát, počkali na odezvu autobazarů; bylo jasné, že minimálně dvě největší autocentra se ozvou sama (evidentně na to mají automatické nástroje), s nimi jsme pak komunikovali dál. Nikdo další se však neozval, takže jsme proaktivně začali vyplňovat webové formuláře těch bazarů, které nabízely výkup, případně slibovaly nejlepší cenu na trhu. To je mimochodem nejčastější slogan, který mají na stránkách snad úplně všichni, je přitom jasné, že pravdu může mít jenom jeden... Bazarů bylo celkem deset, z některých (Romino Car Plzeň, Auto Story Plzeň) se však nikdo neozval. Zřejmě neměli zájem, mohli ho však aspoň vyjádřit prostým emailem.
S těmi, kteří se ozvali, jsme se (až na jedinou výjimku) domluvili na osobní návštěvě, aby si mohli auto sami prohlédnout a vyzkoušet. Právě zde byly – kromě výkupních cen – největší rozdíly. Někde nás nechali posedět s kávou a o vše se postarali sami, jinde jsme delší či kratší zkušební jízdu strávili s technikem. Na zvedáku se auto ocitlo (zřejmě) jen třikrát, a to u AAA Auto, Auto ESA a Davocaru); jen ve dvou případech byla zkušební jízda delší než kolem bloku domů. Konkrétní zkušenosti najdete v záložkách jednotlivých bazarů.
Drobnou zajímavostí je, že v žádném z bazarů po mně při nabízení auta nechtěli občanský průkaz, jen ten velký technický od auta. Takže jsem klidně mohl být někdo jiný než majitel – samozřejmě, že při samotné realizaci prodeje už by to bez dokladů nešlo (vytáhli jsme je poprvé až při definitivním podpisu kupní smlouvy u Freyů). To ale taky znamená, že tuhle službu – objetí bazarů s autem – můžete udělat i vy třeba pro své rodiče nebo známé, a na nich nechat až závěrečný podpis smlouvy s vámi dohodnutou cenou.
Technická poznámka k testu: reporty z návštěv jednotlivých bazarů najdete na následujících stránkách (hned za plným zněním inzerátu na naše auto) v pořadí, v němž jsme je navštívili: AAA Auto Kladno, Auto ESA Plzeň, Louda Auto Praha-Zličín, Mamacar Praha-Kunratice, Davocar Olbramovice, Autosphere-Emil Frey, Auto-Steiner Praha-Štěrboholy. Poslední je Auto Palace, pobočka POP Tuchoměřice, kam jsme se po elektronické a následné telefonické komunikaci rozhodli kvůli extrémně nízké ceně ani nejezdit – víc by nám nenabídli, takže by to byla ztráta času a těžko bychom vysvětlovali, proč jsme se tedy vlastně do Tuchoměřic trmáceli.
A ještě dodatek k hodnocení plusů a minusů – nijak nehodnotíme jeden poměrně důležitý aspekt, a to účast majitele auta na zkušební jízdě a prohlídce vozu. Ve čtyřech případech jsme s mechanikem jeli, dvakrát to nebylo třeba; dvakrát na jízdu nedošlo. Důvodem, proč nedokážeme přidělit kladný či negativní bod, je, že někdo z klientů může preferovat posezení u kávy a nezajímá ho, co se s autem mezitím děje, jiný naopak chce být raději u všeho, mít jednání výkupčího pod kontrolou a dodávat mu své komentáře.
