V soukromí jsou to kliďasové, tátové nebo mámy od rodin, kteří ctí zákony a pravidla. Za volanty se ale mění v jiné bytosti, kterým připadá běžné porušovat rychlost, školí pomalejší řidiče nebo se neostýchají vystoupit z auta a jít si to „vyříkat osobně“.
Pravdu o evropských řidičích popisuje průzkum, který pro nadační fond francouzské silničářské korporace Vinci Autoroutes zpracovala renomovaná agentura Ipsos. Odpovídalo v něm 12 400 řidičů z 11 evropských zemí, kteří hodnotili sebe samotné. Průzkum je vlastně velký evropský řidičský „coming out“. A nedívá se na něj úplně příjemně.
Ta nejpřekvapivější věc?
Většina řidičů připouští, že za volantem se z nich stávají agresoři a na mysl jim přicházejí nápady, které by si v běžném životě nedovolili. Představte si to sami: zbili byste seniora, který před vámi v obchodě zmatkuje při placení kartou nebo pomalu skládá zboží na pás u pokladny? Nejspíš ne.
Jenže když bude ten stejný senior zdržovat za volantem kolonu jedoucí za ním, bylo by 55 procent evropských řidičů schopných mu ublížit. Těch francouzských dokonce 70 procent – vzhledem k tomu, že Vinci je francouzská firma, výsledky sestavila zvlášť pro svoji domácí zemi a zvlášť pro Evropu.
Pomalí pirátiPirát je i ten, kdo jede zbytečně pomalu, říká šéf dopravní policie Jiří Zlý v diskuzním pořadu Rozstřel na iDNES.cz. Záznam sledujte zde. |
Prokletá bublina, která mění povahy
Třetina evropských řidičů připouští, že je pomalejší řidiči nějakým způsobem znervózňují a dostávají je pod tlak. Šestnáct procent z nich pak přiznává, že za volantem se z nich stávají jiné – obvykle agresivnější – bytosti, než kterými jsou v běžném životě. A pokud to otočíme – 84 procent evropských řidičů se cítilo být někdy ohroženo agresivním chováním jiného řidiče.
Průzkum se nejvíc zaměřil právě na princip bubliny – podle něj se řidiči v automobilu cítí v soukromí a v bezpečí, a to mění jejich chování. Pětina evropských řidičů – a nejvíc je jich podle průzkumu ve věkové skupině do 35 let – se stává v takové bublině agresivnější a bezohlednější. Třináct procent pak na rovinu říká, že na silnici je „každý sám za sebe“. Zkrátka je to boj.
Když ale dojde na hodnocení vlastních schopností, tak si evropští řidiči věří. A naopak nevěří ostatním evropským řidičům. Je to až legrační: v podstatě každý řidič vyjmenovává svoje pozitivní řidičské vlastnosti a kritizuje řízení ostatních. Ti jsou si naopak jistí svými schopnostmi a negativně hodnotí řízení ostatních. Přeloženo do jedné věty: 97 evropských řidičů své schopnosti za volantem přeceňuje.
Agrese na silnici? Lepení, troubení, podjíždění
Alarmující jsou čísla o tom, kolik řidičů někdy používá agresivní řidičské taktiky. Více než polovina řidičů za volantem sprostě nadává. Rovná polovina občas někoho „vytroubí“. Třetina se lepí pomalým řidičům na zadek. A stejný počet někdy podjíždí auta na dálnici pravým pruhem. Pětina pak někdy zažila situaci, kdy z auta vystoupila a šla si to se svým „sokem“ vyříkat.
Pak asi nepřekvapí, že 84 procent evropských řidičů mělo na silnici z chování jiného agresivního řidiče strach. Legrační je, že jen 3 procenta řidičů by sebe sama za takové agresory označila. Buď jsou tedy tito agresoři extrémně výkonní a dokážou v malém počtu denně děsit obrovské množství lidí, nebo je realita prozaičtější – svoji agresivitu si nedokážeme připustit.
1. listopadu 2018 |
Na dovolenou bez odpočinku
Protože jsou prázdniny, zaměřil se průzkum i na dovolenkové cestování. A opět z něj nevypadlo nic, co by se dobře četlo. Tak třeba: více než třetina řidičů sedne za volant, i když ví, že je unavená a řídit by neměla. Tři čtvrtiny řidičů připouštějí, že se během řízení věnují činnostem, které odvádějí pozornost na více než dvě sekundy. Potřebujete to převést do reálií? Při dálniční rychlosti to znamená, že tři čtvrtiny řidičů jezdí občas zhruba 70 metrů poslepu.
A právě zodpovědně se řidiči nechovají ani před cestou. Naprostá většina připouští, že na cestu na dovolenou vyjíždí v „nekřesťanskou hodinu“. Zkrátka v době, kdy by normálně spali. A také na rovinu říkají, že večer před odjezdem místo odpočinku balí a chystají, a když už jdou spát, je to později než obvykle.
Dobrá zpráva je alespoň to, že tři čtvrtiny dovolenkářů se v řízení během jízdy střídá se spolucestujícími. A tři z pěti řidičů nemají problém s tím zastavit a zdřímnout si, když si připadají unavení.
Alarmující je naopak to, že skoro třetina řidičů někdy zažila, že museli zastavit nouzově v odstavném pruhu, protože prostě byli tak unavení, že nemohli jet dál. Průměrně evropští řidiči při cestě na dovolenou řídí bez přestávky 3 hodiny a 6 minut. Pozitivní je, že od posledního podobného průzkumu se tato doba zkrátila o významných 13 minut.
Mail za volantem? Čtvrtina řidičů nemá problém
Zpátky k „běžnému“ řidičskému chování a pozornosti za volantem. Připadá vám, že čtení mailů nebo „esemesek“ za volantem je úlet? Věřte, že pro čtvrtinu řidičů je to běžná rutina. Půlka řidičů využívá k telefonování handsfree a připouštějí, že odvádí jejich pozornost.
Čtvrtina rovnou přiznává, že telefonuje bez handsfree. Čtyřicet procent řidičů si za jízdy nastavuje navigaci. Pětina řidičů během jízdy pracuje s aplikacemi typu Waze a označuje v nich překážky, kolony nebo jiné komplikace v provozu. A šest procent řidičů v Evropě kouká při řízení na filmy nebo videa.
Úplně pozitivní není ani přiznání řidičů, co se týká alkoholu a dalších látek ovlivňujících řízení. Každý jedenáctý připouští, že řídil opilý, každý dvanáctý pak za volant sedl pod vlivem léků. K užívání drog za volantem se přiznal zhruba každý třicátý řidič v Evropě.
